Léto je v plném proudu a s ním i sezóna obřích, sladkých a neuvěřitelně osvěžujících vodních melounů. Jistě to znáte sami – červenou dužinu celá rodina sní během chvilky, ale na kuchyňské lince po ní zůstane obří hromada tlustých zelených slupek, které obvykle končí v odpadkovém koši nebo na kompostu. Co kdybychom vám řekli, že z těchto zdánlivě nepotřebných zbytků můžete vykouzlit naprosto luxusní, jemnou a průsvitnou domácí marmeládu? Tento originální recept nám zaslala naše čtenářka Marcela Karmasinová a my vám garantujeme, že s ním v kuchyni sklidíte obrovský úspěch!
V gastronomii je trend vaření beze zbytku (zero waste) obrovským hitem, a tato melounová zavařenina je jeho dokonalým příkladem. Světlá, pevná dužina, která se nachází přímo pod tvrdou zelenou slupkou, sice za syrova nemá žádnou výraznou chuť, ale má fantastickou schopnost vázat na sebe vůně. Během líného vaření s cukrem a kyselinou citrónovou se kostičky rozvaří do sametového pyré, které svou texturou a medovými tóny připomíná luxusní džem z exotického ovoce. Pojďme si tento netradiční letní klenot připravit krok za krokem!
Co budeme potřebovat?
- Melounové slupky (dostatečné množství ze snězeného melounu – pečlivě zbavené tvrdé zelené kůry, používat budeme pouze pevnou bílou a světle zelenou dužinu)
- Čistá voda (1 dcl na počáteční podlití v hrnci)
- Želírovací cukr (množství odvážíme přesně podle návodu na obalu – obvykle se dává v poměru 1:1, případně 2:1 k celkové váze rozmixovaného melounového pyré)
- Kyselina citrónová (1 čajová lžička pro parádní říz a přirozenou konzervaci)
- Zavařovací sklenice (menší, předem důkladně vysterilizované a suché)
Postup přípravy krok za krokem:
1) Důkladné očištění a krájení melounové dužiny
Zbytků po snězeném vodním melounu nejprve zbavíme posledních červených kousků dužiny (ty raději sníme). Vezmeme ostrý nůž nebo škrabku na zeleninu a z každé slupky velmi pečlivě odřízneme svrchní tmavě zelenou, tvrdou a dřevnatou kůru. Ta je totiž hořká a do zavařování nesmí přijít. Zbylou čistou, pevnou bílou (či jemně narůžovělou) dužinu nakrájíme na menší, přibližně stejně velké kostičky o rozměru cca 1×1 cm.
2) Rozvaření doměkka a mixování dohladka
Nakrájené melounové kostičky zvážíme (abychom věděli přibližný poměr pro budoucí cukr), vložíme je do hlubšího nerezového hrnce a podlijeme přesně 1 dcl čisté vody. Hrnec postavíme na střední plamen, přikryjeme pokličkou a směs pozvolna vaříme doměkka přibližně 15 až 20 minut. Jakmile jsou kostičky úplně průsvitné a měkké, hrnec odstavíme z plotny. Vezmeme ponorný tyčový mixér a celý obsah hrnce rozmixujeme na naprosto hladké, souvislé tekuté pyré bez jakýchkoliv hrudek.
3) Želírovací finále a dovaření
Hladké rozmixované pyré vrátíme zpět na plotnu a znovu ho za stálého míchání přivedeme k varu. Nyní do horké směsi přisypeme želírovací cukr – jeho přesné množství určíme podle hmotnosti čistých slupek před vařením (nejčastěji se používá klasický poměr 1:1, tedy na 500 g slupek dáme 500 g želírovacího cukru 1:1). Zároveň do hrnce přisypeme jednu čajovou lžičku kyseliny citrónové. Marmeládu za stálého míchání poctivě povaříme podle pokynů na obalu cukru (obvykle stačí 3 až 5 minut intenzivního bublání), dokud směs nezačne viditelně houstnout.
4) Plnění skleniček a bezpečné uchování
Hrnec odstavíme z plotny a ještě vařící, žhavou marmeládu opatrně pomocí naběračky plníme do předem vysterilizovaných, dokonale čistých a suchých zavařovacích sklenic (plníme cca 1 cm pod okraj). Hrdla sklenic otřeme čistým papírovým ubrouskem, okamžitě pevně uzavřeme čistým víčkem a otočíme dnem vzhůru. V této poloze je necháme na utěrce kompletně vychladnout do druhého dne. Tím se víčko přirozeně přicucne a džem se bezpečně zakonzervuje.
