
Připravte si chutnou a voňavou vánočku, ideální na nedělní snídani nebo k vašemu oblíbenému čaji či kávě.
Ingredience:
- 500 g hladké mouky, prosáté
- 30 g čerstvého droždí
- 250 ml mléka
- 120 g moučkového cukru
- 1 vejce
- Špetka soli
- 70 g másla
- Rozinky, spařené horkou vodou a namočené v rumu
- Plátky mandlí (na posyp)
- 1 žloutek, rozšlehaný s lžící smetany (na potření)
Postup přípravy:
1) V mírně vlažném mléce rozdrobíme droždí, přidáme trochu cukru a necháme na teplém místě vzejít.
2) Do mísy prosejeme mouku, přidáme sůl a cukr, a vše promícháme.
3) Vejce rozšleháme spolu s mlékem a tuto směs přidáme do mísy s moukou.
4) Zaděláme těsto a postupně do něj vmícháváme změklé máslo. Následně přidáme rozinky a vše důkladně vypracujeme.
5) Těsto zakryjeme folií nebo utěrkou a necháme na teplém místě kynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
6) Vykynuté těsto rozdělíme na 6 stejných dílů, z kterých vyválíme prameny. Následně z pramenů upleteme vánočku.
7) Upletenou vánočku necháme ještě chvíli kynout. Poté ji potřeme rozšlehaným žloutkem se smetanou a posypeme plátky mandlí.
8) Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180°C asi 35-40 minut, podle vaší trouby. Vánočka by měla mít krásnou zlatavou barvu.
Servírování:
Podávejte teplou nebo vychlazenou, ideálně s máslem, medem či marmeládou.





















Vánočku dělám podobně, jen dávám o něco víc rozinek a rum si klidně nechám aspoň půl hodiny, aby hezky nabobtnaly. S tou troubou 180 °C to většinou vychází, ale u mě je to spíš 40 minut.
Ten postup s vzejitím droždí je podle mě klíčový, jinak se to pak nechce ani poznat, že to má být vánočka. Když ji nechám déle kynout, je krásně nadýchaná.
Přesně na sobotní snídani se mi to hodí—uvařím k tomu kávu a je hotovo. Jen mě láká zkusit místo rozinek třeba brusinky, máte s tím někdo zkušenost?
Mám radši vychlazenou, když se uřízne a krásně se krájí, ale ta vůně z trouby je prostě návyková. Mandlové plátky jsou za mě top, dávám ještě trochu másla na posyp po upečení.
6 pramenů mi vždycky vyjde, vánočka se pak dobře uplete a není to takové „křečování“ jako u víc dílů. Jen bacha na přetopení trouby—u starší trouby to někdy zbytečně rychle hnědne.
Tohle je přesně ten recept, co mi sedl po prvním pokusu. Hlavně to potření žloutkem se smetanou—má to hezkou barvu a povrch není suchý.