Vyrůstala jsem jen s mamkou a mladší sestrou, protože nás otec opustil, když jsme byly ještě malé. Nikdy se neozval, a když jsme se nedávno dozvěděly, že zemřel, nic to s námi neudělalo. Na dětství ale vzpomínám s láskou. Mamka se vždy snažila, aby nám nic nechybělo, a i když byla sama, dokázala nám vytvořit krásný domov. Víkendy jsme trávily na výletech a byly jsme prostě tři holky, které si vystačily. Nyní mi ale přítel kontakt s mámou zakazuje.
Absurdní limity na návštěvy
Dnes žiju s přítelem, jsme spolu pět let a máme dvě malé děti. Mamka stále bydlí sama, sestra se už odstěhovala k příteli, ale i tak se s mamkou snažím udržovat kontakt. Jenže můj přítel ji nemá rád a snaží se naše vztahy omezit. Přitom mu nikdy nic neudělala.
On sám nemá dobré vztahy ani se svými rodiči, ale já s nimi vycházím celkem dobře. Jenže zatímco jeho rodiče jsou přijatelní, moje matka mu vadí. Zakazuje mi k ní jezdit častěji než jednou za čtrnáct dní a pokaždé, když se vrátím, slyším výčitky. Prý jsem na ni příliš fixovaná a měla bych si víc hledět své vlastní rodiny.
Boj o vnoučata a absurdní vydírání
Ještě horší je to s hlídáním dětí. Přítelovi rodiče i moje mamka své vnoučata milují a rádi je pohlídají, i když moje mamka stále pracuje. Když jsem navrhla, aby se v hlídání střídali, přítel to rázně odmítl. Prý si nepřeje, aby moje matka hlídala tak často jako jeho rodiče.
Přitom byla jediná, kdo si troufl hlídat našeho syna, když byl ještě malý – jeho rodiče se na to necítili. To mu ale nestačilo, naopak jim to vyčítal. Dokonce řekl, že pokud moje mamka bude hlídat moc často, zakáže svým rodičům hlídat úplně. Což mi přijde nesmyslné, protože on sám se o hlídání nijak nehlásí a já někdy potřebuju zařídit věci, kam nechci brát děti.
Darovaný pozemek nechtěl. Žárlí?
Nevím, co se stalo, že se na moji matku tak upnul v negativním slova smyslu. Nikdy mezi nimi nebyl žádný konflikt, nikdy mu nic neudělala. Přitom právě ona nám dokonce chtěla darovat polovinu pozemku, abychom mohli stavět, ale přítel to odmítl s tím, že nechce bydlet vedle ní. To jsem tehdy ještě respektovala.
Jeho snaha omezovat její kontakt s vnoučaty mě ale neskutečně trápí. Někdy si říkám, jestli snad nežárlí, že máme s mamkou dobré vztahy, zatímco on si se svou rodinou nerozumí. Jenže tímhle jeho přístupem to jen zhoršuje. Nevím, jak to řešit, ale nemůžu se smířit s tím, že se snaží vyřadit moji mamku z našeho života.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
? Co si o tom myslíte vy? Zapojte se do diskuze!
Když partner začne bezdůvodně omezovat kontakt ženy s její rodinou, často to bývá první varovný signál manipulativního chování. Jak byste autorce poradily vy? Měla by si tvrdě stát za svým a nenechat si diktovat, kdy smí vidět vlastní matku, nebo je možné, že muž jen nezvládá své vlastní mindráky z rodinných vztahů a potřebuje odbornou pomoc?
? Napište svůj názor do komentářů, pomozte autorce otevřít oči!
Tohlehle mi přijde jako jasná kontrola pod rouškou „ochrany rodiny“. Jednou za čtrnáct dní je fakt málo, zvlášť když dětem tátu i mámu dopředu vyčerpává hlídáním někdo jiný.
Nerozumím
Takhle nám zeť odvedl dceru.
Připomíná mi to chování mého dnes už bývalého manžela. Snažil se mě izolovat od mých rodičů a děti vozil velmi často ke své matce, i proto, aby nebyly tolik se mnou. Doporučila bych Vám dělat si „zásobu na zlé časy“ a pomalu se připravovat na rozchod. Přijde to dříve, či později. Nebo se zblázníte, protože jen u Vaší maminky se nezastaví.
Tak tohle už je přes čáru. Nemyslím si, že ani v jiných oblastech vašeho společného života se chová jako vlídný manžel.
Dovolí si k Vám přesně to, co mu dovolíte Vy.
Nemusí to být hned manipulace, ale způsob je minimálně nefér. Pokud on neumí domluvit kompromis, tak ať aspoň nevyhrožuje tím, že když bude hlídat tvoje máma, tak nebude hlídat jeho rodičům.
Ve vztahu jsou vždy dva jako partneři, vzájemně se tolerují a podporují, jeden druhého neomezuje. Zákaz styku s rodiči je naprosto nesmyslný, stejně jako zakazování styku prarodičů s vnoučaty. Je nezbytné, abyste projevila více rozhodnosti, nastavila manželovi hranice – vztah není o zákazech čehokoli. Musíte mu jasně sdělit, že se umíte rozhodovat sama a nenechat se manipulovat. I když to bude nepříjemné a jak píše Eva, i za cenu rozchodu. Tento vztah pro vás a později ani pro vaše děti nejspíš nebude ten pravý….