Mšice jsou drobné, ale dokážou nadělat velké škody. Na první pohled vypadají jako malé zelené, černé, šedé nebo žluté tečky. Jenže množí se velmi rychle a během několika dnů mohou obsadit celý mladý výhon. Rostlina pak slábne, listy se kroutí, poupata se deformují a nové výhony přestávají růst.
Po dešti je dobré zahradu projít pečlivěji. Vlhko, hustý porost a měkké mladé části rostlin mšicím vyhovují. Navíc je často prozradí mravenci, kteří po stoncích běhají za sladkou medovicí, kterou mšice vylučují.
Kde mšice hledat jako první
Nejprve zkontrolujte mladé výhonky, poupata a spodní strany listů. Právě tam se mšice drží nejčastěji. U růží je najdete hlavně na poupatech a nových výhonech, u paprik a okurek na mladých listech, u bylinek na jemných vrcholcích.
Po dešti se zaměřte také na hustá místa, kde listy špatně prosychají. Pokud rostliny rostou příliš natěsno, škůdci se v nich snadněji schovají a přirození nepřátelé se k nim hůře dostanou.
Jak poznat napadení mšicemi
Typickým příznakem jsou zkroucené mladé listy, lepkavý povrch, deformovaná poupata, zpomalený růst a drobné shluky hmyzu. Na listech se může objevit lesklý povlak, takzvaná medovice. Ta může později podporovat další nečistoty a zhoršovat vzhled rostliny.
U silnějšího napadení rostlina působí unaveně, mladé výhonky se kroutí a květy se nemusí správně otevřít. U zeleniny, například paprik nebo okurek, může napadení zpomalit růst a oslabit nasazování plodů.
Nejdřív zkuste mechanické odstranění
Pokud je mšic zatím málo, nemusíte hned připravovat postřik. Nejjednodušší je napadené výhonky jemně otřít prsty v rukavicích, opláchnout slabším proudem vody nebo odstřihnout nejvíce napadené části. U růží můžete odstranit silně napadené vrcholky nebo deformovaná poupata.
U mladých a křehkých rostlin postupujte opatrně, aby se výhonky nepolámaly. Po mechanickém odstranění rostlinu několik dní sledujte, protože mšice se mohou rychle vrátit.
Jemný mýdlový postřik jako první pomoc
Na slabší až střední napadení se často používá jemný mýdlový roztok. Do litru vlažné vody rozmíchejte malé množství jemného přírodního mýdla bez parfemace a agresivních přísad. Roztok nalijte do rozprašovače a nastříkejte přímo na místa, kde se mšice drží.
Důležité je zasáhnout spodní strany listů, vrcholky a poupata. Nestačí lehce pokropit rostlinu shora. Mšice musí přijít s roztokem do kontaktu. Po několika dnech rostlinu zkontrolujte a podle potřeby postup opakujte.
Pozor: Nepoužívejte silné saponáty, odmašťovače ani koncentrované směsi. Mohly by poškodit listy, hlavně u jemných bylinek a mladých sazenic.
Postřik nikdy nedávejte za ostrého slunce
Po dešti bývají rostliny citlivější a listy mohou být dlouho vlhké. Postřik proto aplikujte nejlépe ráno nebo večer, nikdy ne během ostrého poledního slunce. Mokré listy a účinná směs by mohly způsobit skvrny nebo popálení.
Ideální je suché, klidné počasí bez větru. Pokud má znovu pršet, postřik se rychle smyje a bude potřeba ho zopakovat. U jedlých rostlin vždy postupujte střídmě a před použitím listů nebo plodů je dobře omyjte.
Česnekový výluh může mšice odradit
Další šetrnou možností je česnekový výluh. Několik stroužků česneku rozdrťte, zalijte vodou a nechte několik hodin louhovat. Poté sceďte a použijte jako jemný postřik na napadená místa.
Česnek má výraznou vůni a může mšice částečně odradit. Není to zázračné řešení na silné přemnožení, ale jako doplněk v začátku napadení může pomoci. Vždy ho nejdřív vyzkoušejte na malé části rostliny.
Mravenci problém často zhoršují
Mravenci sami o sobě nemusí být hlavní škůdce, ale u mšic hrají důležitou roli. Vyhledávají sladkou medovici a mšice někdy chrání před slunéčky, pestřenkami a dalšími přirozenými nepřáteli. Proto se mšice pod ochranou mravenců mohou množit rychleji.
Pokud vidíte mravence na růžích, paprikách nebo okurkách, zkontrolujte mladé výhony. Když odstraníte mšice, mravenci často ztratí důvod po rostlině běhat. Více k tomu najdete i v článku Mravenci ve skleníku a záhonech: Kdy pomáhají a kdy už rostlinám škodí.
