Vyšší korozní odolnost a pozitivní vliv na další mechanické vlastnosti nerezových ocelí zajišťují také následující legující přísady:
– molybden – zvyšuje celkovou odolnost vůči korozi, zejména vůči důlkové a štěrbinové korozi,
zvyšuje pevnostní vlastnosti při vysokých teplotách, zvyšuje prokalitelnost oceli, snižuje křehkost oceli;
– titan – přísada pro stabilizaci oceli, ve svarových spojích, snižuje riziko mezikrystalické koroze;
– niob – zvyšuje odolnost proti mezikrystalické korozi;
– křemík – zvyšuje odolnost oceli proti oxidaci, ale také způsobuje křehkost materiálu,
– mangan – zvyšuje pevnost v tahu, rázu a otěru, zlepšuje pevnostní vlastnosti při tváření za tepla, působí jako náhrada niklu v austenitických ocelích;
– dusík – zvyšuje mechanické vlastnosti austenitické a duplexní oceli, zvyšuje odolnost vůči důlkové korozi;
Odolnost vůči korozi a rzi, nízké náklady na údržbu, trvanlivost a estetický vzhled činí z nerezové oceli ideální materiál s širokou možností využití. Existuje více než 150 druhů nerezové oceli, z nichž 15 se běžně používá. Slitina se používá k výrobě svitků, plechů, tyčí, objímek, a dalších prvků, které se používají v mnoha oblastech, mimo jiné: v chemickém, energetickém, železničním a lodním průmyslu, v mechanických provozech, ve stavebnictví (konstrukční prvky), ve výrobě automobilových a leteckých konstrukcí.
Nerezová ocel je zcela bezpečná pro lidské zdraví. Nemá negativní vliv na potravinářské výrobky, pitnou vodu, nápoje nebo farmaceutické výrobky. V souvislosti s tím se často používá v potravinářském průmyslu pro své antibakteriální vlastnosti a vysokou odolnost proti korozi. Povrchy tohoto typu oceli se navíc snadno čistí. Lze je čistit a sterilizovat párou, ale nevyžadují malování a potahování ochranným nátěrem. Proto se materiál používá například pro instalace v potravinářských provozech, skladovacích nádržích, ve kterých se přepravují potravinářské výrobky, ale i kuchyňské prvky a výrobky každodenní potřeby, např. hrnce, příbory. Nerezová ocel se běžně používá jako materiál pro výrobu bižuterie nebo hodinek. Může ji zpracovávat každý klenotník, přičemž neoxiduje a nečerná. Některé automobilové závody také používají nerezovou ocel k vytváření dekorativních doplňků do vozidel. Nerezové oceli mají značné možnosti při výrobě tvářených prvků.
Nerezová ocel je jedním z nejekologičtějších řešení. Významnou předností je opětovná použitelnost nerezové oceli. Materiál je 100% obnovitelný a plně recyklovatelný. Během procesu nezůstává žádný zbytečný odpad, takže opětovné použití oceli probíhá bez jakékoli degradace životního prostředí, na rozdíl od běžné oceli. Přibližně 60 % předmětů vykonaných z nerezové oceli na trhu je vyrobeno z materiálů pocházejících z recyklace.
Stručně řečeno, hlavními vlastnostmi nerezové oceli jsou: odolnost proti korozi, trvanlivost, estetický vzhled, vysoký lesk, nízké náklady na životnost výrobku, vysoký poměr pevnosti k hmotnosti, snadné zpracování a čištění, plná recyklovatelnost, netoxicita.
Nejdůležitější typy nerezové oceli jsou: austenitická ocel, feritická ocel, martenzitická ocel, feriticko-austenitická (duplexní) ocel. Toto je nejčastější dělení vyplývající z krystalické struktury oceli.
Chrom a pasivní vrstva dává smysl, dřív jsem si myslela, že „nerez“ je prostě jen taková hezká marketingovka. Po poškrábání to ale stejně vracíš do provozu rychleji, než u jiných materiálů.
Mám doma nerezový nádobí a po letech pořád vypadá slušně, jen když na to nechám dlouho zaschnout sůl nebo tvrdou vodu, tak to není úplně bez práce. Článek to popisuje docela věcně, jen bych doplnil, že výsledek hodně závisí na typu oceli a údržbě.
Líbí se mi, že zmiňují i titan/niob a že pasivace není jen „magie“. V praxi to vidím hlavně u věcí, co jsou ve vlhku a u spojů/svařování.
V potravinářství je nerez super, protože se dobře čistí a nehrozí, že se to bude někde „zabarvovat“. Jen bacha na to, jak se to kartáčuje—jednou jsem z toho měl šmouhy a musel jsem to řešit jiným postupem.
Ten ekologický rozměr s recyklací mě potěšil, protože dneska se tohle počítá víc než dřív. Každopádně i kdyby byla nerez dražší, dlouhá životnost často vyhraje v celkových nákladech.