Mladé sazenice mohou během dne vypadat zdravě a už následující ráno z nich zůstanou jen krátké zelené stonky. Přesně to se stalo na našem záhonu. Listy i růstové vrcholy téměř zmizely a přímo na jednom z posledních výhonů seděl malý plž.
Na fotografiích už není dost znaků k bezpečnému určení druhu rostliny. Mohlo jít například o mladou fazoli nebo jinou čerstvě vzešlou zeleninu. Pro další postup ale není přesné určení zásadní. Důležitější je zabránit tomu, aby se plži následující noc vrátili a zničili poslední živé části i další sazenice v okolí.
Co je na poškozených rostlinách vidět
Z rostliny zůstalo několik zelených stonků, krátké boční výhony a pouze malé množství listové plochy. Konce některých částí jsou nepravidelně ukousané a mladé vrcholy chybějí úplně.
Na jednom z posledních výhonů je vidět drobný plž s ulitou. Nelze tvrdit, že právě tento jediný jedinec způsobil veškerou škodu. Jeho přítomnost ale potvrzuje, že se plži přímo na rostlinách pohybují a mají k mladým sazenicím snadný přístup.
Půda v okolí působí vlhce a obsahuje kamínky, kousky dřeva a další nerovnosti. Právě pod podobnými předměty mohou slimáci, plzáci a hlemýždi přečkat den a po setmění se vydat za potravou.
Mohou slimáci sníst rostlinu během jediné noci?
Ano. Nejvíce ohrožené jsou čerstvě vzešlé rostliny a malé sazenice s měkkými listy. Pokud se na jednom místě pohybuje více plžů, mohou během několika hodin odstranit téměř celou nadzemní část.
Starší rostlina obvykle zvládne částečné poškození lépe, protože má větší kořenový systém a dostatek dalších listů. Mladá sazenice má ale jen několik růstových bodů. Jakmile o ně přijde, její další vývoj se výrazně zpomalí nebo úplně zastaví.
Jak poznat, že za škodou stojí plži
- Listy nebo celé mladé rostliny zmizely hlavně během noci.
- Na zbývajících listech jsou nepravidelné otvory a vykousané okraje.
- Konce stonků nejsou hladce odříznuté, ale nepravidelně poškozené.
- Nejvíce jsou zasažené části těsně nad půdou.
- Na rostlině nebo v jejím okolí se nachází slimák, plzák či hlemýžď.
- Na půdě mohou zůstávat lesklé slizové stopy.
- Škody přibývají po dešti nebo po večerním zalévání.
Podobné otvory mohou vytvářet také housenky nebo jiný žravý hmyz. U našeho případu však nalezený plž a rychlost poškození silně ukazují právě na noční žír plžů.
Má takto okousaná rostlina ještě šanci přežít?
Rozhoduje stav kořenů, hlavního stonku a posledních růstových bodů. Pokud stonek zůstal zelený a pevný a v některém paždí je vidět živý pupen nebo malý list, rostlina může znovu obrazit.
Na fotografované rostlině několik zelených částí zůstalo, proto ji zatím nevytahujeme. Obnova však bude pomalá a další poškození by už nemusela přežít. Nejdůležitějším úkolem proto není hnojení, ale okamžitá ochrana před další nocí.
Špatným znamením by byl měkký, tmavnoucí nebo propadlý stonek u země. Pokud se během následujících dnů začne rozkládat a neobjeví se žádný nový růst, rostlina už pravděpodobně regenerovat nebude.
Co udělat ještě před další nocí
1. Prohlédněte záhon po setmění
Plži jsou nejaktivnější večer, v noci a za vlhkého počasí. Vezměte si baterku a zkontrolujte půdu, zbytky rostlin, spodní strany listů i okraje záhonu. Hledejte také pod prkny, kameny, květináči a kusy organického materiálu.
2. Nalezené plže posbírejte
U menšího záhonu je pravidelný ruční sběr velmi přesným opatřením. Jedna kontrola ale nemusí stačit. Na stejné místo se vraťte několik večerů po sobě, protože další jedinci mohou přilézat z okolí.
