Po několika deštivých dnech mohou rajčata začít rychle měnit vzhled. Na listech se objeví tmavé skvrny, některé části rostliny vadnou, plody hnědnou a pěstitel má pocit, že se problém šíří doslova ze dne na den. Právě vlhké počasí, déšť, rosa a špatné proudění vzduchu patří mezi nejčastější podmínky, které nahrávají plísni na rajčatech.
Plíseň na rajčatech je potřeba řešit hned při prvních příznacích. Čím déle zůstanou napadené listy na rostlině, tím snadněji se problém rozšíří na další části keře i na okolní rostliny. Ne vždy se podaří napadenou rostlinu úplně zachránit, ale včasným zásahem můžete zpomalit šíření a ochránit zdravé plody.
Proč se plíseň objevuje hlavně po dešti
Rajčata nemají ráda dlouhodobě mokré listy. Pokud několik dní prší, vzduch je vlhký a rostliny špatně osychají, vznikají ideální podmínky pro šíření houbových chorob. Největší problém bývá u hustě vysazených rajčat, ve špatně větraném skleníku nebo tam, kde se při zalévání často smáčí listy.
Déšť sám o sobě nemusí být problém. Horší je kombinace vlhka, tepla, zahuštěného porostu a listů, které zůstávají dlouho mokré. Pokud se k tomu přidá oslabená rostlina, nepravidelná zálivka nebo špatná výživa, plíseň má mnohem snazší cestu.
Po prudké bouřce navíc nemusí být půda zavlažená tak dobře, jak se zdá. Povrch může být mokrý, ale voda nemusí proniknout ke kořenům rovnoměrně. Pokud vás trápí podobný problém, pomůže článek o tom, proč prudký déšť po bouřce nemusí pomoci kořenům rostlin.
První příznaky plísně na rajčatech
Plíseň se často nejdříve objeví na listech. Všímejte si hlavně tmavých, šedohnědých nebo hnědých skvrn, které se rychle zvětšují. List může vypadat jako spálený, zasychat od okrajů nebo se na něm mohou tvořit nepravidelné mapy.
Dalším varovným signálem jsou tmavé skvrny na stoncích nebo řapících. Jakmile se choroba dostane na stonek, může rostlinu výrazně oslabit. U plodů se problém projevuje hnědými, tvrdými nebo vodnatými skvrnami, které se postupně rozšiřují.
Nezaměňujte ale každý flek na rajčeti za plíseň. Některé problémy souvisí spíš s výživou, sluncem nebo nepravidelnou zálivkou. Pokud mají plody například tvrdou zelenou část u stopky, může jít o jiný problém. Více k tomu najdete v článku rajčata mají zelený límec.
Co udělat hned při prvních skvrnách
Jakmile si všimnete podezřelých skvrn, jednejte rychle. Nejprve odstraňte všechny napadené listy. Stříhejte čistými nůžkami a napadené části nedávejte na kompost, zvlášť pokud je problém výrazný. Nejlepší je je vyhodit mimo záhon.
Odstraňte hlavně listy, které jsou mokré, leží u země, dotýkají se půdy nebo už mají viditelné skvrny. Rostlinu ale neodlistěte úplně. Zdravé listy jsou důležité pro výživu plodů i celkovou sílu rostliny.
Po zásahu zkontrolujte, jestli se rajčata nedotýkají sousedních rostlin. Pokud je porost příliš hustý, zhoršuje se proudění vzduchu a listy po dešti déle osychají.
Napadené listy nikdy nenechávejte pod rostlinou
Častou chybou je otrhat napadené listy a nechat je ležet na záhoně. Tím si ale problém zbytečně držíte přímo pod rostlinou. Spory chorob se mohou dál šířit deštěm, větrem nebo při další práci na záhoně.
Napadené listy a plody proto vždy odneste pryč. Pokud je rostlina silně napadená, zvažte odstranění celé rostliny, aby neohrozila ostatní rajčata. Je to nepříjemné, ale někdy je lepší přijít o jeden keř než o celý záhon.
Zlepšete proudění vzduchu
Rajčata potřebují vzdušný porost. Pokud jsou listy dlouho mokré, plíseň se šíří rychleji. Po deštivém období proto zkontrolujte spodní listy, přebytečné výhony a celkové zahuštění rostliny.
Odstraňte listy, které leží na zemi nebo se dotýkají mokré půdy. U tyčkových rajčat pravidelně vyštipujte zálistky, aby rostlina nebyla příliš hustá. Zásah ale dělejte s mírou. Cílem je vzdušnost, ne úplné odhalení plodů ostrému slunci.
Pokud si nejste jistí, co u rajčat odstraňovat, může pomoci článek o nejčastějších chybách při zaštipování rajčat.
Nezalévejte přes listy
Po deštivém období je důležité nepřidávat rostlinám další vlhkost na listy. Rajčata zalévejte vždy ke kořenům. Vyhněte se kropení celé rostliny, hlavně večer, kdy listy nestihnou rychle oschnout.
Lepší je zalévat ráno nebo dopoledne, aby případná vlhkost během dne zmizela. V horku ale nezalévejte ledovou vodou přímo na rozpálenou půdu a rostliny. Náhlé výkyvy mohou rajčata oslabit a zhoršit i jiné problémy, například praskání plodů.
Pokud si nejste jistí správným režimem, projděte si také článek o tom, jaké chyby při zalévání v horku ničí rajčata, okurky i jahody.
Rajčata po dešti pravidelně kontrolujte
Po delším dešti nestačí rajčata zkontrolovat jednou. Plíseň se může projevit postupně a nové skvrny se mohou objevit i několik dní po zlepšení počasí. Projděte rostliny každý den nebo obden, hlavně spodní část keře a listy uvnitř porostu.
