Toto tradiční vánoční cukroví je jemné a křehké. Díky amoniaku (cukrářskému droždí) krásně „fouká“ a získává na objemu. Je ideální pro vánoční stůl a potěší nejen svou chutí, ale i vzhledem.
Pokud i vy máte svůj oblíbený recept, rozhodně nám o něm napište do naší facebookové skupiny Prima kuchařka a navštivte také skupinu Prima Inspirace, kde najdete každý den spoustu skvělých receptů.Žloutkové foukané vánoční cukroví
Co budeme potřebovat:
- 3 žloutky
- 15 dkg mletého cukru
- 1 lžička amonia (cukrářské droždí) – dostupné v drogeriích
- 15 dkg mletého cukru
- 4 dkg hladké mouky
Jak budeme postupovat:
1. Příprava těsta (večer): Večer vyšlehejte žloutky s 15 dkg mletého cukru a přidejte 1 lžičku amonia. Směs uložte do lednice a nechte přes noc odpočívat.
2. Dokončení těsta (ráno): Druhý den ráno přidejte do směsi dalších 15 dkg mletého cukru a 4 dkg hladké mouky. Vypracujte hladké těsto.
3. Vykrajování: Těsto vyválejte na tenkou placku a pomocí vykrajovátek vytvořte různé tvary.
4. Pečení: Pečící plech vyložte pečicím papírem a předehřejte troubu na 150 °C. Vložte vykrojené tvary do trouby a pečte, dokud cukroví „nevyskočí“ a lehce se neodlepuje od papíru. To naznačuje, že je hotové.
Vyzkoušejte také:
Závěr:
Žloutkové foukané vánoční cukroví je jemné a křupavé, ideální na sváteční stůl. Díky cukrářskému droždí získává charakteristický objem a chuť. Toto cukroví je skvělou volbou pro každého, kdo chce přidat něco tradičního a lehkého na svůj vánoční stůl.
Navštivte také naši facebookovou skupinu Inspirace na sladké recepty, kde najdete každý den skvělé tipy na sladké pochoutky!
Amoniak jsem kdysi zkoušela jen jednou a pak se k tomu nechtělo, ale tohle „foukání“ fakt dělá divy—jsou křehké a krásně lehké. Jen dávám pozor, ať je nenechám v troubě moc dlouho, jinak rychle ztvrdnou.
Recept zní jednoduše a přesně takové cukroví mám spojené s babičkou. U mě ale vždycky rozhoduje ten moment, kdy se už „nelepí“—radši dělám menší kousky, aby se dobře propekly.
Letos jsem žloutkové foukané pekla poprvé a byla jsem překvapená, jak dobře drží tvar. Chuť je jemná, žádná přehnaná sladkost, a nejvíc mě baví, že vypadají skoro jako z cukrárny.
Já teda moc nemusím amoniak, ale tady to dává smysl kvůli tomu objemu. Jestli někdo váhá, tak za mě: u lednice přes noc to sedne a ráno je to práce na chvilku.
Přidala jsem trochu víc mouky, protože se mi těsto ráno zdálo hodně řídké, a nakonec to dopadlo dobře. Každopádně je super, že se nemusí nic dlouze válet a slepovat, takže to stíhám i při spoustě ostatních věcí.
Vypadají fakt křehce, a u nás bohužel pár kousků zmizelo dřív, než je někdo stačil naskládat do krabice. Peču na 150 °C a kontroluju „odlepení“, jak je v receptu—funguje to.
Zaujalo mě, že to odpočívá přes noc, takže je to takové poctivé. Nemůžu říct, že bych měl s tím úplně stejnou zkušenost jako článek, ale u mě se to podařilo napoprvé bez stresu.
Mně se to trochu rozjelo při vyválení, takže příště zkrátím čas mimo lednici a dám si pozor na tenkou placku. Jinak jsou chuťově top, jemné a krásně křupnou.
Trochu skeptický jsem byl, jestli to vážně bude tak dobré, ale výsledek mě mile překvapil. Navíc je to ideální na sváteční talíř, protože barva i tvar jsou takové „vánoční“ bez složitostí.
Pekla jsem podle tohoto receptu už dvakrát a pokaždé se povedlo „fouknutí“. Jediná věc—mně se nejlíp osvědčilo péct radši po dávkách, aby se tvary nepřekrývaly a hezky naskočily.