
Ingredience
- 6 plátků hovězího masa (zadní nebo kýta)
- Sůl a pepř podle chuti
- Hořčice na potření
- 3 vejce natvrdo
- 3 sterilované okurky
- 3 párky
- Plátky špeku (volitelné)
- 2 cibule
- Oleje na restování
- Hovězí vývar (nebo voda)
- Mouka na případné zahuštění
- Vařená rýže na podávání
Postup přípravy
- Maso naklepejte, osolte, opepřete a potřete hořčicí.
- Na každý plátek položte kousek vajíčka, okurku, párek a případně špek. Srolujte a svažte nití, aby se ptáček nerozvinul.
- Na oleji ptáčky zprudka opečte, aby se zatáhly. Poté je vyjměte stranou.
- Do výpeku přidejte cibuli a restujte dozlatova (ne spáleně). Vraťte ptáčky zpět do hrnce.
- Zalijte vývarem a poduste, dokud maso nezměkne (cca 60–90 minut podle kvality masa).
- Poté maso vyjměte, omáčku přeceďte a podle potřeby zjemněte nebo zahustěte moukou rozmíchanou ve vodě.
- Hotové ptáčky podávejte s rýží a přelité omáčkou.
Tipy pro dokonalý výsledek
- Do omáčky můžete přidat i kousky okurky nebo párku, které vám zbyly z plnění.
- Pokud chcete jemnější omáčku, přidejte na závěr trochu smetany.
- Rýži můžete nahradit houskovým knedlíkem – i to je výborná kombinace.
Vyzkoušejte také
- Těstoviny s nivovou omáčkou a kuřecím masem – rychlovka, která nikdy nezklame
- Francouzské brambory – rychlá a snadná příprava
Závěr
Španělský ptáček je jídlo, které dýchá tradicí a poctivostí.
Kombinace hovězího masa, plněné rolky a lahodné omáčky vytváří oběd, na který budete dlouho vzpomínat. Uvařte si tuto klasiku a přeneste kousek české hospodské atmosféry i do své kuchyně.





















Španělský ptáček máme doma odjakživa a je to přesně ten nedělní oběd, co nikomu nevadí. Vždycky dávám na omáčku trochu víc cibule a je to pak sametové.
Já to dělám skoro stejně, jen používám místo vývaru radši vodu z okurek trochu dolitou a omáčka pak chutná výrazněji. S rýží je to top, ale knedlík k tomu dělá taky zázraky.
Jemnější omáčka se smetanou je za mě nutnost, jinak mi přijde moc „těžká“. Okurku do omáčky občas přidám i navíc a vždycky to vytáhne chuť.
Tenhle recept mi přijde hrozně praktický, protože se dá upravit podle toho, co zrovna zbyde v lednici. Jednou jsem vynechal špek a stejně to bylo dobrý, takže podle mě je to fakt volitelné.
V dětství jsem to milovala a dneska už chápu, proč se tomu říká klasika—maso je prostě šťavnaté a omáčka drží celej talíř. Jen mi trvá hlídat, aby se cibule nespálila, jinak je to pak nahořklé.
Srolovat a svažit to je trochu práce, ale ta odměna v podobě dobré omáčky stojí za to. Dělám to vždycky na větší várku a druhý den je to ještě lepší.
Já mám ráda, když je omáčka zahuštěná, ale opatrně s moukou—stačí opravdu jen trochu, aby nebyla gumová. Rýže je podle mě lepší než knedlík, aspoň nám to pak nejde tak rychle „z těžka“.
Pozor na hořčici—když to přeženete, tak převálcuje zbytek náplně. Já dávám jen jemně, aby ptáček měl šmrnc, ne aby to štípalo.
Za mě nejlepší kombinace je okurka + vejce v náplni, to je taková domácí chuť, co vás vrátí k babičce. Přidávám ještě trochu pepře do omáčky a je to hned víc „hotové“.
Já jsem to zkoušel poprvé a čekal jsem, že to bude složitější. Když se dodrží restování cibule a maso se nechá dojít, vyjde to překvapivě jednoduše a rodina byla spokojená.