Tento recept je ideální pro všechny, kteří milují rychlou, nenáročnou a přitom výrazně chutnou večeři. Kombinace medu, hořčice a koření vytvoří dokonale vyváženou omáčku, která při pečení krásně zkaramelizuje a obalí kuřecí stehna do voňavé, zlatavé glazury. Stačí smíchat suroviny, naložit maso a nechat troubu udělat své — výsledkem budou šťavnatá, měkká a chuťově bohatá stehna.
Zapečená kuřecí stehna v medovo-hořčičné omáčce
Co budeme potřebovat:
- kuřecí stehna (nebo jiné maso – množství dle potřeby)
- 3 lžíce hořčice (plnotučnou, kremžskou nebo třeba dijonskou)
- 3 lžíce medu (připravte si z něj i křupavé tofu v pikantní medové omáčce)
- sůl, mletý černý pepř(podle chuti)
- 1 lžičku mleté sladké papriky
- 1 lžíci oleje (na plech – já jsem použila olivový)
- 2 stroužky česneku (nebo podle chuti – lze použít i sušený česnek)
Jak budeme postupovat:
1. Příprava marinády:
V misce smíchejte med a hořčici.
Přidejte prolisovaný česnek, sůl, mletý černý pepř a mletou sladkou papriku.
Vše důkladně promíchejte, aby vznikla hladká marináda.
2. Marinování masa:
Kuřecí stehna vložte do mísy nebo sáčku, přelijte marinádou a dobře promíchejte, aby byla obalená ze všech stran. Nechte minimálně 1 hodinu odpočívat v lednici, aby maso nasáklo chuť.
3. Pečení:
Plech potřete olejem a rozložte na něj naložená kuřecí stehna. Pokud chcete více šťávy, přidejte i vodu (podle potřeby). Pečte v troubě předehřáté na 190-200 °C přibližně 40–45 minut, dokud nejsou stehna měkká, zlatavá a povrch krásně zkaramelizovaný.
4. Podávání:
Podávejte horké – skvěle se hodí s pečenými bramborami, ryží, kaší nebo čerstvým zeleninovým salátem.
Přejeme dobrou chuť!
Tipy:
- Sójová omáčka: Malé množství sójové omáčky (asi 1–2 lžičky) výrazně prohloubí chuť marinády – dodá příjemnou slanost a zároveň zvýrazní zlatavou barvu při pečení.
- Bylinky: Přidejte do marinády čerstvé bylinky – tymián, rozmarýn nebo oregano se k drůbeži výborně hodí. Během pečení provoní celý plech a dodají masu příjemnou bylinkovou chuť.
- Citron: Zakápněte marinádu trochou citronové šťávy.
Kyselost citronu skvěle vyváží sladkost medu a zároveň maso lehce zkřehne. Stačí 1–2 lžičky. - Zelenina: Přidejte na plech i zeleninu. Cibule, mrkev nebo brambory se upečou v medovo-hořčicové šťávě a získají skvělou chuť. Navíc máte rovnou hotovou přílohu bez extra práce.
VIDEO NÁVOD:
Kam dál?
Pokud máte rádi šťavnaté kuřecí maso pečené v troubě, určitě vyzkoušejte také pečená kuřecí stehna s bramborami a zeleninou z jednoho pekáče, která mizí z plechu rychlostí blesku.
Skvělou alternativou jsou i kuřecí prsa zapečená na smetaně s brambory – krémová klasika, která nikdy nezklame.
A pokud hledáte večeři bez hlídání, nenechte si ujít zapečené mleté maso v šunce a sýru, které se peče téměř samo a odmění vás bohatou chutí.
Dělala jsem tohle včera a musím říct, že ta medovo-hořčičná glazura je fakt návyková. Měla jsem jen dijonskou hořčici a i tak to skvěle zkaramelizovalo.
Recept je strašně jednoduchý, přesně jak mám rád. Jen dávám víc česneku a peču radši o 5 minut déle, ať je povrch hezky tmavší.
Chuťově super, ale příště zkusím místo vody radši trochu vývaru, ať to zůstane šťavnaté i bez zbytečného ředění. Jinak s bramborama z plechu to nemělo chybu.
Za mě dobrý poměr sladko-slané, med a hořčice sedí. Akorát mi přišlo, že 40–45 minut je někdy málo podle velikosti stehen, tak radši kontroluju konec už po 35.
Naložení aspoň hodinu je za mě klíčové, maso pak není žádná suchárna. Já přidala i tymián a plech krásně provoněl celou kuchyň.
Dělám podobně, ale nejvíc oceňuju, že je to večeře bez „stání u plotny“. Medo-hořčičná omáčka se krásně obalí a nemusím nic složitě vymýšlet.
Zajímavá kombinace, ale musím říct, že medu dávám o lžici míň, protože máme doma radši ostřejší chuť. I tak to ale vyšlo šťavnaté a nebylo to nijak nevýrazné.
Přidala jsem 1–2 lžičky sójovky, jak je v tipu, a chuť se tím opravdu „probudila“. Zbarvení při pečení bylo skoro až jak z restaurace.
Za mě fajn recept na rychlou večeři, ale dávám pozor na pálivost hořčice. Když je ostřejší, tak to pro mě už může být moc a ořezávám pepř.
Nejlepší je to podávat hned, když je to ještě tou glazurou hezky lesklé. Když to nechám stát, omáčka zhoustne a už to není takový „wow“, ale pořád je to dobré.