3. Očistěte bezprostřední okolí sazenic
Odstraňte předměty ležící těsně vedle mladých rostlin, pod kterými se drží chlad a vlhkost. Není nutné uklízet celou zahradu, ale kolem nejcitlivějších sazenic by neměly zůstávat snadno dostupné úkryty.
4. Chraňte i rostliny, které zatím poškozené nejsou
Plži se další noc nemusí vrátit pouze ke stejné rostlině. Zkontrolujte proto všechny mladé sazenice v okolí a dočasně je zakryjte nebo obehnejte pevnou mechanickou překážkou.
5. Přesuňte zálivku na ráno
Ranní zalévání poskytne rostlinám dostatek vody, ale povrch půdy má do večera čas částečně oschnout. Večerní zálivka naopak vytváří vlhké podmínky právě v době, kdy se plži vydávají za potravou.
Jak vytvořit jednoduchou ochranu kolem sazenice
Kolem mladé rostliny lze umístit pevný límec z plastové nádoby bez dna, vyššího květináče nebo jiné hladké překážky. Spodní okraj musí těsně přiléhat k půdě, aby ho plži nepodlezli.
Horní okraj je vhodné vyhnout směrem ven. Plžům to ztíží překonání překážky, přesto ale nejde o stoprocentní ochranu. Límec je potřeba pravidelně kontrolovat a odstranit rostliny nebo předměty, které by vytvořily můstek dovnitř.
U většího počtu sazenic lze použít také vhodné zahradní bariéry určené proti plžům. Jejich účinnost závisí na správné instalaci a pravidelné údržbě.
Jednoduchá past ukáže, kolik plžů na záhonu skutečně je
Večer položte na vlhkou půdu prkénko, kus kartonu nebo obrácený květináč s malou mezerou. Plži se pod takovým krytem mohou během noci nebo rána schovat před světlem a vysycháním.
Následující den past zvedněte a nalezené jedince odstraňte. Tato metoda nemusí sama ochránit všechny rostliny, ale pomůže zjistit, zda jde o ojedinělý výskyt, nebo o větší množství škůdců.
Proč samotné skořápky, piliny nebo kávová sedlina často nestačí
Hrubé a suché materiály mohou plžům pohyb dočasně znepříjemnit. Jakmile však zvlhnou, slehnou nebo se smíchají s půdou, jejich účinek výrazně klesá.
Na ochranu čerstvě vzešlých rostlin proto není bezpečné spoléhat pouze na rozdrcené skořápky, popel, piliny nebo kávovou sedlinu. Účinnější bývá kombinace večerního sběru, ranní zálivky, odstranění úkrytů a pevné mechanické ochrany.
Co dělat s pivními pastmi
Pivo plže přitahuje, takže nádoba může část z nich zachytit. Současně však může nalákat i jedince z okolí. Pivní past proto neumisťujte přímo vedle mladé rostliny, kterou chcete ochránit.
Nádoba musí být také zabezpečená před domácími zvířaty a dalšími živočichy. U několika sazenic je často praktičtější večerní kontrola a zakrytí rostlin než velké množství pivních pastí.
Má smysl použít přípravek proti slimákům?
Při silném výskytu lze použít pouze přípravek určený proti plžům a vhodný pro použití v okolí jedlé zeleniny. Je nutné dodržet dávkování, způsob aplikace a bezpečnostní pokyny uvedené na obalu.
Granule nerozsypávejte bez rozmyslu ve velkých hromadách. Přípravek není náhradou za odstranění úkrytů a pravidelnou kontrolu záhonu. Zvláštní pozornost věnujte bezpečnosti dětí, domácích zvířat a volně žijících živočichů.
Má se poškozená rostlina ostříhat?
Odstraňte pouze úplně suché, nahnilé nebo odumřelé zbytky. Všechny zelené části zatím ponechte, i když jsou malé nebo částečně okousané. Každý funkční list pomáhá rostlině vytvořit energii potřebnou k regeneraci.
