
Uvařit dokonalý kynutý knedlík, který není tuhý ani oslizlý, bývá občas oříšek. Metoda přípravy nad párou je ale naprostý „game changer“. Knedlík se nedotýká vody, takže se nemá jak rozmočit, a díky páře vyroste do nevídaných rozměrů. Pokud přidáte kousky rohlíku a necháte těsto poctivě vykynout, získáte přílohu, na kterou budete právem hrdí. Pojďte se naučit recept na knedlík, který se vždy povede!
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Doba kynutí | 90 + 15 minut |
| Doba paření | 25 minut |
| Počet kusů | 2 velké knedlíky |
Co budeme potřebovat?
- 500 g polohrubé mouky
- 125 ml teplé vody + 125 ml teplého mléka
- 1/2 kostky čerstvého droždí (nebo 1 sáček sušeného)
- 1 vejce
- 2 lžíce oleje
- 1 lžička cukru (do kvásku)
- 1 lžička soli
- 2 starší rohlíky (nakrájené na kostičky)
Postup přípravy krok za krokem:
1. Zadělání těsta a kynutí
Z části vlažného mléka, cukru a droždí nechte vzejít kvásek. Ve velké míse smíchejte mouku, sůl, vejce, olej, zbytek mléka a vodu. Přidejte kvásek a vypracujte vláčné těsto. Nakonec do něj zapracujte kostičky rohlíků. Těsto nechte kynout na teplém místě pod utěrkou asi 1,5 hodiny. Během kynutí ho doporučujeme alespoň dvakrát propracovat (promísit), aby bylo krásně nadýchané.
2. Tvarování knedlíků
Z vykynutého těsta vytvarujte dvě podlouhlé šišky. Položte je na pomoučněný vál, přikryjte utěrkou a nechte ještě 15 minut odpočívat a kynout. Tento krok je klíčový pro to, aby knedlíky po vložení do páry okamžitě nesplihly.
3. Příprava „parní lázně“
Do většího hrnce dejte vodu a pařáček na knedlíky. Aby se těsto k pařáčku nepřichytilo, položte na něj kousek pečicího papíru (nezapomeňte v něm udělat pár dírek, aby pára mohla proudit). Jakmile se voda začne vařit, vložte knedlíky, přikryjte pokličkou a pařte přesně 25 minut.
4. Dokončení po vytažení
Ihned po vytažení knedlíky propíchejte špejlí nebo vidličkou, aby z nich odešla horká pára a nesrazily se. Povrch potřete olejem – zabráníte tak okorání a knedlík zůstane krásně lesklý a měkký i po vychladnutí.
Tip: „Pokud chcete mít knedlík jako z prvorepublikové restaurace, zkuste kostičky rohlíků předem krátce opéct na trošce másla v troubě. Do těsta budou lépe ‚vpasované‘ a knedlík bude mít zajímavější mozaiku na řezu. A pamatujte – během těch 25 minut paření nikdy neodklápějte pokličku!“
FAQ – Často kladené otázky
Můžu použít jen vodu bez mléka?
Lze to, ale mléko dodává těstu jemnější chuť a lepší barvu. Pokud mléko nemůžete, použijte rostlinnou alternativu nebo jen vodu, ale přidejte o půl lžíce oleje více.
Jak nejlépe knedlík krájet?
Nejlepším pomocníkem je režná nit. Knedlík nití podvlékněte, nahoře překřižte a prudce zatáhněte. Plátky budou rovné a knedlík se nezmáčkne jako pod tupým nožem.
Kam dál?
Když už máte v malíku kynutý knedlík vařený v páře, byla by škoda zůstat jen u jedné varianty 🙂.
Pokud chcete zůstat u klasiky, ale trochu si ji obměnit, zkuste Lučinové knedlíky. Pořád poctivý, nadýchaný a spolehlivý – ideální k omáčkám, kde se počítá každý plátek.
A jestli vás baví experimentovat trochu víc, pak stojí za pozornost křenová omáčka s uzenou krkovicí a domácím knedlíkem. Pokud milujete tradiční české omáčky, tohle je recept, ke kterému se budete vracet.





















To paření bez kontaktu s vodou zní fakt logicky a přitom jsem to dřív dělala vždycky „po staru“ ve vodě. Poprvé jsem podle tohohle postupu nechala knedlík odpočinout a výsledek byl konečně nadýchaný, ne tvrdý.
Měl jsem obavy, že to bude nějak složitý, ale ta šablona kroků je jasná. Jen pozor na pečicí papír s dírkama, jednou se mi to připálilo a knedlík pak šel hůř sundat.
Rohlíky v těstě dělají velký rozdíl, to můžu potvrdit—mně se pak knedlík nezdál tak „moučný“. Když je ještě předem lehce opeču, mám pocit, že chuť je výraznější.
Režná nit na krájení je boží tip. Dřív jsem krájel nožem a knedlík se vždycky zmáčkl, tady to jde překvapivě čistě i po chvíli odležení.
S tím propařením se mi to povedlo, ale já jsem stejně poctivě nepodléhala „nikdy neodklápět“ a omylem jednou zvedla pokličku—bylo to pak o dost nižší. Takže tak, fakt to má svůj důvod.
Za mě super, hlavně že se knedlík tolik nerozmočí. Dělala jsem i variantu s rostlinným mlékem, a i když chuť byla jiná, konzistence byla pořád pěkná.
Ten trik s propíchnutím špejlí hned po vytažení jsem měla vždycky nějak „z hlavy“, ale tady je to napsané přesně. Když to neudělám, knedlík pak bývá těžší a trochu se srazí.
Trochu nesouhlasím s tím, že to je vždycky game changer—u mě to funguje, ale jen když nechám těsto fakt dobře vykynout. Když pospíchám, knedlík sice vyroste, ale uvnitř zůstane taková drobně „vláknitá“ struktura.
Dělala jsem pro rodinu a všichni říkali, že je to jako z restaurace, až mi spadla čelist. Já navíc těsto znovu prohnětla poctivě dvakrát, jak článek radí, a bylo to opravdu nadýchané.
Povedlo se mi to napoprvé, takže recept beru jako spolehlivý. Jediná věc je, že po potřetí olejem je to pak fakt lesklý—někomu to může přijít „až moc“, ale mě to nevadí.