Milujete polévky, guláše a zkrátka vše, co vyžaduje delší vaření? Objevte kouzlo tlakového hrnce – tento typ hrnce vám ušetří čas, peníze a vlastně i námahu. Jak vlastně vznikl, co v něm všechno uvaříte a jaké typy jsou v současnosti dostupné?
Papinův hrnec
Tento název si hrnec nese díky jeho vynálezci – francouzskému matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi. Právě tento vědec sestrojil tlakový hrnec v roce 1679. Podle historie ale nebyl Denis Papin první – za vynálezkyni prapůvodního tlakového hrnce je považována Marie Židovka, a to již ve 2. století našeho letopočtu v severní Africe.
Jak „papiňák“ funguje?
Papiňák je hrnec se silnými stěnami, upevněnou a utěsněnou poklicí. Díky tomu, že do hrnce neproniká vzduch, který by ochlazoval vnitřek hrnce, může hrnec plnit svůj účel. Jak se jídlo vaří, vzniká pára, která se rozpíná v hrnci. Jelikož je tlakový hrnec neprodyšně uzavřen, pára se v něm kumuluje a vzniká tak uvnitř hrnce vysoký tlak a teplota. Díky tomu se rychleji a efektivněji „naruší“ struktura potraviny, která se uvnitř hrnce vaří. Právě toto je důvod, proč se jídlo v papiňáku vaří výrazně kratší dobu než v běžném hrnci.
Poklice je nejen utěsněná, ale zároveň je také opatřena pojistným ventilem. Přebytečná pára tedy může unikat ven a v případě, kdy by došlo k nežádoucímu přetlakování, je zde i pojistka – ta se v krajním případě uvolní a pára může unikat rychleji.
Výhody tlakového hrnce
Úsporu času poznáte nejvíce při přípravě jídel, která se v běžném hrnci vaří velmi dlouho. Například tedy guláše a polévky. Pokud vaříme tužší kousky hovězího masa, změknou už po 20 – 60 minutách. Pokud bychom se rozhodli stejný druh masa dusit v běžném hrnci, museli bychom je jednak předem naložit do oleje nebo loje a samotné vaření by trvalo několik hodin.
Pozor však na naťovou zeleninu – například petrželku. Tato zelenina může velmi snadno ucpat ventily. Zároveň hrnec nikdy příliš nenaplňujte – hrozí pak příliš rychlý nárůst tlaku.
Druhy tlakových hrnců
Klasický tlakový hrnec – ten můžete použít na plynovém či elektrickém sporáku.
Elektrický takový hrnec – zapojíte do zásuvky a jídlo je v něm hotové ještě rychleji než v klasickém tlakovém hrnci.
Tlakový hrnec na indukci – používá se stejně jako klasický tlakový hrnec, nicméně jej lze využít na indukčním sporáku.
Pokud však potřebujete více velikostí, mohla by se vám hodit sada tlakových hrnců!
Mám papiňák asi pět let a guláš je hotový rychleji, než se stačím rozmyslet, jestli radši neobjednat. Jen bacha na tu naťovou zeleninu, jednou mi to pak trochu zlobilo s ventily.
Zajímavé je, jak je u toho klíčové správné množství a nepřelévat hrnec. U mě funguje hlavně na luštěniny a vývary, ale přiznám se, že knedlíky v tom ještě zkoušet nechci.
Ten článek je docela trefný, jen bych dodala, že čas u masa fakt záleží na druhu a velikosti kusů. Poprvé jsem to přepálila a bylo to trochu rozvařený, příště už v pohodě.
Elektrický tlakový hrnec jsem koupil ze zvědavosti a teď ho beru skoro denně. Je pravda, že se s ním nemazlí tak jako s plotýnkovým, ale na rychlovky je super.
Největší benefit je pro mě u polévek a těch „zbytečně dlouhých“ věcí, co člověk pořád odkládá. Jen mi vadí, že člověk musí hlídat ventil a časově neuspěchat výměnu tlaku.
Papinův hrnec jsem řešil už v historii v hodinách, ale že se to takhle prakticky používá dodnes, mě baví. Zastávám názor, že pro běžnou domácnost je to fakt výhra, pokud člověk vaří aspoň občas pro víc lidí.
U tužšího hovězího mě tlakový hrnec zachránil, dřív to byla půlka dne v kuchyni. Na druhou stranu, když dělám jemnější zeleninu, dávám si pozor, aby se mi to neucpalo.
Máme indukci a hrnec tomu musel přizpůsobit. Když jsem vybíral, tak jsem zjistil, že ne každý „klasický“ jde na indukci, takže tohle bych bral jako základní bod před nákupem.