Dýni můžete také rafinovaně zakomponovat do svého oblíbeného dýňového pyré. Je to netradiční, ale velmi chutné a zdravé. Určitě si je připravte, budete příjemně překvapení. Zamilujete si je!
Co budeme potřebovat:
- 150 g dýňového pyré
- 170 g hladké mouky
- 250 ml mléka
- 1 ks vejce
- 2 lžíce oleje
- 1 lžíce medu
- 1 lžíce vanilkového cukru
- 1,5 lžičky prášku do pečiva
- mletá skořice – podle chuti
- olej nebo máslo na opékání
Jak budeme postupovat:
1. Připravte si dvě misky. Dýňové pyré, mléko, vejce, olej a med dejte do jedné směsi. Vše dobře promíchejte. Ostatní přísady dejte do druhé mísy a promíchejte.
2. Poté přelijte mísu se suchými přísadami do tekuté směsi a dobře promíchejte. Těsto nechte 10 minut odpočinout.
3. Lívance pečte na rozpálené pánvi s trochou oleje nebo másla.
4. Podávejte podle chuti, například s kouskem čerstvého másla, posypané křupavými pekanovými ořechy a pokapané sladkým javorovým sirupem. Skvěle chutnají i se lžící šlehačky nebo kopečkem vanilkové zmrzliny.
Dýňové pyré do lívanců jsem zkoušela poprvé a překvapilo mě, jak jsou vláčné. Jediné, co bych příště upravila, je trochu méně medu, ale jinak super recept.
Za mě fajn podzimní snídaně, hlavně díky skořici a odpočinutí těsta. Dával jsem místo javorového sirupu med a bylo to taky dobré.
Dcera je chtěla hned po ochutnání, takže jsem pekla dvakrát za víkend. Pekla jsem na másle a chutnalo to hodně „domácím“ dojmem.
Lívance podle tohohle receptu vychází bez problémů, jen mi přijde, že záleží na hustotě pyré. Když je pyré hodně řídké, musím přidat trochu mouky.
Připravila jsem a podávala s pekanovými ořechy a zmrzlinou, kombinace byla fakt sladká i přesně taková, jak jsem čekala. Spíš kalorická bomba, ale jednou za čas to nevadí.
Vážně netradiční, ale funguje to—skořice tomu dává takové „vánoční“ aroma už na podzim. Ocenila jsem i jednoduchý postup bez zbytečných kroků.
Některé recepty na dýňové lívance bývají rozbředlé, tady drží tvar. Jen doporučuju nepřepéct, jsou nejlepší, když jsou uvnitř pořád trochu měkké.
Mně osobně chutnají víc než klasické lívance, ale musím dát vanilkový cukr opravdu „na krev“ podle chuti. Když vynecháte sirup a šlehačku, pořád to má důvod si udělat.
Zdravé označení beru s rezervou, protože med a olej svoje udělají, ale jako domácí snídaně dobrý kompromis. Dělám z toho i rychlou svačinu, když nestíhám.