Bylinky jsou drobné poklady, které dokážou proměnit obyčejné jídlo v lahůdku. Jenže jejich sezóna je krátká a málokdo má chuť pokaždé běhat na zahradu nebo do obchodu. Sušení v sušičce potravin je elegantní způsob, jak si uchovat voňavé zásoby na dlouhé měsíce.
Jenže aby výsledek nebyl mdlý a listy neztratily barvu, je dobré znát pár triků. Tyto tipy zaručí, že vaše bylinky budou vonět a chutnat i v lednu stejně dobře jako v červnu.
Tip 1: Předchlazení bylinek v lednici
Možná vás to nikdy nenapadlo, ale krátký pobyt v lednici dokáže s bylinkami zázraky. Pokud je před vložením do sušičky dáte na půl hodiny vychladit, listy se zpevní a lépe drží tvar. To znamená, že se při manipulaci méně lámou a suší se rovnoměrněji. Někteří kuchaři doporučují tento krok hlavně u měkčích druhů, jako je petržel, koriandr nebo máta, protože u nich je rozdíl v konečném výsledku nejvíc vidět.
Další výhoda? Zchlazené bylinky si snáz udrží sytě zelenou barvu. Sušení bylinek je totiž jemný proces. Když začínají listy příliš teplat už na začátku, mohou zhnědnout. Rychlé zchlazení je jednoduchý trik, který pomůže zachovat jejich svěžest.
Tip 2: Sušte bylinky podle jejich síly
Každá bylina má jinou stavbu listu. Bazalka, oregano nebo máta mají jemné a tenké listy, které se usuší raz dva. Naopak rozmarýn, tymián nebo bobkový list potřebují podstatně víc času. Pokud je dáte dohromady na jedno patro, dopadne to tak, že něco bude suché moc a něco málo.
Proto rozdělte bylinky podle druhu. Jemnější listy dejte na jedno patro, ty silnější na jiné. Pokud sušíte ve více patrech najednou, klidně si udělejte skupinky a sušičku rozdělte na zóny. Tento systém se může zdát drobností, ale šetří nervy. A výsledkem je rovnoměrné sušení, které vám udrží chuť každé bylinky v nejlepší formě.
Tip 3: Síťka nebo pečicí papír jako záchrana
Každý, kdo už někdy sušil oregano nebo tymián, zná ten nepořádek, když se drobné lístky vysypou spodem a zůstanou v útrobách sušičky. Naštěstí existuje jednoduché řešení. Položte na plata jemnou síťku (třeba i kousek staré záclony) nebo pečicí papír, do kterého uděláte pár drobných otvorů.
Listy tak zůstanou na místě a proudění vzduchu se tím nijak zásadně neomezí. Navíc po dosušení bylinky snadno sesypete z papíru nebo síťky do nádoby, aniž byste lovili drobky po celé kuchyni. Tento trik oceníte hlavně u bylinek s drobnými lístky.
Tip 4: Otočte patra v polovině času
Sušičky sice mají ventilátor, který žene vzduch rovnoměrně, ale v praxi bývá spodní patro vždy o krok napřed. Není to nic špatného, prostě fyzika. Pokud ale chcete, aby všechny bylinky vypadaly stejně, doporučuje se udělat v polovině času výměnu.
Horní patra dejte dolů a spodní nahoru. Zabere to sotva minutu, ale rozdíl je patrný. Listy budou usušené rovnoměrně a žádné nebudou mít odlišnou barvu. Tohle dělají i profesionální kuchaři, když suší ve větších dávkách.
Tip 5: Testujte suchost křupnutím
Nejspolehlivější kontrola není sledování hodin ani teploměr, ale vaše prsty. Vezměte lístek a zkuste ho ohnout. Pokud křupne a při promnutí mezi prsty se rozdrobí, máte hotovo. Pokud se ohne a zůstane vláčný, ještě chvíli potřebuje.
Tento jednoduchý test je jistota, že bylinky nebudou uvnitř vlhké. Pokud by totiž zůstaly nedosušené, rychle by ztratily vůni. Naopak příliš suché listy mohou chutnat slabě. „Křupnutí“ vám pomůže najít zlatou střední cestu.
