Dnes si připravíme lahodnou Frgálovou buchtu, která je plněná třemi různými nádivkami – makovou, tvarohovou a ořechovou, s vrstvou sladkých povidel. Tato buchta je oblíbená pochoutka v české kuchyni a určitě stojí za to ji vyzkoušet.
Co budeme potřebovat:
- 4 vejce
- 200 ml mléka
- 100 ml oleje
- 180 g cukru
- 300 g polohrubé mouky
- 1 prášek do pečiva
- Nádivka maková, tvarohová, ořechová, povidlová
Jak budeme postupovat:
1) V míse si nejprve promícháme vejce s cukrem dohladka.
2) Poté přidáme mléko a olej a důkladně promícháme.
3) Do této směsi postupně přidáváme polohrubou mouku s práškem do pečiva a vše důkladně promícháme do hladka.
4) Těsto nalijeme do vymazané a vysypané formy na buchtu.
5) Na vrch těsta naneseme nádivku zvoleného druhu (makovou, tvarohovou, ořechovou, povidlovou) střídavě, aby vznikl efekt barevného pruhování.
6) Troubu předehřejeme na 180°C a buchtu pečeme cca 45-50 minut, dokud není zlatavá.
7) Hotovou buchtu necháme vychladnout a podáváme na kousky.





















Makovou a ořechovou mám nejradši, ale tvarohová mi přijde taková „utlumenější“, takže dávám obvykle víc makové než třetinu. U té střídavé vrstvy to fakt krásně vypadá i když jsem to dělala poprvé.
Zkoušel jsem podobnou buchtu, ale tady mě láká hlavně to pruhování náplní. 180 °C a 45–50 minut mi sedí, jen vždycky hlídám, aby se povidla nespálila na povrchu.
Přiznám se, že střídání nádivky dělám trochu chaoticky, ale stejně to chutná skvěle. Používám radši domácí povidla, protože pak je buchta mnohem „voňavější“.
Těsto mi vyšlo trochu řidší, ale asi to bude tím, že jsem měl oleje víc „od oka“. Příště zkusím vážit přesně a věřím, že bude vláčnější a nebude se tolik rozlévat do stran.
Já dávám náplně po lžících a vždycky nechám mezi vrstvami chvilku „zavadnout“, aby se nemíchaly. Jinak souhlasím, že je to fakt oblíbená česká klasika a není to žádná věda.
Poměr 100 ml oleje se mi zdá dost, ale buchta je pak opravdu hezky vláčná. Kdybych ji pekl pro návštěvu, tak bych snížil cukr třeba o pár gramů, protože povidla i nádivka už sladké jsou.
Vypadá to nádherně a chutná ještě líp druhý den, když se to trochu spojí. Dělala jsem večer a ráno už byla buchta taková lepivě jemná, že se těžko nechá přestat krájet.
Maková nádivka bývá někdy sušší, tak ji zředím trošičku mlékem nebo smetanou a je to pak vláčné. Jinak postup krok za krokem je srozumitelný a těsto se dobře dělá.