Mladé sazenice rajčat, paprik nebo salátů vypadají jeden den zdravě a druhý den leží povadlé na zemi. Někdy se dokonce zdá, jako by je někdo u kořenů odstřihl. Pokud pravidelně zaléváte, půda není přemokřená a rostliny přesto mizí jedna po druhé, může být na vině krtonožka. Tento nenápadný škůdce žije pod povrchem půdy a dokáže na záhonech napáchat překvapivě velké škody.
Krtonožka obecná patří mezi hmyz, který se v zahradě pohybuje hlavně v půdě. Vytváří chodbičky, narušuje kořeny a u mladých rostlin může poškodit i krček těsně pod povrchem. Největší problém bývá na čerstvě osázených záhonech, ve sklenících a v půdách, které jsou kypré, vlhčí a bohaté na organickou hmotu.
Jak poznáte, že za škodami může právě krtonožka
Typickým příznakem je náhlé vadnutí sazenic bez zjevné příčiny. Rostlina může vypadat, jako by jí chyběla voda, ale ani po zálivce se nevzpamatuje. Když ji jemně vytáhnete, často zjistíte, že má poškozené nebo okousané kořeny. Někdy je stonek narušený těsně u země.
Dalším vodítkem jsou drobné chodbičky a nadzvednutá půda kolem rostlin. Krtonožka se pohybuje pod povrchem a může narušit okolí kořenů tak, že mladá sazenice ztratí stabilitu. Na rozdíl od slimáků po sobě nezanechává slizké stopy a většinou ji přes den vůbec neuvidíte.
Podobné potíže se mohou objevit i u jiných škůdců, proto je dobré sledovat celkový obraz. Pokud vám rostliny mizí hlavně u kořenů a půda je místy provrtaná, krtonožka je velmi pravděpodobný podezřelý. Hodit se vám může také článek o tom, jaké úkryty na zahradě lákají slimáky, protože škody od různých škůdců se dají snadno zaměnit.
Krtonožku často neodhalíte podle samotného hmyzu, ale podle následků. Sledujte hlavně náhlé vadnutí mladých sazenic, poškozené kořínky a drobné chodbičky v půdě.
Proč je nebezpečná hlavně pro mladé sazenice
Starší a silnější rostliny už mají rozvinutější kořenový systém, takže drobné poškození lépe zvládnou. Mladé sazenice jsou ale zranitelné. Mají jen několik jemných kořínků a po přesazení se teprve snaží uchytit. Jakmile jim škůdce naruší kořenový bal nebo stonek u země, rostlina rychle ztrácí vodu, vadne a často už ji nejde zachránit.
Největší riziko bývá u rajčat, paprik, salátů, kedluben, okurek a mladých bylinek. Právě tyto rostliny se často vysazují do kypré a dobře připravené půdy, kde se krtonožce dobře pohybuje. Pokud máte problém opakovaně, vyplatí se sazenice chránit hned při výsadbě, ne až ve chvíli, kdy začnou mizet.
Jednoduchá ochrana sazenic: kroužek kolem rostliny
Jedním z nejpraktičtějších způsobů, jak mladé rostliny ochránit, je vytvořit kolem nich pevný límec. Může jít o ustřižený plastový kelímek, část PET lahve, pevnější plastový pás nebo kruh z jiného odolného materiálu. Ten se zapustí několik centimetrů do půdy tak, aby obepínal stonek a chránil kořenový krček.
Kroužek nefunguje jako stoprocentní bariéra proti všem škůdcům, ale u mladých sazenic může výrazně pomoct. Krtonožce ztíží přímý přístup ke krčku rostliny a zároveň zabrání tomu, aby se půda kolem sazenice tak snadno rozhrabala. Na fotkách je vidět jednoduché řešení, které používá řada zahrádkářů: kolem každé rostliny je zapuštěný ochranný límec a sazenice má díky tomu větší šanci bezpečně zakořenit.
Ochranný kroužek zapusťte alespoň 4 až 6 cm do půdy a několik centimetrů nechte nad povrchem. Když ho jen položíte na zem, krtonožce příliš nezabráníte v pohybu.
Jak si ochranný límec vyrobit
Nejjednodušší je použít plastovou lahev. Odřízněte dno i horní část a ponechte pouze středový válec. Ten při výsadbě opatrně zatlačte do půdy kolem sazenice. U rajčat a paprik je dobré zvolit širší průměr, aby stonek měl dost místa a rostlina nebyla stísněná.
Podobně poslouží i starší květináč bez dna, kelímek od jogurtu s odstraněným dnem nebo pevný plastový pás stočený do kruhu. Důležité je, aby materiál neměl ostré hrany, které by mohly poškodit stonek. Pokud používáte PET lahev, okraje raději zarovnejte nůžkami.
U vyšších sazenic rajčat můžete rostlinu zasadit o něco hlouběji a límec nasadit tak, aby chránil spodní část stonku. Rajčata si na zahradě zaslouží pozornost i v dalších týdnech, proto se může hodit také článek o červnovém zaštipování rajčat.
