Toto tradiční vánoční cukroví je jemné a křehké. Díky amoniaku (cukrářskému droždí) krásně „fouká“ a získává na objemu. Je ideální pro vánoční stůl a potěší nejen svou chutí, ale i vzhledem.
Pokud i vy máte svůj oblíbený recept, rozhodně nám o něm napište do naší facebookové skupiny Prima kuchařka a navštivte také skupinu Prima Inspirace, kde najdete každý den spoustu skvělých receptů.Žloutkové foukané vánoční cukroví
Co budeme potřebovat:
- 3 žloutky
- 15 dkg mletého cukru
- 1 lžička amonia (cukrářské droždí) – dostupné v drogeriích
- 15 dkg mletého cukru
- 4 dkg hladké mouky
Jak budeme postupovat:
1. Příprava těsta (večer): Večer vyšlehejte žloutky s 15 dkg mletého cukru a přidejte 1 lžičku amonia. Směs uložte do lednice a nechte přes noc odpočívat.
2. Dokončení těsta (ráno): Druhý den ráno přidejte do směsi dalších 15 dkg mletého cukru a 4 dkg hladké mouky. Vypracujte hladké těsto.
3. Vykrajování: Těsto vyválejte na tenkou placku a pomocí vykrajovátek vytvořte různé tvary.
4. Pečení: Pečící plech vyložte pečicím papírem a předehřejte troubu na 150 °C. Vložte vykrojené tvary do trouby a pečte, dokud cukroví „nevyskočí“ a lehce se neodlepuje od papíru. To naznačuje, že je hotové.
Vyzkoušejte také:
Závěr:
Žloutkové foukané vánoční cukroví je jemné a křupavé, ideální na sváteční stůl. Díky cukrářskému droždí získává charakteristický objem a chuť. Toto cukroví je skvělou volbou pro každého, kdo chce přidat něco tradičního a lehkého na svůj vánoční stůl.
Žloutkové foukané jsem dělala poprvé letos a musím říct, že se fakt krásně napucne. Jen jsem si pohlídala troubu kolem 150 °C, aby se to nespálilo.
Přijde mi to jako cukroví, které má něco do sebe – křehké a lehké. A ten postup „večer vs. ráno“ dělá rozdíl, aspoň u mě to tak fungovalo.
Amoniak se nebojím, ale je dobré mít pak vyvětráno a pracovat rychle, to mi poradila babička. Jinak těsto drželo tvar a šly z toho hezké tvary.
Vykrajování na tenko je klíč, jinak to není ono a zůstane to spíš placaté. Mně se osvědčilo vyválet na opravdu jemnou tloušťku a nepřeplnit plech.
Chuťově super, ale bacha na dobu pečení – jakmile to „nevyskočí“, tak je to už těsně před průšvihem. Já kontroluju i podle toho, jak se to odlepuje od pečicího papíru.
Letos jsem měla obavy, že mi to v troubě nevyjde, ale nakonec to bylo křupavé a úplně se to rozplynulo na jazyku. Doporučuju nenechávat to moc dlouho, pak už se drolí.
Za mě tradiční cukroví, které není jen „dobré na fotku“. Líbí se mi, že je jednoduché na suroviny a přitom výsledkem člověk opravdu potěší.
Já dávám přednost tomu, aby se tvary pečily po menších dávkách, protože se pak tolik nekroutí. Když se netrefíte s prohřátím trouby, poznáte to hned podle objemu.
Nejvíc oceňuju, že se nemusí nic složitě spojovat ani plnit, jen vykrojit a upéct. V kombinaci ke kávě nebo čaji je to fakt lahůdka.
Nesouhlasím úplně s tím, že je to „lehké“ pro každého—pokud nemáte zkušenost s amoniakem, může to překvapit. Ale když dodržíte teplotu a odlepuje se to, tak je výsledek výborný.