Podpořte přirozené nepřátele mšic
Slunéčka, larvy pestřenek, zlatoočky a někteří ptáci dokážou s mšicemi výrazně pomoci. Pokud na zahradě používáte silné plošné postřiky, můžete zničit nejen škůdce, ale i užitečný hmyz. Proto je lepší začít šetrně a cíleně.
Pomáhá pestřejší zahrada, kvetoucí rostliny, bylinky a místa, kde má užitečný hmyz potravu i úkryt. Když se na zahradě vytvoří přirozená rovnováha, mšice se sice objeví, ale nemusí se vždy přemnožit do velkého problému.
Po dešti zlepšete proudění vzduchu
Vlhko a hustý porost mšicím i dalším problémům nahrává. U zeleniny a květin proto odstraňte silně poškozené nebo zbytečně zahušťující části, pokud to daná rostlina snese. Cílem je, aby listy po dešti rychleji oschly a škůdci se neměli kde tak snadno schovávat.
U okurek, paprik, růží i balkonových květin také sledujte, jestli nejsou rostliny natěsnané příliš u sebe. Lepší proudění vzduchu snižuje riziko plísní i přemnožení některých škůdců.
Na kterých rostlinách mšice kontrolovat nejčastěji
Po dešti se zaměřte hlavně na růže, papriky, okurky, rajčata, fazole, mladé ovocné stromky, rybíz, balkonové květiny a bylinky. Mšice mají rády měkké mladé části, proto se nejdřív objeví tam, kde rostlina právě raší.
U balkonových květin kontrolujte i husté převislé části. U zeleniny se podívejte na spodní strany listů. U růží nepřehlédněte poupata, protože právě tam mšice dokážou květy deformovat ještě před rozvitím.
Čemu se raději vyhnout
Nepoužívejte agresivní domácí směsi, silné saponáty, ocet ve vysoké koncentraci ani postřiky aplikované na poledním slunci. Rostlinám oslabeným deštěm, chladem nebo škůdci byste mohli ublížit víc než samotným mšicím.
Pokud pěstujete bylinky v květináči nebo na záhonu, hodit se vám může také návod jak vypěstovat hustou zelenou petrželku, která bude dobře obrůstat a neztratí chuť.
Také neodkládejte kontrolu. Mšice se množí rychle a po několika dnech může být napadení mnohem větší. Čím dřív je objevíte, tím jemnější zásah obvykle stačí.
Rychlý postup po deštivých dnech
Nejdřív projděte zahradu a zkontrolujte mladé výhonky, poupata a spodní strany listů. Pokud najdete malé kolonie, zkuste je odstranit mechanicky. U většího napadení použijte jemný mýdlový postřik nebo slabý česnekový výluh. Zároveň sledujte mravence a zlepšete proudění vzduchu v hustém porostu.
Pokud pěstujete okurky, může se vám hodit také článek Okurky žloutnou a málo plodí? 6 chyb, které je v létě zbytečně oslabují. U paprik zase doporučuji přehled Papriky nerostou a málo plodí? 6 chyb, které je zbytečně brzdí.
Včasná kontrola je nejlepší ochrana
Mšice po dešti a ve vlhku nejsou nic neobvyklého. Důležité je nenechat je přemnožit. Když je zachytíte v začátku, často stačí omytí, mechanické odstranění nebo jemný domácí postřik. Největší chybu uděláte, když si jich všimnete až ve chvíli, kdy jsou výhonky celé obalené.
Pravidelná kontrola mladých částí rostlin, sledování mravenců a šetrné zásahy bez zbytečné chemie pomohou udržet růže, papriky, okurky, bylinky i balkonové květiny v dobré kondici. Po vlhkém počasí se vyplatí projít zahradu hned, protože právě první dny rozhodují, jestli se mšice rozjedou, nebo je zastavíte včas.
Po dešti bývá na zahradě vlhko, rostliny rychle tvoří měkké mladé výhonky a hustý porost pomaleji prosychá. To jsou podmínky, ve kterých se mšicím může dobře dařit.
Nejčastěji se drží na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů. U růží kontrolujte poupata, u paprik a okurek mladé listy a vrcholky rostlin.
Při slabším napadení může pomoci jemný mýdlový roztok nebo slabý česnekový výluh. Postřik aplikujte přímo na mšice, nejlépe ráno nebo večer, nikdy za ostrého slunce.
Mravenci vyhledávají sladkou medovici, kterou mšice vylučují. Někdy mšice chrání před přirozenými nepřáteli, takže se škůdci mohou rychleji množit.
Pokud je napadení silné jen na několika vrcholcích nebo poupatech, odstřihnutí může pomoci. Silně napadené části raději odstraňte a nedávejte je volně mezi zdravé rostliny.
