Přiznám se vám, že když jsem poprvé slyšel název „Zablafuňky”, musel jsem se usmát. Ale jakmile jsem ochutnal tuhle jihočeskou klasiku, úsměv mi zůstal, ale tentokrát blaha. Jsou to v podstatě ty nejlepší kyselé brambory, jaké si dokážete představit. Tajemství jejich neuvěřitelné vůně tkví ve speciálním kořeněném vývaru, který se do jídla přidává až nakonec. Je to syté, levné a neuvěřitelně dobré jídlo, které voní po tymiánu a hřebíčku. Dnes vás naučím svůj postup na tuhle staročeskou dobrotu.
| Parametr | Moje hodnota |
| Počet porcí | 6 hladových krků |
| Moje tajná zbraň | Svařené koření s hřebíčkem a tymiánem |
| Doba přípravy | 30–40 minut |
| Náročnost | Velmi snadné |
Co budeme potřebovat?
Základ:
- 1 kg brambor (oloupaných a nakrájených na kostky)
- 1/2 cibule (do brambor) + sůl a kmín
Kořeněná infuze (vývar):
- 6 ks nového koření, 10 ks pepře, 3 ks bobkového listu
- 2 ks hřebíčku (to je ta tajná ingredience!)
- 1–2 lžičky sušeného tymiánu
- 1/2 cibule a voda
Na dokončení:
- 200 ml smetany ke šlehání (33 %)
- Hladká mouka (na zahuštění)
- Vejce (rozšlehaná přímo v hrnci nebo natvrdo jako příloha)
- Ocet a cukr na dochucení
- Kopr (volitelně na závěr pro extra vůni)
Můj postup krok za krokem
1. Bramborový základ
Brambory dám vařit s cibulí, kmínem a solí tak, jak jste zvyklí. Tady dělám jednu důležitou věc: Vody nedávám zbytečně moc, jen aby byly brambory akorát ponořené.
2. Voňavá „infuze“
Zatímco se brambory vaří, v malém kastrůlku si připravím vývar z koření. Svařím nové koření, pepř, hřebíček, bobkový list, tymián a druhou polovinu cibule. Tenhle krok neobcházejte – právě hřebíček a tymián dělají ze Zablafuňků ten zážitek, na který se nezapomíná.
3. Velké spojení chutí
Jakmile jsou brambory měkké, přiliju k nim přes jemné sítko tenhle kořeněný vývar. Všechno začne okamžitě úžasně vonět. Za stálého míchání zahustím jídlo klasickou „záklechtkou“ (mouka rozmíchaná v troše vody) a nechám aspoň 15 minut provařit.
4. Smetanové a vaječné finále
Do hrnce vliju smetanu, která jídlo krásně zjemní. Pak přijdou na řadu vejce – buď je v hrnci rozšlehám (udělají jemné cáry), nebo ke každé porci přidám vejce uvařené natvrdo. Na úplný závěr doladím chuť octem a cukrem, aby byly Zablafuňky správně sladkokyselé.
Tipy pro nejlepší výsledek
„Pokud chcete jídlo ještě víc posunout, zkuste na úplný závěr přidat hrst čerstvého nasekaného kopru – s tou smetanou a octem si rozumí fantasticky. A se smetanou nešetřete, ta 33% tomu dodá tu správnou sametovou texturu, kterou staročeská kuchyně miluje.”
Často se mě ptáte (FAQ)
Proč zrovna hřebíček?
- Možná vám to přijde divné v slaném jídle, ale hřebíček v kombinaci s octem a tymiánem vytvoří neuvěřitelně hlubokou a zajímavou chuť, která k bramborám skvěle ladí.
Můžu použít sušený kopr?
- Určitě, ale čerstvý je čerstvý. Pokud ho přidáváte, udělejte to až po vypnutí sporáku, aby si zachoval barvu a aroma.
🍽️ A co po takovém poctivém obědě?
Zablafuňky zahřejí, zasytí a provoní celý dům. A přesně po takovém jídle přijde chvíle, kdy si člověk řekne: „Teď by to chtělo něco sladkého… nebo lehčího na další den.” Pokud máte stejný pocit, tady je pokračování, které dává smysl 👇
- 🥣 Pokud milujete kopr a smetanovou jemnost, určitě vás nadchne odlehčená koprovka s bramborem, vejcem a fazolkami – lehčí, ale stejně poctivá klasika.
- 🍰 A když už je doma navařeno a voní po tradici, byla by škoda skončit bez dezertu. Tyhle nadýchané moravské koláče s tvarohovou a ořechovou náplní jsou přesně ten typ sladké tečky, která patří k české kuchyni.
Protože staročeský oběd si zaslouží i staročeské pokračování.
Zablafuňky jsem jednou zkoušela u babičky a přesně takhle to mělo tu sladkokyselou linku s octem. Nechtěla bych to nijak „vylepšovat“ – koření a smetana jsou základ.
Mám rád tyhle poctivé bramborovky, co zasytí a přitom nestojí majlant. Největší rozdíl mi vždycky dělá ten vývar s hřebíčkem a tymiánem, fakt to udělá vůni i chuť.
Já bych řekla, že je to hodně podobné kyselým bramborům, ale ta „infuze“ z koření to pozvedne. Dávám jen o chlup víc octa, protože jinak mi to přijde málo výrazné.
Přiznám se, že jsem na hřebíček v slaném skeptik, ale když se to svaří s novým kořením a dá se tam tymián, tak to dává smysl. Svařené koření jsem vždycky vynechával, teď to zkusím podle postupu.
Za mě super recept na rychlý oběd, protože to jde zvládnout do půl hodiny a zbytečně to dlouho nestojí. S koprem jsem to nikdy nedělal, ale tipuju, že až na závěr bude fakt rozdíl.
Když jsem to četla, hned jsem si vzpomněla na kuchyň z dětství – vonělo to podobně po koření a smetaně. Dávám radši vejce natvrdo k porci, rozšlehané mi někdy zanikne chuť v omáčce.
Nevěřím, že se to dá tolik zjemnit smetanou, ale zní to přesně jak mají být „správné“ staročeské jídla. Jen mi přijde, že někdo by mohl zapomenout ochutnat tu sladkokyselost – podle mě je to hlavní.
Zkoušel jsem podobné pokrmy a vždycky jsem to měl buď moc husté, nebo málo zahuštěné. Tohle zahustění moukou „záklechtkou“ mi přijde rozumné, hlavně hlídat konzistenci a nenechat to zbytečně dlouho vřít.
Za mě fajn, že recept počítá s tím, že každý máme jinak rád kopr. U mě čerstvý kopr dělá víc než půl omáčky, a když se přidá až po vypnutí, tak se neztratí aroma.
Když se řekne staročeské, často čekám nějakou složitost, ale tady je to úplně jednoduché. Hřebíček s octem je pro mě trochu risk, ale podle popisu to sedí k bramborám až překvapivě dobře.