Moravské zelňáky jsou tradičním pokrmem, který v sobě nese chuť domova a nostalgie. Tento jednoduchý, ale zároveň bohatý recept kombinuje předvařené zelí s uzeným masem a dalšími chutnými ingrediencemi, vytvářejíc tak skvělé jídlo pro každou příležitost. Vyzkoušejte tento klasický recept a připravte si chutný a sycený oběd nebo večeři, který potěší celou rodinu.
Co budeme potřebovat
- 1 kg hlávkového zelí, předvařené ve slané vodě
- 3 vejce, oddělená bílky od žloutků
- 5 lžic plnotučného mléka nebo smetany
- 100 g strouhanky
- 250 g uzeného masa (vařené nebo rolované plec, moravské uzené)
- Sůl a pepř dle chuti
- Muškátový květ dle chuti
- 3 a více stroužků česneku, nastrouhaných
- 3 papriky, nakrájené nadrobno (volitelné)
- 3 cibule, usmažené dozlatova
- Olej a hrubá mouka na vymazání a vysypání plechu
- Volitelné: houby, sýr, čerstvá petrželová nať
Postup přípravy
1) Předvařené zelí: Předvařené zelí scedíme a nakrájíme na menší kousky.
2) Příprava základu: Na oleji usmažíme dozlatova nakrájenou cibuli. Žloutky rozmícháme v mléce nebo smetaně, z bílků ušleháme pevný sníh. Uzené maso nakrájíme na malé kousky a česnek nastrouháme.
3) Smíchání ingrediencí: V míse smícháme nakrájené zelí, uzené maso, strouhanku, muškátový květ, nastrouhaný česnek, usmaženou cibuli, žloutkovou směs a ochutíme solí a pepřem. Dle chuti přidáme papriku, houby a strouhaný sýr. Nakonec opatrně vmícháme tuhý sníh z bílků.
4) Pečení: Směs přeneseme do vymazaného a moukou vysypaného pekáče, rovnoměrně rozetřeme a pečeme v předehřáté troubě na 190°C dozlatova.
5) Dokončení: Před konečným dopečením můžeme zelňáky posypat sýrem pro zlatavou kůrčičku.
6) Podávání: Hotové moravské zelňáky podáváme s bramborovou přílohou a čerstvou petrželovou natí pro zvýraznění chuti.
Kuřecí medailonky na hnědých žampiónech se smetanou a rýží
Závěr
Moravské zelňáky na plechu jsou vynikající volbou pro každého, kdo hledá chutný, sytý a tradiční pokrm. Tato klasika české kuchyně je ideální pro oběd nebo večeři a zaručeně si ji zamiluje celá rodina. Příprava je jednoduchá a výsledek stojí za to.
Zelňáky dělám skoro stejně, jen dávám místo strouhanky trochu rohlíku a je to pak hezky „zhutněné“. Uzené maso je podle mě základ, bez něj to není ono.
Na plechu to vždycky vyjde lépe než když to zkouším jako závitek. S tou uzenou rolovanou plecí fakt souhlasím, chuť je pak jemnější a přitom výrazná.
Muškátový květ do zelňáků mi kdysi připadal jako divnost, ale teď už ho dávám vždycky. Jen bacha na sůl, protože uzené je samo o sobě dost slané.
Zkoušel jsem přidat i houby a sýr, a i když to zní jako „přestřelení“, tak dohromady to sedí. Trochu mě jen překvapuje množství česneku, ale asi je to v Moravě běžné.
Za mě super recept na rodinný oběd, protože se to dobře ohřívá i na další den. Já dávám víc cibule a pro mě je pak výsledná chuť sladší a kulatější.
Přesně takhle jsem to jedl u babičky, jen ona to vždycky pekla o trochu déle. 190 °C mi přijde akorát, ale radši hlídám, aby se to nevysušilo.
Oddělování vajec a sníh na konci udělá krásnou strukturu, to je poznat hned při krájení. Kdo nemá rád „vaječnou“ chuť, tak ať to nepřepálí pepřem.
Mně se víc osvědčilo zelí předvařit kratší dobu, aby nebylo úplně měkké. Jinak recept drží a výsledkem jsem byl fakt spokojený.