
Ředkvičky patří mezi nejrychlejší plodiny na záhoně. Právě proto jsou oblíbené u začátečníků i zkušených zahrádkářů. Jenže rychlý růst znamená i to, že rostlina nemá moc času napravovat chyby. Když jí chybí voda, je příliš horko nebo roste moc nahusto, projeví se to během pár dnů.
Nejčastější problémy jsou pálivá chuť, praskání bulviček, dřevnatění a vybíhání do květu. Každý z těchto problémů má trochu jinou příčinu, ale často se za nimi skrývá stejný základ: stres. Ředkvičky chtějí růst rychle, rovnoměrně a bez velkých výkyvů.
Proč ředkvičky v teple často zlobí
Ředkvičkám nejvíc vyhovuje chladnější a vlhčí období. Na jaře rostou krásně, jsou šťavnaté a křehké. Jakmile ale přijde větší teplo, delší dny a sušší půda, začnou mít tendenci rychle stárnout, pálit a vybíhat do květu.
To neznamená, že se nedají pěstovat i později. Jen potřebují správné místo, pravidelnou vláhu a rychlou sklizeň. V horku je lepší vysévat menší dávky postupně a raději do polostínu než na rozpálený záhon.

Proč ředkvičky pálí
Pálivost u ředkviček bývá nejčastěji spojená se suchem, horkem a pomalým růstem. Pokud rostlina nemá dost vody, bulvička se nevyvíjí rovnoměrně a chuť se stává ostřejší. Čím déle ředkvička zůstává v zemi ve stresu, tím výraznější pálivost může mít.
Pálivé bývají také přerostlé ředkvičky. Když je necháte na záhoně příliš dlouho, ztratí jemnost a začnou stárnout. Proto je lepší sklízet je menší a křehké než čekat, až budou obrovské.
Proč ředkvičky praskají
Praskání vzniká hlavně při nepravidelné zálivce. Typická situace: půda několik dní vysychá, ředkvička růst zpomalí a potom přijde vydatná zálivka nebo déšť. Bulvička začne rychle nasávat vodu a popraská.

Nejlepší prevencí je rovnoměrná vláha. Půda by neměla úplně vyschnout, ale zároveň nesmí být trvale přemokřená. Ředkvičky mají rády pravidelnou jemnou zálivku, hlavně v době, kdy se tvoří bulvičky.
Pozor: Jednorázová velká zálivka po dlouhém suchu může způsobit víc škody než užitku.
Proč ředkvičky dřevnatí
Dřevnatění je často důsledek pozdní sklizně, horka a nedostatku vody. Ředkvička, která zůstane v zemi příliš dlouho, začne ztrácet křehkost. Místo šťavnaté bulvičky je tuhá, vláknitá a nepříjemná na skus.

Pomáhá pravidelná kontrola záhonu. Ředkvičky nerostou všechny stejně rychle, takže je sklízejte postupně. Jakmile mají vhodnou velikost, nenechávejte je čekat.
Proč vybíhají do květu
Vybíhání do květu znamená, že rostlina přestává tvořit kvalitní bulvičku a začne se soustředit na kvetení a semena. Spouští to hlavně horko, dlouhý den, sucho, stres a někdy i příliš hustý výsev.
Hustý výsev je častá chyba
Ředkvičky se často vysévají moc nahusto. Semínka jsou drobná, člověk jich nasype víc, a když rostliny vzejdou, nemají prostor. Výsledek? Vytahují se, špatně tvoří bulvičky a část rostlin může rychleji vybíhat do květu.
Po vzejití je proto protrhejte. Mezi rostlinami nechte dost místa, aby každá mohla vytvořit pěknou bulvičku. Je lepší mít méně pěkných ředkviček než hustý koberec slabých rostlin.
Jak správně zalévat ředkvičky
Ředkvičky potřebují pravidelnou vláhu. Neznamená to, že musí stát ve vodě, ale půda by neměla opakovaně úplně vysychat. Nejlepší je jemná zálivka ke kořenům, ideálně ráno nebo večer.
Po výsevu zalévejte opatrně, aby se semínka nevyplavila. Jakmile rostliny vzejdou, držte půdu rovnoměrně vlhkou. Právě stabilní zálivka je nejdůležitější pro křehkou chuť a pěkný tvar bulviček.
Kdy ředkvičky sklízet
Ředkvičky sklízejte včas. Nečekejte, až budou příliš velké. Jakmile mají bulvičky správnou velikost pro danou odrůdu, vytáhněte je. Mladší ředkvičky bývají jemnější, šťavnatější a méně pálivé.

