Připravte si domácí indiánky s vitacitem. Pokud máte rádi jahodovou chuť, určitě si tuto sladkou dobrotu vyzkoušejte. Tento recept je skvělý pro oslavy, dětské párty nebo jako sladká pochoutka k odpolední kávě. Indiánci s vitacitem jsou velmi snadno připravitelní a výsledný dezert je naprosto dokonalý. Určitě si je vyzkoušejte!
Co budeme potřebovat:
- 5 bílků
- 200 g cukru krupice
- 1 balíček jahodového vitacitu
- piškoty
- čokoláda na polevu
- ztužený tuk (např. omega)
Jak budeme postupovat:
1) Nejprve si připravte bílkovou pěnu. Ve vodní lázni šleháme bílky, cukr a vitacit po dobu 15 minut na nejvyšší otáčky. Hmota musí být krásně tuhá a cukr a vitacit se musí rozpustit.
2) Piškoty nakrájejte na kousky a ozdobte je pomocí zdobícího sáčku s bílkovou pěnou. Dejte piškoty do lednice a nechte je zatuhnout minimálně 2 hodiny.
3) Rozpusťte čokoládu s trochou ztuženého tuku (např. omega). Čokoláda by měla být hustá, aby pěna moc neprosvítala.
4) Vezměte piškot ze spodu a namáčejte ho do čokolády. Nechte čokoládu zatuhnout.
5) Hotové indiánce dejte do lednice, aby se čokoláda ztuhla a pěna byla krásně křupavá.
Indiánky miluju, ale poprvé jsem to s vodní lázní trochu uspěchala a bílková hmota nebyla tak tuhá. Teď dávám 15 minut přesně a výsledky jsou fakt super.
Jahodový vitacit je přesně ten nostalgický vkus, co mi připomíná oslavy z dětství. Jen bych řekl, že čokoláda nesmí být řídká, jinak to dělá nepořádek.
Dělala jsem na dětskou párty a zmizely rychlostí blesku, děti to milují i kvůli piškotům. Nejvíc času mi zabralo zdobení sáčkem, ale stálo to za to.
Recept zní jednoduše a hlavně funguje—hmota opravdu tuhne, když se rozpustí cukr i vitacit. Doporučuju nechat to v lednici klidně o hodinu déle, čokoláda pak líp křupe.
Mám rád dezerty bez pečení, takže tohle je pro mě ideální. S omega ztuženým tukem jsem opatrný, ale když to drží konzistenci čokolády, tak proč ne.
Piškoty krájím na menší kousky, ať se to dobře namáčí a tolik se netrhá pěna. Chuť je pak ještě víc „jahodová“ a porce líp vypadají na talířku.
U mě to vyšlo až na druhý pokus—první várka byla moc teplá a čokoláda se slila. Když ale dodržíte tuhnutí v lednici, je to fakt dokonalé.
Přijde mi, že klíč je v těch nejvyšších otáčkách a konzistenci pěny. Jakmile je hmota lesklá a opravdu tuhá, tak už to jde samo.
Neříkám, že je to „zdravé“, ale jednou za čas je to výborná klasika. Výhodou je, že to jde připravit dopředu, takže na oslavu se člověk tolik nezdržuje.
Já dávám místo piškotů piškotové tyčinky a trochu to podle sebe zjednoduším. Chuť i křupavost ale zůstává, takže recept si nechávám—určitě ještě zopakuju.