Jablečný závin patří mezi klasické dezerty, které nikdy nezklamou. Tahle verze je obohacená o makovou vrstvu, která dodá náplni krásnou vůni, strukturu i chuť. Závin je ideální ke kávě, na nedělní stůl nebo jako rychlý moučník pro návštěvu. Kombinace jemného tvarohového těsta, šťavnatých jablek a máku vytváří dezert, který si zamiluje každý.
💡Náš tip: Pokud patříte mezi vášnivé kuchařky a máte svůj oblíbený recept, neváhejte ho sdílet v naší facebookové skupině Recepty všeho druhu a inspirovat i ostatní čtenáře.
Jablečný závin s mákem
Co budeme potřebovat:
Těsto:
- 250 g Omegy
- 250 g hladké mouky
- 250 g Jihočeský tvaroh
- 1 vejce
- Špetka soli
Náplň:
- Strouhanka opražená na másle
- Mák (množství podle chuti)
- Nastrouhaná jablka (množství podle potřeby)
- Rozinky
- Skořice
- Nasekané ořechy (podle chuti)
Na ozdobu:
- Rozšlehané vejce
- Mandle (množství podle chuti)
Rychlý jablečný závin z listového těsta (se skořicí a rozinkami)
Jak budeme postupovat:
1. Příprava těsta: V míse smícháme omegu, hladkou mouku, Jihočeský tvaroh, vejce a špetku soli. Zpracujeme hladké těsto, které necháme krátce odpočinout.
2. Příprava náplně: Jablka oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Opražíme strouhanku na másle dozlatova.
3. Sestavení závinu: Těsto vyválíme na plát. Posypeme opraženou strouhankou, posypeme mákem, pokládáme nastrouhaná jablka, přidáme rozinky, posypeme skořicí a nakonec nasekanými ořechy.
Makový štrúdl – tradiční domácí závin, který voní po skořici
4. Závěrečná úprava: Pečlivě zabalíme do tvaru závinu. Na vrch potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mandlemi.
5. Pečení: Závin pečeme v předehřáté troubě na 170°C dokud není krásně zlatohnědý, což obvykle trvá zhruba 30-40 minut.
6. Podávání: Po vyjmutí z trouby necháme závin chvíli vychladnout a poté podáváme.
Tip:
Závin můžete také posypat moučkovým cukrem nebo polévat vanilkovým krémem pro ještě bohatší chuť.
Přejeme dobrou chuť!
Navštivte také naši facebookovou skupinu Inspirace na sladké recepty, kde najdete každý den skvělé tipy na sladké pochoutky!
🔗 Pokud hledáte další inspirace na pochoutky, doporučujeme vám prohlédnout i tyto recepty:
- Makový závin s třešněmi z listového těsta – šťavnatý, voňavý a krásně křehký
- Listový závin s borůvkami a mandlemi – rychlý a voňavý dezert
- Perníkový závin – měkký, voňavý a ideální i na Vánoce
- Domácí jablečné kynuté záviny: vláčné, voňavé a plné skořicové náplně
- Pudinkovo-čokoládový závin z listového těsta s rozinkami a ořechy
Tohle zní hodně dobře, hlavně ta tvarohová „omegová“ část mi přijde jako záruka, že to nebude suché. Dělala jsem podobný závin, ale mak jsem dávala až do náplně – tady se mi líbí i ta maková vrstva navíc.
Recept je fajn, jen bych si dal pozor na jablka, ať pustí moc šťávy. Já je po nastrouhání vždycky na chvilku osuším a pak je dávám do základu, aby z toho nebyla kaše.
Když jsem četla rozinky a ořechy, hned jsem měla chuť. Přesně takový závin dávám k nedělní kávě a zmizí dřív než stačím nakrojit.
Pečení na 170 °C a 30–40 minut mi sedí, dělával jsem podobně a zlatohnědá barva je nejlepší orientační bod. Jen bych uvítal tip, kdy už je těsto propečené i uprostřed.
Těsto z tvarohu je podle mě fakt vláčné a tohle je přesně ten typ dezertu, co zvládne i návštěva na poslední chvíli. Mak tu dělá příjemnou „mákovou“ chuť, takže to není jen klasika se skořicí.
Mně osobně by rozinky stačily spíš méně, protože jablek bývá hodně a pak to sladí víc, než čekám. Ale jinak kombinace strouhanka+máslo je super nápad, aspoň to pěkně drží.
Dělám záviny už roky a tahle verze mě zaujala tím, že se nejdřív udělá strouhankový základ. Když to správně orestujete, je to krásně křehké a náplň pak tolik nepromáčí těsto.
Jsem zvědavá na ten postup s posypem makem a až pak jablka – předpokládám, že se to hezky rozprostře. Já bych možná zkusila ještě trochu vanilky do náplně, ale jinak recept vypadá bez potíží.
Přiznám se, že mi vyhovuje, když je skořice spíš jemná, ne „skořicová bomba“. U tohohle mám pocit, že se dá snadno přenastavit podle chuti, takže za mě palec nahoru.
Dneska jsem pekla a musím říct, že naozaj chutná jako domácí klasika. Nejvíc mě baví, že to není úplně těžké – po vychladnutí se to krásně krájí a drží tvar.