Moderní gastronomie nás neustále zaplavuje cizokrajnými recepty a exotickými surovinami, ale ruku na srdce – občas není nad poctivou, hřejivou českou klasiku. Pokud máte rádi jídla typu kulajda, koprovka nebo brambory na kyselo, pak musíte vyzkoušet zapomenutý klenot našich prababiček. Staročeské zablafuňky jsou levné, syté a jejich chuť vás okamžitě vrátí do dětství.
Tento jedinečný recept od našich čtenářů v sobě ukrývá jedno velké kulinářské tajemství. Nejde o obyčejné vařené brambory s mlékem. Kouzlo dokonalé chuti spočívá ve speciální kořeněné infuzi z nového koření, bobkového listu, tymiánu a tajné ingredience – voňavého hřebíčku. Tento silný kořeněný vývar v kombinaci s poctivou smetanou a sladkokyselým závěrem vytvoří na talíři zážitek, na který se nezapomíná. Pojďme vzkřísit tento pekařský a kuchařský poklad!
Co budeme potřebovat:
Bramborový základ:
- Brambory (1 kg – oloupané a nakrájené na kostky)
- Cibule (1/2 ks do brambor + 1/2 ks do vývaru)
- Koření: sůl a celý kmín
Kořeněná infuze (tajný vývar):
- Nové koření (6 ks)
- Celý černý pepř (10 ks)
- Bobkový list (3 ks)
- Celý hřebíček (2 ks – tajná ingredience!)
- Sušený tymián (1–2 lžičky)
- Voda (na svaření koření)
Na dokončení a sametové zjemnění:
- Smetana ke šlehání 33% (200 ml)
- Hladká mouka (na zahuštění / tzv. záklechtku)
- Vejce (rozšlehaná přímo v hrnci, případně uvařená natvrdo jako příloha)
- Na dochucení: ocet a cukr krupice (podle chuti)
- Čerstvý kopr (volitelně na závěr pro extra vůni)
Postup přípravy:
1) Bramborový základ s trikem s vodou
Oloupané a na kostky nakrájené brambory vložíme do hrnce společně s polovinou nadrobno nakrájené cibule, solí a kmínem. Tady přichází důležitý krok: vody nedávejte zbytečně moc. Brambory by měly být v hrnci jen akorát ponořené, aby se neodplavila drahocenná chuť a škrob, který nám pomůže s pozdějším zahuštěním. Dáme vařit doměkka.
2) Příprava voňavé infuze
Zatímco se nám brambory vaří, v samostatném malém kastrůlku si připravíme ono kouzlo celého receptu. Svaříme v troše vody nové koření, celý pepř, hřebíček, bobkové listy, sušený tymián a druhou polovinu cibule. Tento krok rozhodně neobcházejte ani neurychlujte – právě hřebíček a tymián dodají zablafuňkům onu specifickou, hlubokou retro vůni, kterou si zamilujete.
3) Velké spojení chutí a zahuštění
Jakmile jsou brambory v hlavním hrnci krásně měkké, přilijeme k nim přes jemné sítko připravený scelený kořeněný vývar. Celá kuchyně v ten moment začne úžasně vonět. Obsah hrnce promícháme a za stálého míchání zahustíme klasickou „záklechtkou“ – tedy hladkou moukou důkladně rozmíchanou v troše studené vody. Plamen stáhneme na minimum a jídlo necháme za občasného promíchání alespoň 15 minut provařit, aby mouka ztratila svou syrovou chuť.
4) Smetanové a vaječné finále
Do provařeného základu vlijeme kelímek smetany ke šlehání, která omáčku krásně zjemní a dodá jí krémovou texturu. Nyní přijdou na řadu vejce. Zde máte dvě možnosti podle zvyklostí: buď celá syrová vejce rozšleháte přímo v bublající omáčce (udělají v ní jemné a husté cáry), nebo ke každé porci na talíři přidáte rozkrojené vejce uvařené natvrdo. Na úplný závěr hrnec odstavíme z plotny a doladíme chuť octem a cukrem tak, aby byly zablafuňky dokonale a vyváženě sladkokyselé. Kdo má rád, může pro barvu a vůni vmíchat hrst nasekaného čerstvého kopru.
Podáváme nejlépe s čerstvým chlebem. Je to neskutečně levné jídlo, které ale chutná naprosto královsky!
Přejeme vám dobrou a poctivou staročeskou chuť!
Milujete poctivou českou kuchyni? Vyzkoušejte i tyto tradiční recepty:
- Křupavé bramboráky se slaninou: Staročeský recept, o který se doma poperete
- Bleskové smetanové brambory z jedné pánve pro celou rodinu
- Poctivé hovězí na česneku se špenátem a domácím knedlíkem
Zablafuňky jsem jednou zkoušela u babičky a přesně takhle to mělo tu sladkokyselou linku s octem. Nechtěla bych to nijak „vylepšovat“ – koření a smetana jsou základ.
Mám rád tyhle poctivé bramborovky, co zasytí a přitom nestojí majlant. Největší rozdíl mi vždycky dělá ten vývar s hřebíčkem a tymiánem, fakt to udělá vůni i chuť.
Já bych řekla, že je to hodně podobné kyselým bramborům, ale ta „infuze“ z koření to pozvedne. Dávám jen o chlup víc octa, protože jinak mi to přijde málo výrazné.
Přiznám se, že jsem na hřebíček v slaném skeptik, ale když se to svaří s novým kořením a dá se tam tymián, tak to dává smysl. Svařené koření jsem vždycky vynechával, teď to zkusím podle postupu.
Za mě super recept na rychlý oběd, protože to jde zvládnout do půl hodiny a zbytečně to dlouho nestojí. S koprem jsem to nikdy nedělal, ale tipuju, že až na závěr bude fakt rozdíl.
Když jsem to četla, hned jsem si vzpomněla na kuchyň z dětství – vonělo to podobně po koření a smetaně. Dávám radši vejce natvrdo k porci, rozšlehané mi někdy zanikne chuť v omáčce.
Nevěřím, že se to dá tolik zjemnit smetanou, ale zní to přesně jak mají být „správné“ staročeské jídla. Jen mi přijde, že někdo by mohl zapomenout ochutnat tu sladkokyselost – podle mě je to hlavní.
Zkoušel jsem podobné pokrmy a vždycky jsem to měl buď moc husté, nebo málo zahuštěné. Tohle zahustění moukou „záklechtkou“ mi přijde rozumné, hlavně hlídat konzistenci a nenechat to zbytečně dlouho vřít.
Za mě fajn, že recept počítá s tím, že každý máme jinak rád kopr. U mě čerstvý kopr dělá víc než půl omáčky, a když se přidá až po vypnutí, tak se neztratí aroma.
Když se řekne staročeské, často čekám nějakou složitost, ale tady je to úplně jednoduché. Hřebíček s octem je pro mě trochu risk, ale podle popisu to sedí k bramborám až překvapivě dobře.