Vítejte v kulinářském ráji, kde se tradiční italská chuť spojuje s pohodlím vaší vlastní kuchyně! Připravte se na vůni a chuť slunné Itálie s naším neodolatelným receptem na domácí ciabattu – klenot mezi chleby. Skvostně křupavá krusta, měkká a vláčná středová část – to vše díky našemu krok za krokem vedenému tradičnímu receptu.
Pokud i vy máte svůj oblíbený recept, rozhodně nám o něm napište do naší facebookové skupiny Prima kuchařka a navštivte také skupinu Prima Inspirace, kde najdete každý den spoustu skvělých receptů.Domácí italská ciabatta
Co budeme potřebovat:
- 400 g mouky
- 1 lžička soli
- 400 ml teplé vody
- 2 g sušeného droždí
Ostatní:
- 50 g mouky – na vysypání pracovní plochy
Jak budeme postupovat:
1. Do hluboké mísy, ve které budete hníst těsto, prosejte 400 g mouky, pak přisypejte sůl – promíchejte.
2. Do teplé vody nasypejte sušené droždí – (vše správně: 2 g droždí na 400 ml vody). Pak postupně přilévejte vodu s droždím k mouce – dobře promíchejte a měli byste získat tekuté těsto.
3. Následně mísu přikryjte čistou kuchyňskou utěrkou a nechte těsto kynout nejméně 12 hodin (maximálně 20 hodin) při pokojové teplotě. Právě díky tomuto dlouhému kynutí se těsto stane takovým, jaké má být v ciabattě.
4. Na pracovní plochu nasypte 50 g prosáté mouky, poté přeneste na ni těsto, trochu ho prohněťte, aby získalo tvar bochníku a přikryjte ho mísou, ve které vykynulo – nechejte „odpočívat“ další 2-3 hodiny.
5. Troubu předehřejte na 250 °C, včetně plechu na pečení. Těsto položte do horké pánve a položte ho lícem nahoru tak, aby bylo obalené moukou. Plech vložte do horké trouby a na dno trouby postavte nádobu s horkou vodou.
6. Chléb pečte 20 minut v páře. Poté vyjměte pánev s vodou z trouby a pokračujte v pečení ciabatty dalších 15 minut.
Podávejte s láskou a velkou chutí!
Přátelé, přejeme vám dobrou chuť!
Ten dlouhý čas kynutí mi vždycky udělá největší rozdíl, takže potvrzuju—ciabatta pak nemá tu „kynutou“ těžkost. Pekla jsem i s parou podle článku a kůrka byla fakt parádní.
Recept je psaný srozumitelně, ale 400 ml vody na 400 g mouky je pro mě trochu loterie podle značky mouky. Přišlo mi, že jsem musel přidat pár lžic, jinak by se to nedalo přenášet.
Poprvé jsem měla strach z toho, že těsto bude úplně řídké, ale „tekuté těsto“ je tady asi klíč. Po 12–14 hodinách jsem udělala housky i bochník a obojí bylo super.
Zkoušel jsem dát na dno trouby hrnek s vodou a fungovalo to, jen bacha na bezpečnost při manipulaci. Chuťově to mělo hezkou italskou příchuť a ten zvuk při vykrojení byl k nezaplacení.
Nejvíc oceňuju, že se zmiňuje ta pára i to, že se plech předehřívá. Já to dřív vynechával a výsledek byl spíš „obyč chléb“ než ciabatta.
Mám dotaz—u mě se po 20 minutách v páře kůrka dělá až moc tmavá, tak jsem to zkrátil o pár minut. Každá trouba je holt jiná, ale postup pořád sedí.
Naopak jsem to prodloužila na plných 20 hodin kynutí a střed byl nádherně vláčný, žádné gumové drobky. Vůně v kuchyni byla fakt jako z italské pekárny.
Přisypání mouky na pracovní plochu se musí dělat opatrně—jinak pak není taková ta typická „moukou poprášená“ struktura. Jakmile jsem to hlídal, ciabatta vypadala i chutnala líp.
Je to pracnější plánovat kvůli tomu kynutí přes noc, ale stojí to za to. Dělala jsem k tomu domácí olivový olej s česnekem a zmizely první krajíce dřív, než se vychladily.