
Okurky a rajčata patří mezi plodiny, které na změny počasí reagují velmi rychle. Déšť jim může dodat potřebnou vláhu, ale pokud se vlhkost drží dlouho na listech, v hustém porostu nebo kolem kořenů, riziko problémů výrazně roste. Nejčastěji se objevuje žloutnutí listů, kroucení, skvrny, opadávání květů, zpomalený růst nebo první náznaky plísní.
Nejde o to po každém dešti panikařit. Rostliny krátkodobou vlhkost zvládnou. Důležité je ale nenechat zahradu několik dní bez kontroly, hlavně když po dešti nepřijde slunce a vzduch, ale další vlhko, chladnější noci nebo dusno ve skleníku. Právě tehdy se potíže rozjíždějí nejrychleji.
Proč je vlhko po dešti problém
Voda sama o sobě rostlinám nevadí. Problém nastává, když listy zůstávají dlouho mokré, půda je těžká a promáčená a mezi rostlinami neproudí vzduch. V takových podmínkách se snadněji šíří houbové choroby a rostliny hůře dýchají kořeny.
Okurky jsou citlivé na přemokření i chlad. Rajčata zase nesnášejí dlouhodobě mokré listy a špatně větraný porost. Pokud jsou rostliny navíc příliš hustě vysazené, vlhko se v nich drží déle a problém se šíří rychleji.
Co zkontrolovat u rajčat jako první
U rajčat se po dešti zaměřte hlavně na spodní listy, hustotu porostu a půdu kolem stonku. Spodní listy, které se dotýkají země nebo jsou po dešti dlouho mokré a zašpiněné, bývají nejrizikovější. Snadno se na ně dostanou nečistoty ze země a listy pak rychleji slábnou.
Zkontrolujte také, jestli se rajčatům nezačínají kroutit listy, neobjevují se skvrny nebo zda květy nezasychají. Samotné kroucení po změně počasí nemusí být nemoc, ale je to signál, že rostlina zažila stres. Pokud se k tomu přidají skvrny, žloutnutí nebo lepkavost, je potřeba zbystřit.

Více k tomuto problému najdete v článku Rajčata mají zkroucené listy? Ne vždy je to nemoc.
Co zkontrolovat u okurek
Okurky po dešti sledujte hlavně kvůli žloutnutí listů, vadnutí a skvrnám. Pokud listy žloutnou odspodu, může jít o stres, přemokření, nedostatek živin nebo horší podmínky u kořenů. Jestli se přidávají hnědé či světlé skvrny, povlak nebo rychlé vadnutí, problém už může být vážnější.
Okurky mají rády vláhu, ale ne těžkou promáčenou půdu a chlad. Pokud kořeny stojí dlouho v mokru, rostlina slábne a hůř přijímá živiny. Po dešti proto není dobré automaticky přidávat další zálivku jen proto, že listy vypadají povadle.
Pokud řešíte žloutnutí, podívejte se také na článek Okurky žloutnou a málo plodí? 6 chyb, které je v létě zbytečně oslabují.
Mokré listy a špatné větrání
Listy rajčat i okurek by měly po dešti co nejrychleji oschnout. Pokud jsou rostliny příliš husté, listy se překrývají a vzduch mezi nimi neproudí, vlhkost se drží dlouho. To je problém hlavně ve skleníku nebo fóliovníku.
Po dešti skleník přes den vyvětrejte, jakmile to počasí dovolí. Nejde o prudký studený průvan, ale o to dostat ven přebytečnou vlhkost. U venkovních rostlin pomůže odstranit listy, které leží na zemi, jsou poškozené nebo zbytečně zahušťují porost.

Přemokřená půda může klamat
Po dešti mohou rostliny vypadat povadle, ale to neznamená, že potřebují další vodu. Přemokřená půda omezuje přístup vzduchu ke kořenům a rostlina pak může vadnout podobně jako při suchu. Rozdíl poznáte hlavně kontrolou půdy.
Vezměte trochu zeminy do ruky nebo zkontrolujte půdu prstem. Pokud je mazlavá, těžká a drží vodu, nezalévejte. Nechte záhon proschnout a jakmile to půjde, opatrně narušte tvrdý povrch půdy, aby lépe dýchala.
Pozor: Největší chyba po dešti je zalít znovu jen ze zvyku. Nejdřív zjistěte, co se děje u kořenů.
První známky plísní a chorob
Po vlhkém počasí sledujte hlavně skvrny na listech. U rajčat jsou varovné tmavší skvrny, rychlé hnědnutí listů nebo změny, které se šíří odspodu nahoru. U okurek si všímejte žlutých map, světlých skvrn, bělavého povlaku nebo rychlého zasychání částí listů.
Jakmile najdete podezřelé listy, odstraňte je čistými nůžkami a odneste mimo záhon. Nedávejte je volně mezi rostliny. Pokud se příznaky šíří, je potřeba řešit chorobu cíleně podle konkrétního projevu. Včasné odstranění prvních napadených listů ale může výrazně zpomalit šíření.
Mšice, slimáci a mravenci po dešti
Vlhko neprospívá jen chorobám, ale také některým škůdcům. Slimáci vyrážejí hlavně večer a po dešti dokážou poškodit mladé okurky, saláty i bylinky. Mšice se zase rády drží na mladých výhonech a spodních stranách listů. Mravenci často upozorní na místo, kde se mšice drží.
Ráno po dešti proto zkontrolujte mladé části rostlin, spodní strany listů a okolí záhonů. Malé kolonie mšic lze často odstranit včas mechanicky nebo jemným šetrným postřikem. U slimáků pomůže večerní kontrola a odstranění úkrytů kolem záhonů.

