V našem bytovém domě máme v přízemí velkou společnou místnost, která má podle domovního řádu sloužit všem nájemníkům pro uskladnění kočárků a jízdních kol. Dlouhé roky to fungovalo bez problémů. Minulý rok se ale do přízemního bytu přitěhoval mladý muž, který začal podnikat v pronájmu elektrokoloběžek.
Během pár týdnů se ze společné kočárkárny stalo jeho soukromé skladiště. Natahoval tam prodlužovačky, nabíjel tam desítky koloběžek a místnost byla tak zastavěná, že se do ní nedalo ani vejít. Když jsem otěhotněla a narodila se nám dcera, potřebovala jsem kočárek nechávat dole, protože máme dům bez výtahu a nošení do čtvrtého patra nepřipadalo v úvahu.
Zašla jsem za ním a požádala ho, aby uvolnil alespoň prostor u dveří pro dva kočárky. Jenže soused mi odsekl, že tam má drahou techniku a cizí věci mu tam překážejí.
Nenechala jsem se odbýt a svůj kočárek jsem do místnosti umístila na jediné volné místo. Druhý den ráno mě čekal šok. Kočárek nebydlil v kočárkárně, ale stál vyhozený na špinavé chodbě u popelnic, navíc s otisky od špinavých koloběžek. Soused mi bezostyšně tvrdil, že kočárek blokoval únikový východ. Předseda společenství vlastníků mu už poslal oficiální výzvu k vyklizení prostor, ale soused dál dělá, že se ho to netýká.
Přečtěte si také