Další způsoby, jak krtonožku ze záhonu omezit
Ochranné kroužky pomáhají hlavně u jednotlivých sazenic. Pokud se ale krtonožka na zahradě přemnoží, je potřeba jít i po příčině. Vyplatí se pravidelně kypřit půdu, kontrolovat vlhká místa a nenechávat na záhonech zbytky rostlin, které vytvářejí úkryty. Krtonožka má ráda klidná, vlhčí a málo rušená místa.
Pomoci může také večerní kontrola záhonů. Krtonožky jsou aktivnější za tepla a za vlhka, hlavně po dešti nebo vydatné zálivce. Pokud objevíte chodbičky, můžete zkusit půdu opatrně rozhrnout a škůdce mechanicky odstranit. Není to nejpohodlnější metoda, ale na menším záhonu bývá účinná.
Někteří zahrádkáři používají také jednoduché pasti. Do země se zapustí nádoba tak, aby její okraj lícoval s povrchem půdy. Krtonožka do ní při pohybu může spadnout. Past je vhodné pravidelně kontrolovat, hlavně ráno. Na vlhkých místech může pomoci i nalákání škůdců pod prkno nebo kus kartonu, který večer položíte na záhon a ráno zkontrolujete.
Nejlepší výsledky přináší kombinace více metod: ochranné límce u mladých sazenic, pravidelná kontrola záhonů a odstraňování míst, kde má škůdce klid a vlhko.
Pozor na přehnojené a příliš vlhké záhony
Krtonožce se může dařit v půdě bohaté na organické zbytky. To neznamená, že byste neměli používat kompost nebo přírodní hnojiva, jen je potřeba s nimi zacházet rozumně. Velké množství čerstvé organické hmoty může přitahovat různé půdní živočichy a vytvářet ideální prostředí pro škůdce.
Opatrní buďte hlavně u čerstvě založených záhonů a skleníků. Půda by měla být výživná, ale ne přemokřená. Pokud používáte domácí hnojiva, dodržujte ředění a nelijte je bez rozmyslu ke všem rostlinám. Podrobněji jsme se tomu věnovali v článku o domácím hnojivu z kopřiv.
Kdy zbystřit nejvíc
Největší pozor si dejte po výsadbě nových sazenic. První dva až tři týdny jsou rozhodující. Rostliny si zvykají na nové místo, zakořeňují a potřebují stabilní podmínky. Pokud se v tomto období objeví škůdce v půdě, může škoda přijít velmi rychle.
Zbystřete také po dešti nebo vydatné zálivce. Vlhká půda je pro krtonožku příznivější a její aktivita může být vyšší. Když vám na jednom místě opakovaně vadnou sazenice, nečekejte, až přijdete o celý řádek. Zkontrolujte kořeny, okolní půdu a případně nasaďte ochranné límce i k dalším rostlinám.
Co nedělat: nepanikařit a nelít do záhonu všechno možné
Jakmile začnou rostliny mizet, mnoho lidí začne zkoušet různé domácí směsi, sůl, ocet nebo silné roztoky, které mohou půdě spíš uškodit. Užitkový záhon je citlivé prostředí a agresivní zásahy mohou poškodit nejen škůdce, ale i samotné rostliny, půdní mikroorganismy a žížaly.
Rozumnější je začít mechanickou ochranou, kontrolou půdy a úpravou podmínek. U jednotlivých sazenic jsou ochranné kroužky bezpečné, levné a snadno proveditelné. Navíc se dají použít opakovaně, pokud je po sezoně očistíte a uskladníte.
Do záhonů se zeleninou nelijte silné domácí směsi jen proto, že „někomu fungovaly“. U mladých sazenic často pomůže obyčejná mechanická ochrana víc než agresivní zásah do půdy.
Vyplatí se chránit jen část záhonu?
Ano. Pokud nemáte čas chránit všechny rostliny, zaměřte se hlavně na nejcennější a nejmladší sazenice. U rajčat, paprik, okurek nebo sazenic, které jste si sami předpěstovali, se pár minut práce navíc vyplatí. Kroužky můžete dát jen k rostlinám, u kterých už se problém objevil, nebo k těm, které jsou na rizikovém místě.
U větších záhonů je dobré sledovat, kde se škody opakují. Krtonožka se často drží v určitých částech zahrady. Když zjistíte, že mizí rostliny hlavně u okraje skleníku, u kompostu nebo ve vlhčím rohu záhonu, začněte právě tam.
Malý trik, který může zachránit úrodu
Ochranný límec kolem sazenice působí až příliš jednoduše, ale právě v tom je jeho síla. Nepotřebujete drahé přípravky ani složitý postup. Stačí vhodný kousek plastu, opatrné zapuštění do půdy a pravidelná kontrola rostlin. Pro mladé sazenice to může být rozdíl mezi rychlým úhynem a zdravým startem.
Krtonožka je nepříjemný škůdce, ale když víte, podle čeho ji poznat a jak ochránit nejzranitelnější rostliny, nemusí vám zničit celou výsadbu. Nejlepší je reagovat hned při prvních příznacích: povadlá sazenice, poškozené kořeny a narušená půda jsou signály, které se nevyplatí přehlížet.
Pokud letos řešíte více problémů na záhonech, podívejte se také na článek o kávové sedlině na zahradě nebo na tipy, jak omezit mravence ve skleníku a na záhonech. U zahrady často platí, že drobné zásahy včas zachrání mnohem víc práce než velká náprava později.
