Tenhle recept na žloutkové cukroví nám do skupiny poslala čtenářka a hned na první pohled bylo jasné, že jde o poctivou klasiku, jakou pekly už naše babičky. Přiznám se, že jsem ho museli doma hned vyzkoušet – a výsledek byl naprosto dokonalý. Křehké, jemné, s krásně hladkým povrchem a vůní, která se během pečení rozléhala po celém bytě.
Pokud hledáte opravdu výjimečné vánoční cukroví, které není ani suché, ani příliš sladké, tohle je přesně ten typ receptu, který si uložíte a budete se k němu vracet každý rok. Pro mnoho lidí je to cukroví, které si pamatují z dětství – lehké, křehké, jemné a výjimečné.
Pokud milujete opravdu jemné a křehké cukroví, určitě si nenechte ujít ani náš recept na šlehačkové cukroví – neuvěřitelně jemné a křehké, které se doslova rozplývá na jazyku.
Suroviny (cca 60 kusů):
- 6 žloutků
- 180 g moučkového cukru
- sádlo na vymazání formiček
Postup:
1) Formičky důkladně vymažeme sádlem a necháme je v chladu zatuhnout. Tento krok nepodceňujte – právě díky pevnějšímu tuku půjde cukroví z formiček krásně vyklopit.
2) Do mísy dáme žloutky a moučkový cukr. V robotu nebo ručním šlehačem šleháme asi 15 minut, dokud nevznikne velmi hustá, světlá a nadýchaná pěna. Správně vyšlehaná hmota je základem úspěchu – cukroví bude křehké, jemné a hladké.
3) Poté pomocí malé kávové lžičky plníme jednotlivé formičky. Každá formička se plní opravdu jen po jedné lžičce, protože žloutková hmota při pečení mírně vyběhne.
4) Troubu předehřejeme na 140 °C. Formičky rozložíme na plech a pečeme 20–30 minut, podle typu formiček i trouby. Cukroví by mělo zůstat světlé, pouze lehce zezlátlé na okrajích.
U prvního plechu jsem měla trochu strach z barvy, ale opravdu platí – raději péct pomalu a při nižší teplotě. Jakmile začaly lehce zlátnout okraje, bylo hotovo a cukroví zůstalo krásně světlé.
5) Správné propečení poznáme tak, že jde formička snadno sundat a cukroví lze jemně vyklopit. Pokud drží, potřebuje ještě několik minut.
6) Po vyklopení necháme cukroví vychladnout. Můžeme ho servírovat samotné nebo lehce poprášit moučkovým cukrem.
Tipy pro dokonalé žloutkové cukroví:
- Formičky musí být opravdu dobře vymazané a vychlazené.
- Žloutky šlehejte dlouho – čím hustší pěna, tím lepší struktura cukroví.
- Pokud chcete výraznější chuť, můžete přidat vanilkový cukr nebo citronovou kůru.
- Cukroví pečte pomalu a na nižší teplotu, aby zůstalo světlé.
- Po vyklopení je nechte dobře vychladnout, teplé jsou velmi křehké.
Jak žloutkové cukroví skladovat:
Cukroví skladujeme v suchu a chladu, ideálně v uzavřené plechové krabici. Je velmi křehké, proto jednotlivé vrstvy oddělujeme pečicím papírem. Vydrží několik týdnů a jeho chuť se postupně ještě zjemní.
Závěr
Když jsme žloutkové cukroví nabídli rodině, všichni se shodli, že chutná přesně „jako kdysi“. Jemné, křehké, doslova se rozplývá na jazyku. Pokud hledáte opravdu tradiční vánoční recept, který má duši, tenhle doporučuji všemi deseti.
Vyzkoušejte také
Nejlepší rychlovka ke kávě: vláčná hrnková buchta s tvarohem hotová za pár minut
Koláčky s povidly, které se vždy povedou: Recept na bleskové domácí pečení, hotové do hodiny
Pokud se do něj pustíte i vy, budeme moc rádi, když napíšete, jak se povedlo – a klidně se pochlubte fotkou.
Tenhle recept přesně vystihuje, co mám ráda – žloutkové nejsou ani suché, ani přesušeně sladké. Dělala jsem podle nízké teploty a vyklopilo se to krásně, jen jsem musela fakt dobře vymazat formičky.
Já jsem poprvé přestřelil čas a okraje se mi víc zezlátly, ale chuť byla pořád výborná. Teď peču radši o malinko míň a nechávám to déle vychladnout, jak radí v článku.
V robotu šlehám i déle než 15 minut, a rozdíl je podle mě znát – hmota je pak opravdu nadýchaná. Křehkost je top, jen to chce trpělivost s vychlazením po upečení.
U mě to vždycky vyběhne jen trochu, ale dávám opravdu tu jednu kávovou lžičku, jak píšou. Skladování v plechovce s papírem mezi vrstvami je podle mě klíčové, jinak se to rychle láme.
Tenhle typ cukroví mi připomíná babičku, takže jsem to musel vyzkoušet. Souhlasím, že vůně se šíří po celém bytě a je to „vánoční“ i bez dalších koření.
Nevím, jestli jsem měla moc tuhou hmotu, ale formičky jsem vymazala jen tak na rychlo a hůř se to vyklopovalo. Když jsem příště sádlo nechala pořádně zatuhnout, už se to chovalo přesně podle článku.
Přidávám citronovou kůru a vanilkový cukr, a chutná to pak víc „živě“ než úplně klasická verze. Po vychladnutí je to strašně křehké, ale právě to je na tom kouzlo.
Za mě super recept, hlavně ta rada s pečením na 140 °C – světlejší cukroví je mnohem jemnější. Jen pozor, moje trouba bere trochu jinak, takže kontroluji už po 20 minutách.
Šlehání žloutků je trochu o trpělivosti, ale těch pár minut navíc se vyplatí. Když je pěna opravdu hustá, cukroví pak drží strukturu a nerozpadá se hned při manipulaci.
Mám ráda, když cukroví není přehnaně sladké, a tohle je přesně ono. Vydrží mi to i pár týdnů, jen to skladuju fakt v suchu a odděluju vrstvy pečicím papírem, jinak to křehne víc, než bych chtěla.