Vepřový bůček nemusí být jen pečený vcelku na kmíně. Pokud hledáte způsob, jak z této suroviny vytvořit slavnostnější pokrm, bůčková roláda je ideální volbou. Tajemství úspěchu spočívá v bohaté náplni z čerstvé vaječiny, anglické slaniny a pikantní sterilované zeleniny Moravanka. Právě nálev ze zeleniny dodá výpeku nezaměnitelnou sladkokyselou chuť, která skvěle kontrastuje s jemným masem. V kombinaci s hedvábnou bramborovou kaší jde o jídlo, na které se budou sbíhat sliny celé rodině.
| Doba pečení | cca 2 hodiny |
| Teplota pečení | 180 °C |
| Hlavní surovina | Vepřový bůčkový plát (cca 800 g) |
| Příloha | Bramborová kaše nebo rýže |
Co budeme potřebovat?
- 800 g bůčkového plátu (libovější, rozklepaný)
- 6 vajec a 2 střední cibule
- 1 sklenička sterilované zeleniny Moravanka
- Plátky anglické slaniny
- Plnotučná hořčice, sádlo, sůl, pepř
- Jehly na maso nebo potravinářská nit
Postup přípravy krok za krokem
1. Příprava náplně
Na troše sádla orestujte nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte vejce, osolte, opepřete a připravte klasickou vaječinu (neměla by být úplně vysušená, v troubě ještě dojde). Z Moravanky slijte nálev do hrnečku (nevyhazovat!), vyjměte feferonku a zbytek zeleniny (okurky, cibulky, beraní rohy) nakrájejte na menší kostičky.
2. Plnění rolády
Maso omyjte a osušte. Obě strany osolte a opepřete. Vnitřní stranu potřete hořčicí a poklaďte plátky slaniny. Následně rovnoměrně rozprostřete vaječinu a nakrájenou zeleninu. Nechte si volný okraj na konci rolády, aby se maso dalo dobře uzavřít a náplň nevytékala.
3. Balení a podlití
Maso pevně zamotejte (boční strany můžete mírně zahnout dovnitř) a zajistěte jehlami na závitky nebo nití. Roládu vložte do pekáče a podlijte nálevem z Moravanky, do kterého můžete přidat špetku cukru pro vyvážení chuti. Vnější tučnější strana bůčku by měla být nahoře, aby pustila tuk a vytvořila kůrku.
4. Pečení
Pečte přikryté v troubě na 180 °C přibližně 1 hodinu a 45 minut. Poté pekáč odkryjte a dopečte dalších 15 minut na barvu. Po upečení nechte maso alespoň 10 minut v teple odpočívat, než ho začnete krájet na plátky – šťáva se v mase lépe rozprostře.
Nálev obsahuje ocet, koření a aroma zeleniny, které během pečení prostoupí masem a dodá mu křehkost. Sladkokyselý tón navíc odlehčí tučnost bůčku.
Důležité je maso opravdu pevně stáhnout. Pokud se nedaří s jehlami, použijte potravinářskou nit a roládu omotejte jako „balíček“. Před krájením ji nechte krátce zchladnout, maso se zpevní.
Lze, ale budete muset maso častěji podlévat a hlídat, aby se povrch nespálil dříve, než bude bůček uvnitř měkký. Pečení pod pokličkou (nebo alobalem) je jistější cesta ke šťavnatosti.
Feferonku v receptu vyjímáme, aby jídlo nebylo příliš pálivé a chutnalo i dětem. Pokud ale máte rádi ostřejší pokrmy, klidně ji nasekejte přímo do náplně.
Roláda vypadá skvěle, tu Moravanku bych fakt dala i do výpeku. Dělala jsem podobně kdysi a ta sladkokyselá chuť tomu bůčku strašně sluší.
Za mě super nápad s nálevem, to zní hodně poctivě a hlavně to není suché maso. Jen bych zkontroloval, aby vaječina v troubě nevyschla—hlídat dobu je klíč.
Moravanku používám hlavně k rýži, ale roláda je úplně jiná liga. Sádlo + hořčice dělá svoje, takže určitě vyzkouším s anglickou slaninou.
Nejlepší je ten tip s hotovým bůčkovým plátem, aspoň to pak jde hezky zamotat. Já občas mívám problém, že náplň uteče, takže zanechání okraje na konci dělá hodně.
Mám rád, když je maso šťavnaté, a pečení přikryté je podle mě nutnost. Recept je srozumitelný a přesné časy taky dávají smysl.
Vaječina uvnitř mě láká, jen bych se nebála přidat i trochu čerstvého pepře do náplně. A odpočinek po upečení—tohle vždycky flákám, ale chápu proč je důležitý.
Trochu nesouhlasím s cukrem do výpeku, přijde mi, že Moravanka už sama o sobě sladkokyselá dost. Ale záleží na tom, jak to kdo má rád—u nás by to možná šlo bez něj.
Dělala jsem roládu bez nálevu a byla to pořád taková „běžná“ práce, tady to ale dává logiku. Ten výpek se pak krásně na kaši vsákne.
Anglická slanina v tomhle funguje a navíc to pěkně dochutí. Já bych zkusil i žampiony podle tipů, ale jinak recept držím prakticky podle článku.
Zapsáno do oblíbených, protože to působí jako normální rodinný oběd, ale zároveň slavnostní. Když pak naporcujete a je to pěkně držící, tak to u stolu vždycky změní náladu.