Letošní houbařská sezóna je mimořádně úspěšná, především díky vydatným dešťům, které zasáhly Českou republiku koncem srpna a na začátku září. Kombinace vláhy a teplého počasí vytvořila ideální podmínky pro růst hub, což se projevilo v hojnosti, jakou lesy nepamatují po mnoho let. Pokud se chystáte do lesa, je nejvyšší čas vyrazit. Zde je přehled 10 nejžádanějších jedlých hub, na které byste se měli v tomto období zaměřit.
Nejlepší místa a druhy hub pro září 2025
Nejbohatší úlovky letos hlásí z hor, jako je Šumava, Beskydy, Krkonoše a Krušné hory, kde se díky vlhkosti daří velkému množství druhů. Zde je podrobný přehled hub, které byste měli v září hledat:
Hřib smrkový: Jedna z nejžádanějších hub. Poznáte ho podle robustního tvaru, hnědého klobouku a bílé dužniny, která při řezu nemění barvu. Typický pro jehličnaté lesy, často roste pod smrky.
Hřib dubový: Vynikající houba, kterou najdete především v listnatých lesích pod duby a buky. Má světle hnědý až šedohnědý klobouk a krémovou dužninu.
Kozák březový: Jak název napovídá, roste hlavně pod břízami. Má šedý až hnědý klobouk a třeň s tmavými šupinami. Skvělý do směsí i smaženic.
Křemenáč březový: Známý svou oranžovou nebo načervenalou barvou klobouku. Najdete ho pod břízami a osikami. Při řezu jeho dužnina modrá, což je normální.
Ryzce: Zejména ryzec smrkový je letos k nalezení ve velkém množství. Poznáte ho podle oranžového mléka, které vytéká při poranění. Je skvělý do smaženic.
Liška obecná: Roste ve skupinách v jehličnatých i listnatých lesích. Její typický žlutooranžový klobouk má tvar kalíšku a lupeny tvoří výrazné lišty.
Suchohřib: Oblíbená houba s hnědým sametovým kloboukem a žlutými rourkami. Roste v jehličnatých i listnatých lesích.
Bedla vysoká: Nepřehlédnutelná houba s mohutným kloboukem s hnědými šupinami. Lze ji najít na okrajích lesů a luk.
Holubinky: Existuje mnoho druhů, jako je holubinka namodralá nebo mandlová. Většina z nich je jedlá a dají se poznat podle barevného klobouku a křehké dužniny.
Václavka: Roste ve velkých trsech na pařezech a kořenech stromů. Je nutné ji důkladně tepelně zpracovat, ale v nálevech a omáčkách je skvělá.
Praktické rady a kulinářské tipy
Bezpečnost především: Nikdy nesbírejte houbu, kterou s jistotou neznáte. Vždy si vezměte s sebou atlas hub nebo aplikaci. Mnoho jedlých druhů má své jedovaté „dvojníky“, a proto je vždy lepší nechat houbu v lese, pokud si nejste na 100 % jisti.
Správný sběr: Houby nikdy nevytrhávejte z půdy, ale opatrně je ukrojte nožem, aby nedošlo k poškození podhoubí. Používejte proutěný košík, který umožňuje padajícím výtrusům šířit se po lese.
Omezení sběru: Pamatujte, že v České republice platí limit 2 kg hub na osobu a den. Sběr hub v chráněných oblastech je navíc zakázaný, proto se vždy ujistěte, že se nacházíte v místě, kde je sběr povolen.
Kulinářské inspirace: Z čerstvě nasbíraných hub si můžete připravit řadu lahodných pokrmů. Mezi nejoblíbenější recepty patří bramboračka s hříbky nebo smaženice z ryzců. Sušené houby jsou skvělé do omáček a polévek, zatímco nakládané houby se hodí jako skvělá příloha k masu.
Jak najít neobvyklý lesní dárek a nesplést si ho s jinými houbami
Letošní sezóna je tak výjimečná, že celková hodnota nasbíraných hub se odhaduje na 7,2 miliardy Kč, což je historicky nadprůměrné číslo. Vyrazte do lesa, ale pamatujte na zásady bezpečného a ohleduplného houbaření.
Letos jsem byla poprvé po letech v Beskydech a fakt se nedá srovnat s minulou sezonou. Hřiby i lišky na města „vyskakují“ během pár dní, ale stejně si dávám bacha na dvojníky.
Tenhle článek docela sedí s tím, co nacházím u nás na Vysočině, hlavně křemenáč a kozáky. Jen bych doplnil, že některé holubinky umí zamotat hlavu, chce to aspoň základní atlas.
Souhlasím s radou „neznámou houbu radši nechat být“. V dětství jsme brali všechno a dnes se mi to zdá strašně riskantní, už jen kvůli různým záměnám.
Václavka je letos fakt všude, co jsem prošel okolí, tak na pařezech doslova houstla. Ale pravda je, že bez pořádného tepelného zpracování z toho není nic, takže žádné „rychlovky“.
Nejvíc se mi líbí, že zmiňují sběr max 2 kg na osobu a den, to spousta lidí řeší až potom. Jinak ryzce i lišky mám letos v košíku skoro každý víkend, chuťově jsou top.
Šumava a Krkonoše jsou fajn, ale pro nás z Krušných hor to není úplně fér, pořád se musí jezdit pro „nej“. Každopádně suchohřiby a bedly tu taky rostou, jen to chce chodit brzo ráno a dívat se podél okrajů lesů.
Hřib dubový jsem vždycky mívala jen „občas“, ale letos to zní nadějně. Všimla jsem si, že když je vlhko, tak se najednou objeví i v místech, kde dřív nic nebylo.
Za mě praktická věc: košík místo pytle a nůž místo vytrhávání. Když to člověk jednou zkusí dělat správně, tak pak i z lesa odchází s pocitem, že se aspoň zbytečně neničí mycelium.
Holubinky jsou fajn, ale mandlová a namodralá se mi plést umí, takže radši sbírám jen ty, co si jsem fakt jistá. Jinak recepty jako smaženice z ryzců jsou klasika, co se nezklame.
Hodnota sezóny 7,2 miliardy Kč mě pobavila, protože na mytí a vyžadované třídění to stejně člověk málo vidí. Každopádně článek je dobrý kompas, jen bych ještě přidal, že po dešti se vyplatí kontrolovat místa s různým prohřátím (stráně vs. údolí).