Co je hračka?
Hračka je výrobek navržený a zjevně určený ke hraní pro děti mladší 14 let. Podléhánařízení vlády č. 86/2011 Sb. Základní požadavky na hračky stanovují normyČSN EN 71-1 až 71-11, ve kterých se definují pravidla bezpečnosti hračky.
Hračky podle věku
Hračky pro dětiod narození do tří let musí splňovathygienické nároky Ministerstva zdravotnictví, dále pak i požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost. Hračky nesmí při manipulaci s nimi dětem způsobit:
- zranění,
- vdechnutí,
- udušení,
- uškrcení,
- otravu,
- vznícení,
- apod.
Tip: Je poměrně časté, že se dítě chce hrát s každým předmětem, který v své blízkosti objeví. Proto si dávejte pozor na své cennosti. Zvykem bývají časté straty klíčů od domu, od auta nebokreditní karty.
Zaměřte se na materiál
Hračku lze vyrobit z jakéhokoli materiálu například z umělé hmoty, dřeva, z textilie, kovu, papíru i keramiky. Mezi ty nebezpečné se řadí hlavně plast obsahující chemikálie či škodlivé kovy. Textilní (obzvláště plyšové) hračky je nutné prát, jelikož se v nich ukládá prach, nečistoty a roztoči.Vhodným materiálem, který dítě nikterak neohrožuje, je dřevo, bavlna nebo třeba len.
Bez označení CE hračku nekupujte
Označením CE (Conformité Européenne, českyshoda s evropskými předpisy) výrobce hračky potvrzuje, že jeho produkt je vyrobenv souladu se všemi normami a požadavky Evropské unie. Na tuto certifikaci při výběru nezapomínejte, bez ní vám totiž nikdo nemůže zaručit, za jakých podmínek a z jakých materiálů byla hračka vyrobena.
Jak se hračky testují?
Aby hračka mohla být uvedena na trh jako vhodná pro děti, je nutné, aby prošla zkušebními testy. Ty u nás provádí napříkladTechnický a zkušební ústav stavební v Praze,Textilní zkušební ústav v Brně,Institut pro testování a certifikaci ve Zlíně. Další specifické a přísnější certifikáty poskytuje Institut pro testování a certifikaci ve Zlíně (Bezpečné hračky), Zkušební ústav lehkého průmyslu (Bezpečná a kvalitní hračka).
Osvědčení o zdravotní nezávadnosti má omezenou platnost – každé tři roky je nutné ho obnovovat. Při testech se ověřuje:
- hořlavost hraček,
- zdravotní nezávadnost,
- bezpečnost (mechanická i fyzikální),
- stálobarevnost v potu,
- stálobarevnost v otěru,
- odolnost materiálu vůči potu,
- odolnost materiálu vůči slinám,
- stanovení podílu textilních vláken ve směsích,
- pevnost a tažnost tkanin a pletenin,
- pevnost v trhání,
- pružnost materiálu,
- obsah migrujících prvků,
- uvolňování formaldehydu,
- uvolňování ftalátu,
- způsob balení.
Anežka Šebková
Copywriter
Copywriterka s přesahem do SEO působící na poli copywritingu od roku 2017. S lehkostí se vcítí do požadavků klienta a vytvoří atraktivní a jedinečný text. Některé z nich najdete na srovnávacím portáluproduktvdetailu.cz.
Konečně někdo připomíná, že u hraček fakt není jen cena. U dětí do tří let jsem si začala hlídat hlavně materiál a CE, a mám klidnější spaní.
CE beru jako minimum, ale přiznám se, že jsem kdysi koupil „levnou jistotu“ bez velké kontroly a po týdnu se to začalo drolit. Od té doby to neuspěchám a radši se podívám na certifikace i věk podle výrobce.
Plyšové hračky pere každej týden a stejně mám pocit, že se v nich drží prach. Ten odstavec o roztočích a nutnosti praní mi přišel dost realistický, protože doma to fakt poznat jde.
Podle mě je nejlepší koukat na konkrétní normy a zkoušky, ne jen na „hezký obrázek“. Když je hračka testovaná a má jasné parametry, aspoň víte, že někdo řešil hořlavost a složení.
Nesouhlasím úplně s tvrzením, že dřevo/bavlna/len jsou automaticky nejbezpečnější. I u přírodních materiálů může být problém s barvami nebo úpravou, takže je potřeba koukat na stálobarevnost a zdravotní nezávadnost.
Já jsem se kdysi soustředil jen na to, jestli je hračka „na dosah“ a jestli není rozbitelná. Pak jsem narazil na riziko malých částeček a v obchodě teď zkoumám, jestli se něco snadno utrhne.
Skvělé je, že článek zmiňuje i uvolňování ftalátů a formaldehydu. Mám doma syna s alergiemi, takže pro mě tohle není teorie, ale každodenní praxe při výběru.