
Krok za krokem vám představíme skvělý recept na křehké a šťavnaté zelné řízečky, jejíž příprava je opravdu velmi jednoduchá a rychlá. Nebojte se, zvládne ji každý, i začátečník v kuchyni! Také přílohu si k nim zvolte libovolnou např: vařené brambory, pečené brambory, bramborové pyré nebo lehký zeleninový salát – je to jen Vás!
Křehké a šťavnaté zelné řízečky
Co budeme potřebovat:
- 500 g bílého zelí
- 1 cibule
- 1 mrkev
- 0,5 lžičky soli
- mletý černý pepř – podle chuti
- 2 vejce
- 400 ml
- 1 lžíce sody
- 400 g mouky
Jak budeme postupovat:
1. Nastrouhejte půl hlávky zelí, dále nakrájejte cibuli nadrobno a mrkev nastrouhejte na hrubém struhadle.
2. Cibuli vsypejte do rozehřáté pánve s olejem, poté přidejte připravenou nastrouhanou mrkev – promíchejte stěrkou, pak přidejte nastrouhané zelí – přikryjte pokličkou a na mírném ohni duste do změknutí. Dochuťte solí, mletým černým pepřem a nechejte vychladnout.
3. Do misky si rozklepněte vejce – promíchejte vidličkou, dále přilijte kefír smíchaný se sodou, pak přisypejte mouku – míchejte dokud není těsto hladké a nakonec spojte těsto a dušené zelí se zeleninou.

4. Připravte si pánev s rozehřátým olejem a pomocí lžíce vytvarujte malé placičky, které pečte u obou stran dozlatova a dokřupava.

5. Po upečení je položte na talíř a můžete je také podávat s oblíbeným dresinkem, který máte rádi nebo s oblíbenou přílohou a hlavně s láskou a úsměvem na tváří.

Přátelé přejeme vám dobrou chuť!





















Zelné řízečky dělám podobně, ale tu sodu v těstě jsem zkoušela poprvé a překvapilo mě, že jsou opravdu křehčí. Vychladit zelí před smícháním je podle mě klíč, jinak to pak teče.
Recept je fajn, hlavně rychlost a jednoduchost. Jen bych si příště dal pozor na poměr mouky a aby těsto nebylo moc řídké, podle toho se liší, jak se placičky tvarují.
Za mě super volba na lehčí večer, zelný nádech tam je a nejsou nijak těžké. Kefír tomu dává hezkou šťavnatost, ale s pepřem to nepřehánět, zelí je jemné.
Dělala jsem je s pečenými bramborami a fakt to sedlo. Akorát mi přišlo, že 1 lžíce sody je na můj vkus trochu moc, takže příště dám radši o trochu míň.
Kroky jsou přehledné a zvládne to i člověk, co neumí vařit „s očima“. Nejlepší je dusit zelí jen do změknutí, ať pak při smažení nepraskají.
Miluju, jak jsou pak placičky dokřupava na povrchu a uvnitř šťavnaté. Já přidávám ještě trošku nastrouhaného česneku, ale to už je moje úchylka.
Jemně bych doladil sůl, protože záleží na tom, jak slaný je kefír a jak moc se zelí pustí šťávu. Jinak dobrý recept, žádná zbytečná věda.