5) Servírování
Hotová melounová marmeláda má nádhernou, čistou jantarovou či medovou barvu a luxusní lesk. Je naprosto dokonalá na ranní křupavé toasty namazané poctivým máslem, na domácí nadýchané palačinky, lívance, nebo jako originální sladká tečka do bílého řeckého jogurtu s ořechy. Vaše návštěvy zaručeně neuhodnou, z jaké suroviny jste tuto dobrotu vyrobili!
Přejeme vám dobrou a dokonale ekologickou sladkou chuť!
Díky poctivému vysterilizování sklenic, otočení dnem vzhůru a přítomnosti cukru s kyselinou citrónovou vám tato marmeláda vydrží v temné, suché a chladné spíži či sklepě zcela bez problémů 10 až 12 měsíců (tedy do další melounové sezóny). Jakmile však zavařeninu otevřete a porušíte podtlak víčka, musíte ji bezpodmínečně uchovávat v lednici a zkonzumovat ideálně do 2 až 3 týdnů.
Absolutně ano! Pokud nechcete používat kupovaný želírovací cukr, můžete rozmixované melounové pyré zasypat klasickým cukrem krystal (či krupice) a v průběhu varu do směsi přimíchat samostatný práškový jablečný nebo citrusový pektin (množství dávkujte podle návodu na sáčku pektinu). Výsledek bude naprosto identický, džem krásně ztuhne a vy budete mít složení plně pod kontrolou.
Milujete domácí zavařování, ovocné džemy a bleskové letní dezerty s čerstvými jahodami? Vyzkoušejte i tyto vyhlášené hity z naší kuchyně:
- Jahody vám doma plesniví? Takhle je skladujte, aby vydržely dlouho čerstvé
- Vláčná cuketova buchta s višňovou marmeládou a ledovými kaštany
- Rychlý letní ovocný koláč bez vajec s čerstvými jahodami
Už jsem zkoušela podobně z cuketových slupků a musím říct, že tohle dává smysl. Jen bych doporučila opravdu dobře oškrábat ty zelené části, jinak to může chutnat trávově.
Zní to luxusně, ale největší otázka pro mě je, jak je to s chutí — je to spíš jako meloun, nebo spíš neutrální na zkoušku? Určitě bych dal méně cukru, kdyby šlo a podle toho upravil želírování.
Letos jsem melouny vyhazovala snad víc než jednou, takhle mě článek nakopl. Udělala jsem jednu várku a je to fakt originální, na topinku to bylo super i bez dalšího ochucení.
Potvrzuju, že rozvařit a pak rozmixovat jde hladce, ale pozor na konzistenci — hlídat želírování podle cukru je klíč. Já jsem to poprvé vařila o chvilku déle a bylo to pak pevnější, což ale nikomu nevadilo.
Krásný způsob, jak neplýtvat, a líbí se mi, že je to jednodušší, než vypadá. Kyselinu citronovou dávám vždycky a přijde mi, že marmeláda pak chutná “živěji”.
Mám rád recepty, co využijí “odpad”, ale u melounových slupek jsem si nebyl jistý. Nakonec jsem to zkusil a překvapilo mě, že to není tak vodové, jen to chce povařit fakt podle návodu.
Tohle bych klidně dala i jako dárek do skleničky, vypadá to hezky a je to aspoň něco jiného než klasická jahoda. Nejvíc se mi osvědčilo krájet tu bílou část drobně, aby se rychleji rozvařila.
Není to úplně “marmeláda z melounu”, spíš taková ovocná specialita s vlastní chutí. Každopádně na jogurt nebo do tvarohu je to přesně to, co potřebujete, když chcete něco netradičního.
Já bych jen doplnila, že sklenice musí být fakt čisté a horkou marmeládu nalévat opatrně, ať se neudělá prasklinka. Chuťově to za mě stojí, hlavně když máte doma melouny a nechcete vyhazovat.
Zajímavý recept, ale chtělo by to v článku aspoň rychlou poznámku, kolik těch slupek zhruba vyjde na sklenici. I tak dík, dneska už určitě slupky neskončí v koši.