Neodstraňujte ani nový boční výhon. Pokud byl zničený původní vrchol, právě tento výhon může převzít další růst rostliny.
Pomůže poškozené rostlině hnojivo?
Silná dávka hnojiva bezprostředně po poškození není vhodná. Rostlina přišla o velkou část listů a velké množství živin momentálně nedokáže využít. Koncentrované hnojivo by navíc mohlo poškodit kořeny.
Půdu udržujte mírně vlhkou a sledujte, zda se objeví nový růst. K běžnému přihnojování se vraťte až ve chvíli, kdy rostlina vytvoří nové zdravé listy.
Jak budeme postupovat na našem záhonu
- Odstraníme plže, kterého jsme našli přímo na rostlině.
- Po setmění prohlédneme celý záhon a jeho okolí.
- Zkontrolujeme také sousední mladé sazenice.
- Kolem poškozených rostlin vytvoříme dočasnou mechanickou ochranu.
- Zálivku budeme provádět ráno přímo ke kořenům.
- Zelené stonky a poslední listy ponecháme bez dalšího řezu.
- Stejné místo znovu vyfotografujeme přibližně za jeden až dva týdny.
Jak poznat, že se rostlina začíná zotavovat
Prvním dobrým znamením budou nové světle zelené lístky vyrůstající z paždí nebo z bočního pupenu. Stonek musí zůstat pevný, zelený a bez známek hniloby u povrchu půdy.
Nový růst může být zpočátku velmi pomalý. Rostlina nejprve obnovuje listovou plochu a teprve později začne znovu výrazněji růst. Po tuto dobu potřebuje především ochranu před dalším žírem a rovnoměrnou vláhu.
Pokud se ani po delší době neobjeví žádný nový list a stonky začnou hnědnout nebo měknout, bude lepší poškozenou rostlinu odstranit a případně nahradit novou sazenicí.
Nejčastější otázky
Mohou slimáci opravdu sníst několik rostlin za noc?
Ano. Při větším výskytu mohou poškodit několik čerstvě vzešlých rostlin během jediné vlhké noci. Nejzranitelnější jsou nízké sazenice s jemnými listy.
Proč na fotografii vidíme plže s ulitou, když mluvíme o slimácích?
Na rostlině je zachycený drobný plž s ulitou. Podobné škody mohou způsobovat hlemýždi, slimáci i plzáci. V běžné řeči se výraz slimáci často používá obecně, přesnější je však označení plži.
Vyroste rostlina znovu, když jí zůstaly jen stonky?
Může, pokud má zdravé kořeny, pevný zelený stonek a alespoň jeden živý růstový bod. Bez ochrany před dalším poškozením jsou však její šance malé.
Je lepší zalévat ráno, nebo večer?
U záhonu ohroženého plži je vhodnější ranní zálivka. Povrch půdy má do večera více času oschnout a pro noční pohyb plžů není tak příznivý.
Máme poškozenou rostlinu hned vytrhnout?
Ne, pokud jsou stonky stále zelené a pevné. Několik dnů až týdnů sledujte, zda se neobjeví nový růst. Rostlinu odstraňte až v případě, že začne uhnívat nebo zcela uschne.
Pomohou rozdrcené skořápky?
Mohou vytvořit krátkodobě nepříjemný povrch, po navlhnutí však jejich účinek výrazně klesá. Neměly by být jediným ochranným opatřením.
Co si z této zkušenosti odnášíme
Největší škody často nevznikají na velkých vzrostlých rostlinách, ale během několika prvních týdnů po vyklíčení nebo výsadbě. Pravidelná večerní kontrola může zachránit sazenice dříve, než z nich zůstanou pouze holé stonky.
Přesný druh poškozené rostliny už v našem případě neurčíme. Fotografie ale dobře ukazují, jak rychle mohou plži mladou zeleň poškodit a proč má smysl chránit celý záhon, nikoli pouze jednu napadenou sazenici.
