Tento recept na domácí chlebík představuje základní, ale zato osvědčenou metodu přípravy tradičního chleba. Díky dlouhému kynutí a jednoduchým surovinám získáte chléb s výraznou chutí a krásně křupavou kůrkou. Postup je navíc tak jednoduchý, že se do pečení může pustit úplně každý.
Co budeme potřebovat:
- 500 g hladké mouky
- 1/2 kostky čerstvého droždí (nebo 4 g sušeného)
- 1 lžička cukru
- 400 ml vlažné vody
- 2 lžičky soli
- 2 lžičky kmínu
- Další mouka na posypání
Jak budeme postupovat:
1) Příprava kvásku: Ze 100 ml vody, droždí a cukru připravte kvásek. Nechte ho chvíli stát, dokud nezačne pracovat.
2) Zadělání těsta: K mouce, ve které je zamíchaná sůl a kmín, přidejte kvásek a postupně přilévejte zbytek vody. Těsto jen lehce zadělejte a nechte 12 hodin kynout na teplém místě.
3) Tvarování těsta: Po vykynutí těsto vyklopte na pomoučený vál. Vytáhněte těsto do obdélníku, vysokého asi 4 cm, a těsto přeložte ze shora, spodu i ze stran. Přendejte těsto do mísy, lehce ho pomoučte a nechte 30 minut odpočinout.
4) Pečení: Mezitím rozpalte troubu na 230°C a nahřejte formu, ve které budete chléb péct. Těsto rychle přendejte do formy, pečte přikryté 30 minut. Poté odklopte a pečte dalších 20 minut, dokud se nevytvoří křupavá kůrka.
5) Dokončení: Chléb nechte chvíli vychladnout ve formě, poté ho přendejte na mřížku a nechte zcela vychladnout.
Závěr
Domácí pečení chleba může být nejen zábavné, ale i velmi odměňující. Tento recept na domácí chlebík s křupavou kůrkou a jemnou střídkou je dokonalým důkazem, že i s minimem surovin můžete vytvořit něco úžasného. Užijte si vůni a chuť čerstvě upečeného chleba přímo z vaší kuchyně.
Tenhle recept zní přesně jako to, co hledám – dlouhé kynutí a jednoduché suroviny. Dělala jsem podobný chléb, a ta křupavá kůrka fakt stojí za to.
Kmín v chlebu mi chutná, takže za mě dobrý tip. Jen já dávám o trošku míň vody, protože mi těsto pak přijde lepivější než na fotkách.
Kvásek jsem si dělala z droždí poprvé a měla jsem respekt, ale nakonec to šlo hladce. Po 12 hodinách to mělo krásně nafouknutou konzistenci.
Peču v litině a nahřátou formu dávám vždycky, tak jsem tohle jen potvrdila. Chuť je hodně výrazná a kůrka je fakt křupavá i na druhý den.
Upřímně, těch 230 °C a přikrytí je pro mě vždycky trochu sázka. Ale tentokrát jsem se držel postupu a chléb vyšel rovnoměrně, žádné připálené kouty.
Nejvíc oceňuju, že se těsto jen lehce zadělá a nemusí se s tím tolik drbat. U mě to spíš než na hnětení sedí na „nechat pracovat těsto“.
Mně se po tom přeložení v obdélníku chleba trochu víc trhá na okrajích. Možná jsem ho málo dobře zapomoučkoval, příště zkusím o chlup jemnější posyp.
Chléb jsem pekla v klasické troubě bez páry a i tak udělal kůrku, takže super. Vychladnutí na mřížce je podle mě klíčové, jinak se zespodu zapaří.
Za mě dobrý recept na všední „bez stresu“ domácí chleba. Jen bych ocenil aspoň orientačně, jak poznat správné propečení podle barvy, ale i tak to funguje.
To dlouhé kynutí mi vyhovuje, protože se pečení dá načasovat podle dne. Vůně v kuchyni je k nezaplacení a střída pak zůstane vláčná i další den.