
Milujete poctivé domácí pečivo? Vyzkoušejte tento domácí škvarkový chléb s křupavou kůrkou, voňavou střídou a pořádnou dávkou škvarků! Je neuvěřitelně chutný, vláčný a provoní celou kuchyni.
Tento chléb zvládne každý – bez domácí pekárny i bez složitých kroků. Díky škvarkům získá bohatou chuť a krásně vláčnou střídku, která vydrží čerstvá i druhý den.
💡Náš tip: Pokud patříte mezi vášnivé kuchařky a máte svůj oblíbený recept, neváhejte ho sdílet v naší facebookové skupině Recepty všeho druhu a inspirovat i ostatní čtenáře.
Domácí škvarkový chléb
Co budeme potřebovat:
- 400 g pšeničné mouky T650
- 250 ml vody
- 7 g sušeného droždí
- 8 g soli
- 1 lžička medu
- 100 g nasekaných škvarků
- kmín dle chuti
Doba přípravy: 20 minut. Kynutí: 1,5 hodiny. Doba pečení: 30 minut. Celkový čas: 2 hodiny 20 minut. Porce: 1 bochník
Jak budeme postupovat:
1. Do mísy nalijeme vlažnou vodu, přidáme sušené droždí a med. Necháme 15 minut aktivovat.
2. Přidáme mouku, sůl a kmín. Vypracujeme hladké těsto.

3. Zapracujeme nasekané škvarky a těsto necháme kynout asi 1 hodinu na teplém místě.

4. Poté vytvarujeme bochník a necháme dalších 30 minut kynout.


5. Pečeme v troubě předehřáté na 220 °C asi 30 minut dozlatova.

6. Necháme vychladnout na mřížce a poté podáváme.
💡 Tipy na vylepšení:
- Pro ještě křupavější kůrku vložte při pečení do trouby malou misku s vodou – pára vytvoří krásný povrch.
- Místo pšeničné mouky můžete použít polohrubou nebo žitnou – chléb získá rustikální chuť.
- Škvarky lze doplnit o česnek nebo cibulku pro výraznější aroma.
- Pokud máte rádi pikantní chuť, přidejte špetku mletého chilli nebo papriky.
Přejeme dobrou chuť!





















Škvarkový chléb jsem zkoušela poprvé podle podobného receptu a musím říct, že tenhle popis sedí: kůrka je fakt křupavá a střídka vláčná. Kmín dávám vždycky, přijde mi, že bez něj to ztrácí tu „chlebovou“ chuť.
220 °C mi u pečení chleba sedí, ale dávám pozor, ať se nespálí kůrka – v každé troubě to má trochu jinou dynamiku. Tip s miskou vody do trouby je super, udělalo to krásně lesklý povrch.
Tenhle recept vypadá, že to fakt zvládne každý, a to je přesně to, co hledám. Škvarky jsem dala trochu víc, protože jsem měla pocit, že pak to bude mít větší „šťávu“ – a mělo to koule.
Za mě dobrý, ale já bych příště přidal i špetku česneku už do těsta, ne jen jako variantu. Kdyby někdo řešil, jestli to druhý den vysychá: u mě zůstalo překvapivě dobré, jen jsem ho nechal zabalené v utěrce.
Mně chutná ten kontrast křupavé kůrky a měkké střídky, ale hlavně vůně z trouby je prostě návyková. Při kynutí jsem měla těsto trochu tužší, tak jsem přilila pár lžic vody a bylo to hned lepší.
Sušené droždí i med mi nepřijdou jako problém, jen je potřeba pohlídat vlažnost vody. Kmín je fajn, ale pokud ho někdo nemusí, klidně bych začal méně – škvarky samy o sobě jsou dost výrazné.
Pekařům nejsem, ale tenhle postup je strašně srozumitelný a netlačí na zbytečné kroky. Zapracování škvarků bylo rychlé a bochník se povedl rovnoměrně, nebyly tam žádné suché fleky.
Když se řekne chléb se škvarkama, beru to jako klasiku k pivu – a tohle je přesně ono. Jen bych si příště zkusil dát část mouky žitnou, jak článek doporučuje, protože mám rád rustikálnější chuť.
Mě to trošku zklamalo v tom, že mi kůrka nebyla tak tvrdá, jak jsem čekala, spíš křupavá a tenká. Možná jsem pekla o pár minut kratší dobu, protože jsem se bála přepálení, takže příště zkusím doladit čas.
Naprosto chápu, že to provoní kuchyni – u nás se to vždycky sní nejdřív „na zkoušku“ a pak už se těžko zastavuje. Škvarky s cibulkou jsou za mě trefa, člověk hned cítí takovou domácí bábovkovou atmosféru, i když je to chléb.