Podzimní houbařská sezóna pokračuje a i když se počasí v polovině října ochladilo, houbaři mají stále šanci na dobrý úlovek. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil aktuální mapu pravděpodobnosti růstu hub k 17. říjnu 2025, která ukazuje, kde se o víkendu vyplatí vyrazit do lesa.
Kde je růst hub nejpravděpodobnější
Podle aktuálních dat má nejvyšší pravděpodobnost růstu hub několik oblastí České republiky. Mezi ty s vysokou až velmi vysokou pravděpodobností růstu patří zejména:
Jižní Čechy (Šumava, Prachaticko, Českokrumlovsko) – vlhké podmínky a mírné teploty vytvářejí ideální prostředí pro růst hřibů, křemenáčů a klouzků.
Českomoravská vrchovina a okolí Žďáru nad Sázavou – stabilní počasí podporuje růst hřibů smrkových a kozáků.
Střední Čechy (Benešovsko, Vlašimsko, Křivoklátsko) – smíšené lesy stále nabízejí dobré podmínky pro houbaře.
Jižní Morava (okolí Bílých Karpat) – díky dešťům z minulého týdne zde houby znovu ožily, zejména lišky a bedly.
Kde se houby momentálně nedaří
Naopak nízká až velmi nízká pravděpodobnost růstu hub je hlášena z oblastí:
- východní Čechy a Jeseníky,
- část severní Moravy,
- Krkonoše.
Tyto regiony trpí sušším podkladem a nižšími teplotami, což růst hub zpomaluje.
Tipy, kam vyrazit o víkendu
Šumava a Novohradské hory – stabilní vlhkost a dostatek lesního porostu zaručují úspěšný sběr.
Vysočina (okolí Žďáru a Jihlavy) – vhodné pro hřiby a kozáky.
Bílé Karpaty a okolí Luhačovic – po deštích se zde daří liškám, bedlám i suchohřibům.
Brdy a Křivoklátsko – v nižších polohách stále rostou klouzci a babky.
Doporučení pro houbaře
- Sbírejte pouze houby, které bezpečně poznáte.
- Používejte košík, nikoliv igelitovou tašku – houby potřebují dýchat.
- Po návratu z lesa houby co nejdříve očistěte a zpracujte.
- Sledujte další aktualizace mapy růstu hub na webu Českého hydrometeorologického ústavu, kde se situace mění podle počasí.
Shrnutí
Přestože se podzim pomalu chýlí ke konci, říjen 2025 stále nabízí dobré podmínky pro houbaření. Nejlepší místa pro víkendový výlet s košíkem jsou jižní Čechy, Vysočina a část jižní Moravy.
Letos jsem byl na Šumavě už dvakrát a vždycky to stálo za to—vlhko tam sedí. Jen doporučuju vyrazit dřív ráno, odpoledne bývá už trochu prázdno.
Vysočina (Žďár/Jihlava) je u mě jistota, hlavně na hřiby smrkové. A když přijde déšť, tak se to opravdu rychle rozjede, jak článek píše.
S mapou ČHMÚ souhlasím, ale stejně se mi osvědčilo koukat i na konkrétní lesní cesty a vlhké rokle. Minulý víkend jsme měli zrovna smůlu i v oblasti, co vypadala slibně.
Brdy a Křivoklátsko mám rád, i když letos to chce trpělivost. Klouzci a babky tam bývají, ale chce to jít o pár kilometrů dál od parkoviště.
Nejvíc mi sedí jižní Morava u Bílých Karpat—po deštích jsem tam sbírala lišky ještě docela slušně. Jen pozor na nenechavce, bývá to rychle vybrané.
Přijde mi, že v Jeseníkách a na východě to letos opravdu stojí za nic kvůli suchu. V okolí Olomouce jsem minulý týden našel jen pár kousků a bylo to spíš pro radost než na vývar.
Super, že článek zmiňuje košík a rychlé očištění—lidi to často flákají. Když jsem použila jednou tašku, tak se mi to pak rychle zkazilo, poučení naštěstí bylo rychlé.
Škoda těch nízkých pravděpodobností v Krkonoších, čekala jsem víc po tom ochlazení. Na druhou stranu—v podzimních podmínkách to chce prostě zkusit víc lokalit, ne jen jeden výlet.
ČHMÚ mapu sleduju pravidelně, ale beru ji jako orientační. Vždycky se najde mikroklima, kde houby rostou i v místech označených hůř.
Šumava a Novohradské hory zní lákavě, vlhkost tam opravdu umí udělat zázrak. Akorát bych doplnil, že i když je mapa zelená, bez znalosti lokalit se člověk snadno zklame.