Říkali jsme, že chceme dítě. Pak partner tři týdny před porodem zmizel a zůstala jen prázdná domácnost a strohá zpráva. Co za tím bylo—jiná žena, strach z otcovství, nebo úplný útěk před zodpovědností?
Sedm let s partnerem, očekáváte první dítě—přesto vás rodiče ignorují, jako byste v jejich domě nebyla. Proč se k těhotné nastávající chovají tak chladně a jde to změnit, nebo se má s tichou agresí smířit?
Měli jste být rodina, ale místo toho slyšíte krutá slova: naše dcera je jeho největší životní chyba. Kdy se láska zlomí po porodu a dá se vůbec odpustit nevěra?