
Vzpomínám si na jedno sychravé odpoledne v Třeboni, kdy jsem seděla u rybníka Svět a z malé kuchyně místního hostince se linula vůně majoránky a uzeného masa. Tehdy mi stará paní kuchařka prozradila, že pravá jihočeská cmunda není jen o bramborách. Je o tradici, poctivém uzeném a hlavně o jednom triku s mlékem, díky kterému placky nezhnědnou a hlavně nenasáknou sádlo jako houba.
Dnes se o tento recept, který u nás doma vyhrává nad každým klasickým bramborákem, podělím i s vámi.
V čem je to kouzlo?
Zatímco klasický bramborák je často jen příloha, jihočeská cmunda je plnohodnotné hlavní jídlo. Tajemstvím úspěchu je horké mléko. Když ho do těsta přidáte vřelé, spaříte škrob v bramborách. Výsledek? Křupavá kůrka, která nepustí přebytečný tuk dovnitř, a krásně světlá barva těsta i druhý den.
Co budeme potřebovat?
Tento poměr surovin je prověřený generacemi. Pokud máte rádi česnek, nešetřete jím – jedna palička je pro správný „říz“ tak akorát.
| Surovina | Množství |
| Brambory (typ C) | 1 kg |
| Uzený bok (poctivý, masitý) | 300 g |
| Česnek | 1 celá palička |
| Mléko (plnotučné) | 1 šálek |
| Vejce | 1 ks |
| Hladká mouka | 120 g |
| Majoránka | 1/2 lžičky |
| Drcený kmín | 1/2 lžičky |
| Sůl a pepř | podle chuti |
| Sádlo | na smažení (tradičně jedině sádlo!) |
Postup přípravy krok za krokem
1) Příprava základu: Brambory oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Právě hrubší struktura zajistí tu správnou křupavost. Uzený bok zbavíme kůže a pomeleme v mlýnku na maso (nebo nasekáme nadrobno).
2) Spaření těsta (Klíčový krok): Mléko v kastrůlku zahřejeme až k bodu varu. Do mísy k nastrouhaným bramborám a masu přisypeme mouku a okamžitě přelijeme horkým mlékem. Dobře promícháme. Uvidíte, že těsto okamžitě změní texturu.
3) Dochucení: Do směsi prolisujeme celou paličku česneku, přidáme vejce, majoránku (v dlaních ji promněte, aby se uvolnilo aroma), kmín, sůl a pepř.
4) Smažení: Na pánvi rozehřejeme dostatečnou vrstvu sádla. Lžící tvoříme menší placky a smažíme je z obou stran dozlatova a dokřupava.
5) Finální tip: Hotové placky nechte krátce odpočinout na papírové utěrce, i když díky horkému mléku uvidíte, že tuku na nich zůstává minimum.
Moje zkušenost: Pokud chcete mít cmundu ještě víc „jihočeskou“, podávejte ji s domácím kysaným zelím. Ta kombinace horké placky s křupavým uzeným a kyselého zelí je v březnu přesně to, co tělo potřebuje.
Milujete křupavé placky? Pak musíte zkusit i naše zelné placky, které jsou lepší než bramborák – tento recept si minulý týden zamilovaly tisíce čtenářů!
Přečtěte si také:
- Mafiánské brambory s uzeným masem: Sýrová bomba, která vás dostane
- Krůtí maso na smetaně se žampiony: Jemný a sytý oběd z jednoho hrnce
- Křupavé bylinkové bagetky: Elegantní pohoštění, které zmizí ze stolu jako první
- Březnová výsadba cibule a česneku: Proč se nevyplácí spěchat a jak zajistit, aby úroda vydržela až do zimy?
- Kuřecí rarášci v pivním těstíčku: Křehká pochoutka, která se rozplývá na jazyku











































Omg to jsou bláboly
Přesně tak, pořád dokola bláboly o mlíce do bramboráků. To by mě zajímalo, kolik mlíka bych tam musel nalít, aby došlo ke spaření. Půl litru třeba? A mouky potom kolik, aby to těsto nebylo tekutý? Kilo, nebo dvě?
Když chci křupavej bramborák, tak vymačkám vodu z brambor, tím pádem tam dám míň mouky, těsto je víc bramborový, celkově sušší a po usmažení jsou bramboráky křupavější.
Nechápu logiku, že někdo chce přidáváním dalších tekutin docílit větší křupavosti a snížit „nasákavost“. Každý, kdo někdy něco smažil ví, že jídlo se nasákne olejem pokud je olej málo rozpálený a je ho příliš malá vrstva.