Představte si ten pocit, když mezi mechem a borůvčím neobjevíte jen pár malých kloboučků, ale doslova krále lesa. Právě takové štěstí potkalo houbařku, která se s neuvěřitelným úsměvem pochlubila trofejí, jež váží neuvěřitelných 2 kilogramy!
Z fotografie je jasné, že se nejedná o obyčejný kousek. Naše šťastná nálezkyně drží obrovský hřib, jehož klobouk dosahuje úctyhodných rozměrů a zastiňuje její ruku. S váhou 2 kg se tento gigant vyrovná průměrnému novorozenci a řadí se mezi rekordní úlovky letošní sezóny. S největší pravděpodobností jde o zástupce rodu Hřib smrkový (Boletus edulis) nebo Hřib dubový (Boletus reticulatus), pokud se jedná o klasického „praváka“ neboli Pravého hřiba.
Gigantický úlovek jako vrchol sezóny
I přes svou masivní velikost se zdá, že je houba ve výborné kondici, což jen podtrhuje letošní příznivé podmínky pro růst – dostatek vlhkosti a stále příjemné teploty. Houbařka musela být nesmírně opatrná, aby tak křehký, ale obrovský poklad donesla z lesa nepoškozený.
Pro každého vášnivého houbaře je nález takového giganta vrcholem sezóny. Pocit, kdy se před vámi v lese z ničeho nic zjeví takový král, je naprosto nezapomenutelný!
Co s dvoukilovým hřibem v kuchyni?
Váha 2 kg dává tušit, že houbařka má o zásoby postaráno na dlouho:
- Sušení: Masivní plátky jsou ideální na sušení, aby si houbové aroma uchovala po celý rok.
- Řízky: Velké klobouky se skvěle hodí na houbové řízky v trojobalu.
- Smaženice: Samozřejmě nesmí chybět pořádná královská smaženice!
Přejeme šťastné nálezkyni dobrou chuť a gratulujeme k tomuto výjimečnému, dvoukilogramovému úlovku!
Jaké je vaše největší houbařské překvapení v letošní sezóně? Zastínila už něco podobného vaše košíky?
To musí být úplně neskutečný pocit, když v lese najdeš něco takhle velkýho. Já letos zatím měla spíš „běžný“ hřiby, ale už samotný nález velkého kousku mě vždycky zahřeje u srdce.
Podle fotky to fakt vypadá na pravého hřiba, tohle má klobouk i barvu jak z učebnice. Jen škoda, že člověk pak v kuchyni stojí před dilematem, co udělat dřív, protože 2 kila už je slušná zásoba.
Sušení je podle mě pro takový gigant jasná volba, aspoň se nic nezničí a dá se to vytáhnout v zimě. Mě by jen zajímalo, jestli byla houba v pořádku i uvnitř, protože některé obří kousky mívají „červíka“ vevnitř.
Gratuluju, ale trochu mě děsí, jestli to náhodou nebyl někdo šikovnej trik s váhou nebo manipulace s měřítkem. Každopádně kdyby to byla pravda, tak je to přesně ten typ úlovku, který člověka táhne do lesa znovu.
Já mám největší překvapení z letoška z malé houby – našla jsem úplně nečekaně lišky u cesty, i když jsem tam čekala jen klacíky a nic víc. U takových hřibů aspoň vidíte, že letos to zřejmě konečně chytilo správný směr.
Zmiňované hřibové řízky v trojobalu zní lákavě, ale já bych u tak velkého kousku nejdřív udělal klasickou smaženici a pak až zbytek. Sice je to možná „plýtvání“, ale ta vůně z pánve je vždycky nejlepší rozhodování.
Mám pocit, že letošní sezóna je fakt bohatší, aspoň u nás v okolí. Tenhle nález by mě úplně položil radostí, hlavně kdyby byl ještě pevný a ne promáčený.
Největší překvapení u mě letos bylo, když se mi po dešti objevily hřiby v místě, kde je předtím roky nebylo. A pak už jsem si připadal jak bys je „objevil znova“, i když vlastně jen přišla správná chvíle.
Přiznám se, že u tak obřích hub mám respekt, protože ne každá houba vypadá stejně dobře i uvnitř. Ale když to autorka „nesla nepoškozený“, tak možná trefila přesně tu správnou kondici.
Tyhle články mě vždycky nakopnou jít do lesa ještě jednou, i když už jsem říkal, že dneska končím. Loni jsem měl štěstí na vyloženě rekordního hřiba, ale 2 kila beru jako úplně jinou ligu.