Vdolky jsou tradiční česká pochoutka. V tomto receptu jsou vdolky plněné švestkovým povidlem, strouhaným tvarohem a šlehačkou. Ačkoli může být šlehačka někdy „potvora“ a nechce se šlehat, výsledek stojí za to!
Ingredience:
Pro vdolky:
- 380 g polohrubé mouky
- 3 lžíce cukru
- 1/2 lžičky soli
- 150 ml mléka
- 1 vejce
- 1 lžíce rumu
- 40 g másla
- 1/2 kostky droždí
Pro náplň:
- Švestková povidla
- Strouhaný tvaroh
- Šlehačka (nechte ji v chladničce před šleháním, aby se lépe šlehala)
Sněhové řezy s kokosovým krémem
Postup:
1) Těsto: V míse smícháme mouku, cukr a sůl. Uděláme kvásek z mléka, droždí a trochy cukru. Necháme na teplém místě kvasit, dokud kvásek nevytvoří bubliny.
2) Do misky přidáme vajíčko, rum a máslo. Vmícháme kvásek a zpracujeme vše do hladkého těsta.
3) Pokryjeme mísu utěrkou a necháme těsto vykynout na teplém místě, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
4) Po vykynutí těsto rozdělíme na cca 18 kusů a z každého kousku vytvoříme malou kuličku. Kuličky opět necháme kynout.
5) Rozehřejeme olej v pánvi na střední teplotu. Každou kuličku rukou jemně roztáhneme do malé placičky a smažíme z obou stran dozlatova.
6) Vdolky naplníme švestkovým povidlem a posypeme strouhaným tvarohem. Na vrchol můžeme přidat šlehačku.
Tip:
Pokud máte problém se šleháním šlehačky, zkuste přidat trochu stabilizátoru šlehačky. Ujistěte se také, že šlehačka je dostatečně chladná.
Vdolky mám spojené s babičkou a tyhle s povidly a tvarohem zní úplně geniálně. Šlehačka mi párkrát „utekla“, ale když je fakt dobře vychlazená, většinou to zachrání i bez stresu.
Recept je napsaný srozumitelně, kvásek je vždycky dobrý základ. Jen se mi zdá, že 18 kusů je na takové množství těsta akorát, ale chce to hlídat velikost, ať se nepřipálí.
Švestková povidla do vdolků miluju, to je vždycky jistota. Strouhaný tvaroh je podle mě skvělý kontrast, jen bych dala trochu víc cukru do těsta, když nejsou povidla úplně sladká.
Zkoušela jsem podobné vdolky a fakt platí, že šlehačka „potvora“ je nejčastěji kvůli teplotě. Dávám ji do lednice aspoň půl hodiny a stabilizátor mám jako pojistku.
Ty drobné smažené placičky dělají nejlepší strukturu, tohle zní přesně jako domácí klasika. U rumu se nebojím, ale někdy ho dávám o trochu míň, aby to nebylo tak výrazné u dětí.
Mně se líbí, že se těsto zpracuje dohromady docela rychle a pak jen kynutí. Povrch jsem kdysi přepálila, takže doporučení na střední teplotu beru vážně.
Vdolky jsou za mě nejlepší, když jsou ještě vlažné a tvaroh se trochu „rozjede“. Šlehačku dávám až těsně před podáváním, jinak to rychle povolí a ztratí se ten pěkný efekt.
Recept je fajn, ale já bych zkusil část tvarohu promíchat se špetkou soli, aby líp vynikla sladkost povidel. Jinak to působí hodně nadčasově, i když je to klasika.
Když jsem poprvé četla o strouhaném tvarohu na vdolkách, říkala jsem si, jestli to nebude suché. Nakonec to bylo super, takže věřím, že i tady to bude fungovat a chutnat „domácky“.
Přidat stabilizátor u šlehačky je podle mě chytrý nápad, hlavně když je doma tepleji. Vdolky jsem dělala bez rumu a stejně dobré, ale s rumem to bude určitě takové slavnostnější.