Jak správně skladovat usušené bylinky
Jak sušit bylinky správně už tedy víte, a když máte bylinky krásně usušené, zbývá poslední krok – skladování. Suché listy nechte nejprve vychladnout, aby se v nádobě nesrazila vlhkost. Pak je nasypte do vzduchotěsných sklenic nebo plechových dóz. Uchovávejte na temném a suchém místě, kde na ně nesvítí slunce. Takto si udrží barvu, vůni i chuť klidně celý rok.
Dobrý tip je nechat bylinky v celých listech a drtit je až těsně před použitím. Aroma se tak uvolní až v okamžiku, kdy je přidáte do jídla. A nezapomeňte si nádoby označit názvem a datem – usnadní vám to orientaci a budete mít přehled, co je nejčerstvější.
Proč chutnají doma sušené bylinky lépe než kupované
Možná si říkáte, proč se vůbec namáhat se sušičkou, když sáček sušené petržele stojí pár korun. Rozdíl ale poznáte hned. Bylinky, které si usušíte sami, jsou zpracované čerstvé, neprošly dlouhým skladováním ani transportem. Díky tomu si zachovají silnější vůni, intenzivnější chuť a hlavně jistotu, že víte, co jíte. Žádné příměsi ani dochucovadla nehrozí. Navíc si můžete usušit i druhy, které se běžně v obchodech neprodávají, třeba meduňku, libeček nebo yzop. Sušička potravin vám tak otevírá úplně nový svět chutí, který byste jinak v regálu nenašli.
Sušení bylinek jako voňavý rituál
Sušení bylinek nemusí být jen praktická činnost, ale i malý domácí rituál. Vůně máty, tymiánu nebo rozmarýnu, která se při sušení line kuchyní, dokáže navodit uklidňující atmosféru a připomene léto i uprostřed zimy. Mnoho lidí popisuje, že samotný proces sušení jim přináší radost a pocit, že dělají něco pro sebe i pro rodinu. A když pak v zimě otevřete sklenici s vlastními bylinkami, máte kromě chuti a vůně i kousek léta schovaný na horší časy.
A kde sehnat tu správnou sušičku, která splní všechny předpoklady? Tescoma.cz nabízí široký výběr pod kvalitní značkou za ceny, z nichž si vybere každý.
Takže až příště budete mít na zahradě přebytek máty, bazalky nebo tymiánu, nebojte se zapnout sušičku. Díky těmto trikům budete mít domácí zásoby bylinek na celé měsíce. A každé jídlo bude chutnat jako z čerstvé zahrádky.
Já si bylinky před sušením v lednici opravdu dávám vychladit a rozdíl je znát hlavně u máty a petržele. Potom se mi tolik nelámou a barva zůstane hezčí.
Suším ve více patrech, ale bez rozdělení podle druhu jsem měl vždycky problém, že některé lístky byly ještě gumové. Když to rozdělím, je to najednou bez stresu.
Síťka z pečicího papíru mi zachránila sušičku před všemi těmi drobnými lístky, co vždycky skončily pod ventilátorem. Doporučuju i na tymián, fakt to usnadní úklid.
Otočení pater v polovině času dělám automaticky a potvrzuju, že to dole bývá první „hotové“. Stejně pak zkontroluju křupnutí a neriskuju ztrátu vůně.
Nejvíc mě baví, jak to pak voní doma při sušení, je to skoro jako malý rituál. Mimochodem, drtím až těsně před použitím a chuť je výrazně lepší než u kupovaných.
Předchlazení v lednici zní trochu jako zbytečná práce, ale když to zkusíte, dává to smysl. Hlavně když je venku vedro a bylinky jsou hned po sklizni hodně šťavnaté.
Skladování do vzduchotěsných dóz dělám přesně tak a dávám tam i malý štítek s datem. Mám pak přehled, co se kdy spotřebovalo, a žádná bylinka mi „neztratí“ vůni potichu.
U mě oregano schne rychle, ale rozmarýn potřebuje fakt víc času, takže tenhle tip s rozdělením patří do základní výbavy. Jednou jsem to smíchal a byl to docela průšvih.
Křupnutí je nejlepší kontrola, přestalo mě bavit pořád řešit hodiny a teploty. Když se lístek ohne a je vláčný, dám tomu ještě čas, jinak mi pak rychle ztratí aroma.
Musím říct, že vlastnoručně sušené bylinky chutnají líp než ty ze sáčku hlavně v tom „čerstvém“ projevu. Kupované sice nezní špatně, ale domácí si drží vůni mnohem déle.