Dokonalý recept na domácí vánočku přináší vůni a chuť Vánoc přímo do vaší kuchyně. Tato tradiční vánoční pochoutka, plná rozinek a ozdobená mandlovými plátky, je nejen krásná na pohled, ale i nesmírně chutná. Příprava může vyžadovat trochu více času a trpělivosti, ale výsledek stojí za to.
Suroviny:
- Máslo: 100 g
- Mléko: 300 ml
- Polohrubá mouka: 500 g + trochu na pomoučení
- Sušené droždí: 1 sáček (7 g)
- Moučkový cukr: 80 g
- Žloutky: 2 ks
- Citronová kůra (strouhaná, bio): z 1/2 citronu
- Sušené rozinky: 50 g
- Mandlové plátky (na zdobení): 30 g
- Vejce (na potření): 1 ks
- Sůl: 5 g
Postup:
1) Příprava tekuté směsi: V rendlíku rozehřejte máslo, přilijte mléko a zajistěte, aby bylo vlažné.
2) Těsto: Do mísy prosejte mouku, osolte ji, promíchejte s droždím, cukrem, žloutky a citronovou kůrou. Přilijte směs mléka s máslem a vypracujte hladké nelepivé těsto. Vmíchejte rozinky. Po vytvoření bublinek na těstě, těsto posypte moukou, zakryjte a nechte kynout na teplém místě cca 1,5 hodiny, než zdvojnásobí svůj objem.
3) Tvarování vánočky: Rozdělte těsto na 9 stejných částí, z nichž každou rozválejte na váleček. Zapleťte spodní část ze čtyř válečků, prostřední ze tří a vrchní ze dvou. Patra pečlivě spojte a upevněte špejlemi.
4) Kynutí: Nechte vánočku ještě 30 minut kynout pod utěrkou.
5) Pečení: Potřete rozšlehaným vejcem, posypte mandlovými plátky a pečte v předehřáté troubě na 200 °C. Po vložení snižte teplotu na 150–160 °C a pečte cca 45 minut. V případě rychlého tmavnutí pokryjte vánočku alobalem.
Připravte si tyto rychlé a lahodné placičky s kousky jablek: Děti si je zamilují
Závěr
Domácí vánočka je nejen nádherným doplňkem svátečního stolu, ale i ukázkou vaší pečlivosti a lásky k tradičnímu pečení. S touto vánočkou si užijete kus pravých Vánoc plných lásky, pohody a nezapomenutelných chutí.
Letos jsem vánočku zkoušela podle podobného postupu a musím říct, že těch 9 dílů dělá fakt pěkný vzhled. Jen jsem měl/a problém s rozinkama, příště je namočím aspoň na chvíli do rumu.
Kynutí 1,5 hodiny se mi osvědčilo, ale záleží na teple v kuchyni. Když jsem to nechal o chlup déle, vánočka byla vláčnější a pletení se netrhalo.
Mandlové plátky mi přijdou jako skvělý dotek, ale dávám jich o trochu méně, ať se mi nepřipálí. V troubě hlídám hlavně ten moment po snížení teploty na 150–160 °C.
Recept zní dobře, ale 200 °C na začátku mi přijde dost vysoké. Při první várce mi povrch tmavl rychle, takže příště to pálím hned od začátku o něco míň.
Pro mě je nejdůležitější, aby bylo mléko s máslem opravdu jen vlažné. Jakmile je směs teplejší, droždí se chová jinak a těsto pak není tak nadýchané.
Zaplétání jsem měla obavy, ale ty špejle a pevné spojení patra jsou základ. Vánočka pak drží tvar i po vychladnutí, což mě mile překvapilo.
Rozdíl oproti kupované vánočce je znát hlavně v tom, jak voní po upečení. Jen bych ocenil tip, jak poznat, že je uvnitř dopečená, ale jinak super recept.
Mám radši, když se těsto po vykynutí nelepí, a pomáhá fakt dobře propracovat do hladka. Rozinky do těsta dávám až skoro na konci, aby se moc nerozmačkaly.
Sůl 5 g je pro mě přesně tak akorát, ale citronová kůra mi někdy přijde výrazná—dávám radši půl. I tak je vánočka skvělá a nestojí to tolik práce jako některé recepty.
Pečení na alobal při rychlém tmavnutí je dobrý trik, zachránil mi to vánočku už v minulosti. Chuť je ale nejlepší, když se vánočka nechá aspoň do druhého dne odležet—pak je krásně vláčná.