Tento recept není jen postupem na vánoční cukroví, ale skutečným dědictvím. Pochází od babičky narozené v roce 1910, která se vyučila cukrářkou – proto je těsto dokonale vyvážené, tradicí prověřené a chuť rohlíčků je přesně ta, která se předává z generace na generaci. Díky kvalitnímu máslu, kombinaci dvou druhů ořechů a dvojímu chlazení těsta získáte rohlíčky, které jsou křehké, voňavé a rozpadají se na jazyku stejně jako dřív.
Co budeme potřebovat
- 210 g hladké prosáté mouky
- 140 g másla
- 25 g sádla
- 60 g prosátého moučkového cukru
- 50 g jemně mletých lískových ořechů
- 25 g jemně mletých vlašských ořechů
Na obalení:
- Moučkový cukr
- Vanilkový cukr
Jak budeme postupovat
1) Z mouky, másla, sádla, cukru a směsi obou druhů ořechů se vypracuje hladké těsto. Když je dobře spojené, zabalí se do potravinové fólie a nechá se odležet v chladu celé dva dny. Právě toto dlouhé zrání dodává rohlíčkům jejich legendární křehkost a rovnoměrnou chuť.
2) Odleželé těsto se rozdělí na přesné kousky – tradičně o 11 g, jak to dělaly generace před námi. Každý kousek se nejprve vytvaruje do kuličky, poté do válečku a nakonec se jemně ohne do tvaru rohlíčku.
3) Plech s vytvarovanými rohlíčky se nechá ještě minimálně půl hodiny odpočinout v lednici. Tento krok zabrání roztékání a zajistí krásný tvar.
4) Rohlíčky se pečou v troubě předehřáté na 180 °C, horní + dolní ohřev. Po osmi minutách je potřeba sedět u trouby a hlídat jejich barvu – rohlíčky musí zůstat světlé, jen lehce zpevněné.
5) Ještě teplé se obalují v moučkovém a vanilkovém cukru, aby se cukr krásně přichytil a vytvořil jemný sladký povlak.
Závěr
Babiččiny vanilkové rohlíčky představují to nejlepší z tradiční české cukrařiny – poctivé suroviny, ruční práce, přesnost a hlavně vzpomínky, které se s každou várkou vrací. Pokud chcete rohlíčky, které chutnají „jako od babičky“, právě jste našli recept, který to opravdu splní.
To dlouhé odležení v chladu mi dává největší smysl, taky tak dělám a rohlíčky jsou pak opravdu křehké. Jen bych řekla, že u trouby je fakt dobré hlídat, ať nezhnědnou.
Přesné porcování na 11 g zní dost „akademicky“, ale dělá to konzistenci. Já jsem to kdysi odhadoval a část byla tenká a část tlustší, takže tohle beru jako plus.
Recept zní strašně povedeně, hlavně kombinace lískových a vlašských ořechů. Vanilkový cukr se mi líbí víc než jen obyčejný, ale záleží, jakou vanilku máte po ruce.
Tohle je přesně ten typ cukroví, co má chuť „domova“. Zkoušel jsem jiné recepty bez sádla a rozdíl byl znát hned v konzistenci.
U mě problém bývá, že i po půlhodině v lednici se mi pár rohlíčků trochu rozteče. Nejvíc pomáhá, když nenechám těsto moc změknout při tvarování.
180 °C na horní a dolní ohřev je podle mě správně, ale doba pečení bude u každé trouby trochu jiná. Dřív jsem odcházel od plechu a u těchto „světlých“ rohlíčků to pak mrzí.
Krásně napsané, jde z toho cítit ta tradice. Babiččiny rohlíčky jsem jedla jen jednou a od té doby hledám něco podobného – tohle bych ráda vyzkoušela letos.
S tím obalováním, když jsou ještě teplé, mám dobrou zkušenost – cukr se opravdu lépe chytí. Jen dávám pozor, aby se nepřehnalo a neslepily se do jedné vrstvy.
Líbí se mi, že recept myslí i na „odpočinek“ mezi kroky, ne jen na samotné pečení. Dva dny chladu jsou trochu závazek, ale za tu křehkost to stojí.
Mně osobně chutnají o chlup víc, když je vanilkového cukru o trochu víc v poměru, ale chápu, že recept drží klasiku. Jinak suroviny i postup vypadají fakt poctivě a na rozdíl od rychlých receptů dává smysl každý krok.