Více najdete v článku Mšice po dešti rychle obsadí mladé výhonky.
Ve skleníku je vlhko ještě nebezpečnější
Skleník po dešti často drží vlhkost déle než venkovní záhon. Pokud ho necháte zavřený, uvnitř vznikne dusno, listy špatně prosychají a rajčata i okurky jsou ve větším riziku. Vlhkost se drží na skle, konstrukci i rostlinách.
Jakmile to počasí dovolí, otevřete dveře nebo okna. Pokud je venku chladno, větrejte postupně. Důležité je dostat ven přebytečnou vlhkost bez toho, aby rostliny dostaly další šok studeným průvanem.

U rajčat ve skleníku se vám může hodit také článek Rajčata ve skleníku trpí horkem: Jak větrat, zalévat a zabránit opadávání květů.
Odstraňte listy, které leží na zemi
Spodní listy rajčat a okurek, které leží na mokré půdě, jsou po dešti problém. Zašpiní se, dlouho neprosychají a mohou být prvním místem, kde se objeví skvrny nebo hniloba. U rajčat je proto vhodné spodní problematické listy postupně odstraňovat.
U okurek buďte opatrnější, protože listová plocha je pro ně důležitá. Odstraňujte hlavně listy poškozené, nemocné, žluté nebo ty, které opravdu leží na mokré zemi. Zdravé listy neodstraňujte bez důvodu.
Po dešti nehnojte hned
Když rostliny po dešti vypadají unaveně, svádí to přidat hnojivo. Jenže pokud je problém v přemokření, chladu nebo špatném proudění vzduchu, hnojivo situaci nevyřeší. Kořeny v mokré půdě nemusí živiny dobře přijímat a silnější dávka může rostlinu ještě zatížit.
S výživou počkejte, až půda trochu prosche a rostliny se narovnají. Teprve potom má smysl řešit, zda okurkám nebo rajčatům chybí živiny. U okurek může být vhodná jemná pravidelná výživa, ale ne jako první pomoc do přemokřené půdy.
Pokud chcete okurky podpořit správně, hodit se může článek Domácí hnojivo na okurky: Čím je zalévat, aby lépe rostly a plodily.
Co udělat hned ráno po dešti
Ráno po dešti projděte záhon i skleník. Zkontrolujte, jestli rostliny nestojí ve vodě, jestli listy neleží na zemi a zda se neobjevily skvrny. Ve skleníku vyvětrejte, jakmile to jde. U venkovních rostlin nechte porost oschnout a nezasahujte zbytečně agresivně.
Pokud najdete napadené nebo poškozené listy, odstraňte je. Pokud je půda přemokřená, nezalévejte. Pokud je porost příliš hustý, postupně ho provzdušněte. A pokud vidíte mšice nebo slimáky, zasáhněte včas, dokud je problém malý.
Čemu se vyhnout
Po dešti nedělejte několik zásahů najednou. Nepřelévejte, nehnojte silnou dávkou, nestříhejte velké množství listů a nepoužívejte agresivní domácí postřiky na mokré rostliny. Rostliny jsou po vlhkém počasí citlivější a další stres jim nepomůže.
Vyhněte se také práci v mokrém porostu, pokud to není nutné. Při dotýkání mokrých listů můžete snadněji přenášet choroby z rostliny na rostlinu. Větší údržbu nechte na suché dopoledne.
Rychlá kontrola může zachránit úrodu
Déšť může zahradě prospět, ale u okurek a rajčat je potřeba hlídat, co se děje potom. Vlhko, mokré listy, přemokřená půda a špatné větrání mohou během pár dní spustit problémy, které se později zastavují mnohem hůř.
Nejlepší obrana je jednoduchá: kontrola po dešti, větrání skleníku, zálivka ke kořenům, odstranění poškozených listů a včasné sledování škůdců. Když zasáhnete hned na začátku, okurky i rajčata mají mnohem větší šanci zůstat zdravé a dál plodit.

Pokud počasí přineslo i vítr nebo ochlazení, přečtěte si také článek Zahrada po bouřce a ochlazení: 7 věcí, které zkontrolujte hned ráno.
Zkontrolujte spodní listy, skvrny, kroucení listů, vlhkost půdy a větrání. Rizikové jsou hlavně listy, které leží na zemi nebo zůstávají dlouho mokré.
Může jít o stres z přemokření, chlad, horší příjem živin nebo začínající chorobu. Než okurky znovu zalijete nebo pohnojíte, zkontrolujte půdu a listy.
Přes den větrejte, jakmile to počasí dovolí. Cílem je dostat ven přebytečnou vlhkost. Pokud je venku chladno, větrejte postupně a vyhněte se prudkému studenému průvanu.
Ne hned. Pokud je půda přemokřená, kořeny nemusí živiny dobře přijímat. Nejdřív nechte rostliny vzpamatovat, zkontrolujte vlhkost půdy a hnojte až podle potřeby.
Nejlépe za suchého počasí, ideálně dopoledne. Odstraňte hlavně listy nemocné, žluté, skvrnité nebo ty, které leží na mokré půdě.




