Pokud sklizeň odkládáte, riskujete dřevnatění, pálivost i praskání. V teplém počasí může být rozdíl mezi dobrou a přerostlou ředkvičkou otázkou několika dnů.
Dají se ředkvičky ještě dosévat?
Ano, ale je potřeba vybrat vhodné místo a počítat s teplem. Letní výsevy se lépe daří v polostínu, v lehčí půdě a při pravidelné zálivce. Pomoci může také netkaná textilie, která chrání výsev před vysycháním a škůdci.
V horkých dnech vysévejte raději navečer a záhon předem dobře zalijte. Semínka nesmí po vysetí zaschnout, jinak bude klíčení špatné a nerovnoměrné.
Pokud hledáte další plodiny pro pozdější výsev, může se vám hodit článek Ještě není pozdě sázet: Tyhle plodiny stihnou vyrůst a přinést úrodu během léta.
Hnojit ředkvičky, nebo ne?
Ředkvičky většinou nepotřebují silné hnojení. Rostou rychle a mnohem víc než hnojivo rozhoduje kyprá půda, voda a správný termín. Příliš výživná nebo čerstvě přehnojená půda může podpořit hlavně listy, ale bulvičky nemusí být pěkné.
Stačí záhon před výsevem lehce připravit, nakypřit a případně doplnit trochou vyzrálého kompostu. Silné domácí zálivky, droždí nebo přehnané dávky dusíku nejsou u ředkviček potřeba.
Více o domácích zálivkách najdete v článku Droždí jako výživa pro rostliny: Kdy má smysl a proč to nepřehánět.
Na co si dát pozor po dešti
Déšť může ředkvičkám pomoci, pokud přišel po mírném suchu. Pokud ale dlouho nepršelo a potom přijde prudká změna, bulvičky mohou praskat. Po vydatném dešti proto záhon zkontrolujte a skliďte ředkvičky, které už mají správnou velikost.
Nejčastější chyby při pěstování ředkviček
- Příliš hustý výsev bez protrhání.
- Nepravidelná zálivka.
- Výsev do horkého a suchého záhonu.
- Pozdní sklizeň.
- Pěstování na plném úpalu v největším horku.
- Přehnané hnojení dusíkem.
- Nechat vyběhlé rostliny zbytečně zabírat místo.
Rychlý postup, jak mít křehké ředkvičky
Vysévejte je do kypré půdy, ne příliš hustě. Po vzejití protrhejte rostliny, aby měly prostor. Zalévejte pravidelně a nenechte půdu úplně vyschnout. V teple vybírejte místo s lehkým polostínem a sklízejte včas.
Pokud některé rostliny vyběhnou do květu, odstraňte je. Už z nich nebudou kvalitní bulvičky a jen zabírají místo dalším plodinám.
Křehké ředkvičky nejsou náhoda
Ředkvičky pálí, praskají nebo vybíhají do květu hlavně tehdy, když zažijí stres. Nejčastěji jde o sucho, horko, nepravidelnou zálivku, hustý výsev nebo pozdní sklizeň. Když jim dopřejete rovnoměrnou vláhu, prostor a rychlou sklizeň, budou mnohem šťavnatější a jemnější.
Nejde o složitou zeleninu, ale o plodinu, která chce pravidelnost. Právě ta rozhoduje o tom, jestli vytáhnete ze záhonu křehké ředkvičky, nebo pálivé a popraskané bulvičky, které už na talíři radost neudělají.
Nejčastěji kvůli suchu, horku, pomalému růstu nebo pozdní sklizni. Pomáhá pravidelná zálivka a sklizeň včas, dokud jsou bulvičky mladé a křehké.
Praskání způsobují hlavně výkyvy v zálivce. Když půda vyschne a potom přijde hodně vody najednou, bulvičky rychle nasají vláhu a popraskají.
Vybíhání podporuje horko, dlouhý den, sucho, stres a příliš hustý výsev. Jakmile rostlina vyběhne, bulvička bývá tvrdá a méně chutná.
Ano, ale lépe se jim daří v polostínu, v rovnoměrně vlhké půdě a při postupných menších výsevech. V horku je potřeba hlídat zálivku.
Většinou ne silné. Stačí kyprá půda a případně trochu vyzrálého kompostu. Důležitější je pravidelná vláha, prostor a včasná sklizeň.




















