
Ananasový salát je oblíbenou stálicí studené kuchyně, která kombinuje sladké, slané i jemně krémové chutě. Skvěle se hodí jako pohoštění pro návštěvy, na sváteční stůl nebo jako rychlá večeře. Díky ananasu je salát svěží a lehký, přesto však zasytí.
Ananasový salát s tatarskou omáčkou
Co budeme potřebovat:
- ananasový kompot (bez šťávy)
- kukuřici z konzervy
- šunku
- vejce natvrdo
- jablka
- tatarskou omáčku
- tvrdý sýr
- pórek (nebo jarní cibulku)
Jak budeme postupovat:
1. Smíchání surovin:
Ananasový kompot důkladně slijte a nakrájejte na menší kousky. Vložte ho na dno mísy.
Přidejte scezenou kukuřici, na kostičky nakrájenou šunku, oloupaná a nasekaná vejce natvrdo a nakrájená jablka.
2. Dochucení:
Přidejte tatarskou omáčku podle chuti. Tvrdý sýr nastrouhejte nahrubo a pórek nebo jarní cibulku nakrájejte nadrobno. Vše přidejte k salátu.
3. Odležení a podávání:
Salát důkladně promíchejte a nechte alespoň několik hodin odležet v lednici, aby se chutě propojily.
Podávejte dobře vychlazený, ideálně s čerstvým pečivem nebo jako součást studeného bufetu.

Přejeme dobrou chuť!
A co dál?
Pokud chystáte studený stůl pro více hostů, skvěle se k tomuto salátu hodí také poctivá domácí salámová pomazánka, která vsází na osvědčené suroviny, které má většina z nás běžně v lednici a která nikdy nezklame.
A jestli chcete menu zakončit sladkou tečkou, zkuste medová kolečka s vanilkovým krémem, které jsou v podstatě jako krémeš v mini provedení.





















Ten ananas dělá podle mě celý salát svěží, ale tatarská omáčka musí být fakt dobrá (zkusila jsem tu obyč a chutnalo to „bez jiskry“). Jinak na oslavy super, vždycky se po něm jen tak zapráší.
Děláme to podobně, akorát dávám místo pórku jarní cibulku a je to rychlejší. Odležení v lednici je podle mě klíč, čerstvý je dobrý, ale až po pár hodinách chutná líp.
Mám ráda studené bufetové věci a tohle je jeden z mála salátů, co mají šanci přežít do druhého dne. Jen bych doporučila ananas pořádně scedit, jinak pustí šťávu a celé to sklouzne.
Za mě trochu netradiční kombinace, ale když to chutná ostatním, proč ne. Poprvé jsem byl skeptický k ananasu, pak jsem ochutnal a uznal jsem, že to fakt funguje se šunkou a sýrem.
Přesně takové „rychlé“ pohoštění hledám do kdykoli, protože suroviny mám doma. Tatarská omáčka podle chuti je dobrý nápad—já dávám radši méně, ať to není přeslazené.
Udělali jsme to na rodinnou oslavu a největší úspěch měl s pečivem, jak píšete. Výhodou je, že to není těžké jako některé majonézové saláty, takže se dá dát i po obědě.
Já dávám navíc trochu pepře a kapku citronu do omáčky, aby se to víc probudilo. Jinak s tou odstavovací dobou v lednici souhlasím—když to člověk promíchá a nechá, chutě se krásně spojí.
Tatarská omáčka je tady podle mě dominantní, takže když je někdo „na tatarku“ alergický, tak by to radši nezkoušel. Kdo ji má rád, bude spokojený a je to fakt efektní na stůl.
Překvapilo mě, jak syté to je i bez žádného pečiva navíc. Šunku a sýr nechávám nahrubo, aby tam byly kousky, a pak je to v misce hezky „čerstvé“ i po pár hodinách.
Za mě osobně lepší než klasický ananas s majonézou, protože to má díky tatarské omáčce takovou lepší pikantnost. Dělám to vždycky jako základ a pokaždé to dopadne, že si lidi přidávají.