Pro všechny, kteří milují domácí pizzu, ale neradi tráví hodně času přípravou v kuchyni, máme skvělý tip. Tato „líná pizza“ je ideální řešení pro rychlý, chutný a minimálně náročný oběd či večeři. Těsto na tuto pizzu není potřeba hníst, stačí ho jednoduše nalít na plech, obložit podle vlastní chuti a za půl hodiny je pizza připravena k servírování.
Co budeme potřebovat:
Na těsto:
- 400 ml bílého jogurtu nebo kefíru
- 2 vejce
- 50 ml rostlinného oleje
- 1 balíček prášku do pečiva
- 300 g hladké mouky
Na oblohu:
- 300 g mletého hovězího masa
- 50 ml rostlinného oleje
- 1 cibule
- 2 ČL červené papriky
- 1 ČL černého mletého pepře
- 1 ČL máty
- 1/2 ČL soli
- Kečup
- Zelená paprika a kapii
- 4 rajčata
- Konzervovaná kukuřice
- 200 g tvrdého sýra
- 1 ČL tymiánu
Jak budeme postupovat:
1) Příprava oblohy: Na pánev dáme olej, rozehřejeme a osmahneme mleté maso. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, promícháme. Dále přidáme červenou papriku, pepř, mátu, sůl a vše dobře promícháme.
2) Příprava těsta: Ve větší míse smícháme jogurt nebo kefír, vejce a rostlinný olej. Dobře promícháme metličkou, přidáme prášek do pečiva, mouku a vypracujeme těsto.
3) Sestavení pizzy: Na plech položený pečícím papírem nalijeme těsto. Polijeme kečupem nebo rajčatovou omáčkou a navrstvíme na těsto mleté maso. Můžeme přidat i trochu majonézy pro lepší chuť.
4) Obložení: Pizzu obložíme kukuřicí, nadrobno nakrájenou paprikou, kousky kapie, polovičními kolečky rajčat a zasypeme strouhaným sýrem.
5) Pečení: Pizzu pečeme v předehřáté troubě na 180 °C asi 30 – 35 minut.
Závěr
Tato domácí „líná pizza“ je dokonalým příkladem toho, jak může být příprava pizzy rychlá, jednoduchá a přesto nesmírně chutná. Vhodná pro každého, kdo si chce užít kvalitní domácí pizzu bez zbytečného času stráveného v kuchyni. Dobrou chuť!
Tohle zní fakt prakticky, protože nechceš hníst a stejně to vypadá dobře. Dělala jsem podobnou z jogurtového těsta a byla to rychlovka na večer, když není nálada stát u trouby půl dne.
180 °C mi přijde akorát, jen bych příště zkrátil dobu podle trouby, aby se to nepřesušilo. Obloha z mletého je fajn, jen bych dal víc sýra, ať je to šťavnatější.
Vzala jsem kousek těsta a vyšlo mi to spíš jako těžší koláč než pizza, ale chuti to neubralo. Kečup/omáčku dávám radši tenčí vrstvu, ať to není rozmočené.
Naopak oceňuju, že se nemusí nic válet. Kefírové těsto mě baví, je to rychlé a příjemně vláčné i na druhý den.
Mátu do mletého dávám nerada, protože mi to v tomhle typu pokrmu někdy připadá moc výrazné. Ale jinak to vypadá jako super recept, hlavně když se chci najíst bez zbytečného vaření.
Když to nalijete na plech s pečícím papírem, jde to hezky rovnoměrně. Já bych ještě přidal trochu česneku do omáčky nebo do masa, aby to mělo výraznější chuť.
Přesně ten typ receptu, co člověk zvládne i po práci. Dělala jsem s paprikou a kukuřicí a skvěle to ladilo s tvrdým sýrem, jen je potřeba hlídat troubu.
Trochu nesouhlasím s tím, že to není hrozně podobné „koláči“ – ale to je asi jen o zvyku. Každopádně je to za půl hodiny a chutná to, takže proč ne.
Nejvíc na tom oceňuju, že se používá jogurt/kefír a prášek do pečiva, takže to nakysne bez starostí. Těsto mi vždycky krásně drží a obloha pak může být podle chuti.
Zkoušela jsem přidat i olivy a bylo to hned lepší, ale základ funguje úplně stejně. Příště vyzkouším místo kečupu rajčatovou omáčku s kořením, ať je to víc „pizzové“.