Dobří zahrádkáři vědí, jak efektivně využít vše, co jim příroda poskytne. Tím se minimalizuje odpad a zahrada prosperuje. Posekaná tráva je často považována za odpad, ale zkušený pěstitel nám ukazuje, že ji lze proměnit v hodnotný zdroj pro vaši zahradu. Zde je několik způsobů, jak lze posekanou trávu využít.
Kvas z trávy a bylinek
Posekaná tráva, včetně rostlin a plevele, jako je pampeliška, může být použita k přípravě výživného hnojiva. Obsahuje bohatý obsah dusíku, draslíku, fosforu a organických sloučenin, které prospívají rostlinám.
Příprava:
- Tráva by neměla být zcela čistá; přítomnost kopřiv nebo pampelišek přidá stopové prvky a oxid křemičitý.
- Nalijte na trávu několik kbelíků vody v poměru 1:1.
- Přidejte 40 g superfosfátu na každých 10 l výsledného hnojiva.
- Smíchejte a nechte fermentovat.
- Pravidelně míchejte a umístěte do polostínu.
Použití:
- Hnojivo je připraveno za 7-10 dní.
- Roztok se smíchá s dešťovou vodou v poměru 1:3.
- Aplikujte ½ l na jednu rostlinu.
- Pro plodiny v květu přidejte hrnek dřevěného popela nebo 10-15 g síranu draselného.
Mulčování
Posekaná tráva je vynikajícím mulčem pro rostliny. Chrání je před plevelem a udržuje půdu výživnou, kyprou a vlhkou.
Použití:
- Vrstvu mulče udržujte vyšší a použijte povadlý materiál.
- Aplikujte na tuje, maliny, angrešt a mezi řádky zeleniny.
Kompostování
Posekanou trávu lze přidat do kompostu jako součást biologického odpadu. Kombinujte s jinými biologickými materiály pro optimální kompost.
Pěstování brambor
Posekaná tráva může být také použita k pěstování brambor:
- Na vybrané místo na půdě uložte brambory a zasypte trávou do výšky 30 cm.
- Zalévejte pravidelně.
- Po několika týdnech se objeví první lístky.
Přidejte 1 lžíce ke každé rostlince a budete mít obří úrodu jahod: Skvělé domácí hnojivo
Závěr
Posekaná tráva nemusí být odpadním materiálem. Může sloužit jako účinné hnojivo, mulč, přísada do kompostu nebo dokonce pomoci při pěstování brambor. Díky těmto jednoduchým metodám můžete svou zahradu obohatit, minimalizovat odpad a těšit se z bohaté úrody.
Tohle dává smysl, už pár let si trávu nedávám do odpadu, ale na kompost a jako mulč. Hlavně na záhony zeleniny je vidět, že se půda tolik nevysušuje.
S tím kvasem mám trochu zkušenost, ale vždycky jsem měl strach z pachu a z toho, že to přitáhne mouchy. Každopádně v polostínu to asi dělá velký rozdíl a pak to funguje.
Mulč z posekané trávy používám na maliny a angrešt a opravdu to potlačí plevel. Jen je potřeba mít to trochu povadlé, jinak to dělá takovou nehezkou „placku“.
Kompostování je jasná věc, ale s přidáváním superfosfátu bych byl opatrný, ať se to nepřepálí. Když to člověk dělá podle návodu, tak ok, ale bez zkušeností bych nejdřív šel nižší dávkou.
Pěstování brambor „v trávě“ jsem ještě nezkoušela, ale zní to lákavě. Zajímalo by mě, jak je to s plevely a jestli se netáhne při té vrstvě.
Trávu jako mulč beru jako nejlepší kompromis – levné, dostupné a funguje to. Jen pozoruju, že když prší a je to moc čerstvé, tak se to hůř větrá a mohou začít nějaké slizké věci.
Kvas na hnojivo jsem zkoušela poprvé minulý rok a bylo to fakt užitečné, rostliny pak hezky naskočily. Akorát jsem mívala problém, že to stálo na plném slunci a smrdělo víc než by mělo.