Ztrácíte hlas, obtížně se vám polyká a vychází z vás místo hlasu jen sípání a štěkavý kašel? Bude se zřejmě jednat o laryngitidu, tedy zánět hrtanu, který, zvlášť u dospělých, vypadá daleko dramatičtěji, než se nakonec vyvine. U malých dětí je situace zcela odlišná.
Hrtan má naprosto klíčovou roli – při dýchání je cestou kyslíku do průdušek a plic. V jeho bezprostřední blízkosti se nacházejí hlasivky. Záklopka, kterou je hrtan chráněný, brání vniknutí jídla a tekutin do dolních cest dýchacích. Když hrtan napadnou viry, dochází k otoku a okamžitě se výrazně ztíží mluvení, polykání a dýchání. U dospělých se otokem zúží trubice hrtanu o cca 20 %, zatímco u malých dětí až o 70 %. Dospělí proto zánět snášejí daleko lépe a laryngitida pro ně není tak nebezpečná jako pro malé děti. Ty mohou cítit velmi rychle dechovou tíseň, velké riziko hrozí především u těch nejmenších pacientů. Proto je potřeba pečlivě sledovat, jak se dítěti dýchá a pokud se jeho stav začne rychle zhoršovat, modrají mu ušní boltce a rty, je třeba okamžitě volat lékaře a zdravotní záchrannou službu (155 nebo 112).
Jak laryngitidu léčit
Kapénky vykonaly svou práci, vy cítíte velmi nepříjemné škrábání v krku, špatně se vám dýchá, otok hlasivek vám brání v mluvení a máte nucení ke štěkavému záchvatovitému kašli. Co s tím? Pokud nemáte horečku, je dobré krku ulevit zábalem, nezapomínejte na dostatek tekutin, krk zvlhčíte pastilkami s panthenolem či islandským lišejníkem. Hydrataci sliznic a zmírnění otoku pomohou i kloktadla – stačí i obyčejný roztok se solí, funguje výtažek z kaštanu escin. Pokud máte pocit, že se váš stav nelepší nebo je vám stále hůř, rozhodně vyhledejte lékaře. Antibiotika nečekejte, laryngitidu způsobují viry, ale celkový stav zklidní antihistaminika. Doma dostatečně větrejte, zvlhčujte vzduch v místnosti, kde ležíte, udržujte chladnější teplotu, čistotu v bytě a rozhodně nekuřte!
Malé děti pečlivě sledujte, jak se jim dýchá, první pomocí může být otevřená lednice, ke které potomka posadíte. Na akutní obtíže totiž nejlépe zabírá chlad a vlhko.
Prevence laryngitidy neexistuje, je to virové onemocnění, ale stejně jako u ostatních zánětů horních cest dýchacích platí: udržujte domov bez prachu, alergenů (roztočů, plísní, prachu, zvířecí srsti), často a důkladně větrejte, zvlhčujte vzduch. Sportujte, otužujte se, zdravě jezte a dostatečně odpočívejte.
Není kašel jako kašel
Laryngitida se projevuje dráždivým suchým kašlem. Tento typ kašle je typický pro většinu běžných respiračních onemocnění, ale i závažnějších chorob. Poznáte ho snadno – při kašli neprodukujete žádný hlen, cítíte jen pálení a dráždění v dýchací trubici. Záchvaty suchého kašle jsou někdy velmi silné, vždy obtěžující a namáhající celý organismus. Je potřeba ho tlumit. K potlačování suchého kašle slouží antitusika. K léčbě je třeba přidat odpočinek, dostatek tekutin a vitaminů, klid na lůžku a posilování imunity. Protikladem je vlhký kašel, do něhož často suchý přechází. Vlhký kašel provází vykašlávání nashromážděného hlenu v dýchacích cestách. Je to reflex, který čistí dýchací cesty. K jeho léčbě slouží přípravky (tablety, kapky, sirupy), které ředí hlen a usnadňují dýchání. Pro úspěšnou léčbu platí pravidla jako u suchého kašle, navíc pomůže spánek ve vyvýšené poloze, vykašlávání usnadní prsní zábal před spánkem (natřít prsní balzám po hrudníku, překrýt fólií a ručníkem), zvlhčení vzduchu v místnosti, čistička vzduchu, větrání, nižší teplota v ložnici. Někdy pomůže dýchací cesty uvolnit i aromaterapie. Nepodceňujte ani jeden z typů kašle, pokud se nedaří po týdnu stav zvládnout domácí léčbou, navštivte lékaře a nechte sebe či potomka odborně vyšetřit. Kašel může signalizovat řadu vážných onemocnění.
Laryngitidu jsem měla minulou zimu a to záchvatové štěkání v noci je fakt peklo. Pomohly mi pastilky a hlavně zvlhčený vzduch, bez toho se mi mluvilo skoro vůbec.
U dospělých se to často bere na lehkou váhu, ale když se zhorší dýchání, je to už na doktora. Sůl do kloktadla a větrání mi taky zafungovalo, antibiotika jsem naštěstí nepotřeboval.
Nejvíc mě děsí u malých dětí to rychlé zhoršení a modrání rtů. V článku je to napsané srozumitelně a je dobře, že se myslí na 155/112, kdy už nečekat.
Ten rozdíl mezi suchým a vlhkým kašlem mi dává smysl, protože jsem si to dřív pletl. Když jsem měl suchý kašel, tak jsem se snažil všechno „vykašlat“, a zbytečně to dráždilo krk.
Otevřená lednice jako první pomoc mi zní trochu zvláštně, ale chápu ten princip chladu a vlhka. U dcery jsme stejně skončili u lékaře, protože se jí zhoršovalo dýchání, takže určitě nepodceňovat.
Zajímavé je, že prevence vlastně neexistuje, ale věci kolem domova (prach, plísně, zvířecí chlupy) dělají velký rozdíl. U nás pomohlo větrat a držet nižší teplotu v ložnici, kašel pak bývá mírnější.
Antihistaminika jsem jednou dostala na otok hlasivek a subjektivně mi to ulevilo, takže s tím tvrzením souhlasím. Každopádně klid na lůžku je podle mě stejně důležitý jako sirupy a kloktadla.
Nesouhlasím jen v tom „posilování imunity“ – spíš než nějaké vitamíny mi pomáhá normálně spát a netlačit na sebe. Když jsem hned pokračoval v práci i s pokašláváním, vždycky to trvalo déle.
Čistička vzduchu a vlhkoměr se u nás doma vyplatily, protože vzduch v bytě bývá v topné sezoně hrozný. Kašel se pak tolik nezhoršuje a dýchání je snesitelnější i v noci.
V článku se mi líbí, že nepíše zázraky a zároveň varuje, kdy jít k doktorovi. Po týdnu bez zlepšení radši volím vyšetření, protože kašel umí ukázat i něco jiného než „jen nachlazení“.