Sledujte také plody. Pokud se na nich objeví hnědé skvrny, měkká místa nebo známky hniloby, napadené plody odstraňte. Zdravé plody můžete nechat dozrávat, pokud rostlina není silně napadená.
Kdy použít postřik
Při prvních příznacích můžete sáhnout po přípravku určeném na houbové choroby rajčat. Vždy se řiďte návodem na obalu a dodržujte ochrannou lhůtu, zvlášť pokud už sklízíte plody. Nepoužívejte přípravky za ostrého slunce, za deště ani těsně před očekávanými srážkami.
U menšího výskytu může pomoci hlavně odstranění napadených částí, vzdušnější porost a úprava zálivky. U silnějšího napadení už bývá postřik často nutný, pokud chcete ochránit zbytek rostlin.
Nečekejte ale, že postřik opraví listy, které už jsou poškozené. Napadené části se nezahojí. Cílem je zpomalit další šíření a ochránit zdravé části rostliny.
Plíseň ve skleníku
Ve skleníku je nejdůležitější větrání. Po dešti nebo při vysoké vlhkosti uvnitř snadno vznikne dusné prostředí, ve kterém listy dlouho neosychají. Skleník proto pravidelně otevírejte, a to nejen přes den, ale podle počasí i ráno.
Dávejte pozor na příliš hustou výsadbu. Rajčata by neměla být nalepená na sobě ani na okurkách. Pokud se listy dotýkají a vzduch mezi rostlinami neproudí, problém se šíří rychleji.
Zalévejte ke kořenům a nenechávejte ve skleníku dlouhodobě přemokřenou půdu. Pokud se k vlhku přidá horko, rostliny jsou ve stresu a choroby mají lepší podmínky.
Plíseň není totéž co kroucení listů
Po dešti nebo horku se mohou listy rajčat také kroutit. Samotné kroucení ale nemusí hned znamenat plíseň. Často jde o reakci na počasí, výkyvy zálivky, prudké slunce nebo stres rostliny.
Rozdíl je hlavně v tom, že u plísně vidíte skvrny, hnědnutí, zasychání nebo postupné odumírání pletiv. U fyziologického kroucení mohou být listy jinak zelené a bez skvrn.
Pokud si nejste jistí, navázat můžete na článek kroutí se listy u rajčat po horku nebo dešti.
Co dělat s plody na napadené rostlině
Zdravě vypadající plody můžete na rostlině ponechat, pokud je napadení slabé a rostlina stále dobře drží. Pokud se ale plíseň rychle šíří, může být lepší větší zdravé plody sklidit a nechat je dozrát mimo rostlinu.
Plody s hnědými, měkkými nebo podezřelými skvrnami raději nekonzumujte. Nevyplatí se odkrajovat silně napadené části u plodů, které už zapáchají, měknou nebo se kazí.
Pokud rajčata kromě plísně také praskají, problém může zhoršovat nepravidelná zálivka po dešti. Více k tomu najdete v článku rajčata praskají na keři.
Jak plísni předcházet
Nejlepší ochranou je prevence. Rajčata vysazujte s dostatečnými rozestupy, pravidelně vyštipujte zálistky u tyčkových odrůd a odstraňujte spodní listy, které se dotýkají země. Rostlina by měla být vzdušná, ale ne zbytečně oslabená přílišným odlistěním.
Zalévejte ke kořenům, ne přes listy. Půdu můžete mulčovat, aby se při dešti tolik neodrážela hlína na spodní listy a aby vláha zůstala stabilnější. Mulč zároveň omezí výkyvy mezi suchem a nárazovou vodou.
Rajčata také potřebují dobrou výživu. Oslabené rostliny snášejí vlhké počasí hůř. V době růstu a tvorby plodů nestačí jen občasná zálivka, proto se hodí i článek rajčata teď potřebují víc než jen zálivku.
Co nedělat při plísni na rajčatech
Při prvních příznacích je důležité jednat, ale ne chaoticky. Některé zásahy mohou rostlinám spíš uškodit nebo šíření choroby zrychlit.
- nenechávejte napadené listy pod rostlinou,
- nezalévejte rajčata přes listy,
- nepracujte s mokrými rostlinami, pokud to není nutné,
- neodlisťujte celý keř najednou,
- nepoužívejte postřik za ostrého slunce nebo před deštěm,
- nedávejte silně napadené části na běžný kompost,
- nečekejte, že se poškozené listy znovu zazelenají.
Cílem je odstranit zdroj infekce, zlepšit proudění vzduchu a ochránit zdravé části rostliny.
Kdy rostlinu raději odstranit
Pokud je napadená většina listů, skvrny jsou i na stoncích a plody začínají hnědnout, rostlina už se bude zachraňovat těžko. V takovém případě je často lepší ji odstranit, aby se plíseň nešířila na další rajčata.
Odstraňujte ji opatrně, ideálně za suchého počasí. Nesetřásávejte napadené listy po záhonu a zbytky odneste pryč. Poté zkontrolujte okolní rostliny a odstraňte první podezřelé listy i na nich.
Rychlé shrnutí
Plíseň na rajčatech po dešti poznáte podle hnědých nebo šedohnědých skvrn na listech, tmavnutí stonků a skvrn na plodech. Nejrychlejší pomoc je odstranit napadené listy, zlepšit proudění vzduchu, nezalévat přes listy a pravidelně kontrolovat rostliny. Při silnějším napadení může být potřeba vhodný postřik podle návodu. Nejlepší prevencí je vzdušný porost, zálivka ke kořenům, odstranění spodních listů a stabilní péče po deštivém počasí.
