Rozbitý květináč nevyhodila: Proměnila ho v pohádkovou zahrádku se schůdky a domečkem

Rozbitý terakotový květináč nemusel skončit v odpadu. Moje maminka využila jeho ulomenou část, přidala několik střepů, zeminu, drobné rostliny a dřevěná kolečka. Výsledkem je malá pohádková zahrádka s domečkem, několika patry a schodištěm.

Když jsem viděl, co moje mamka vytvořila z obyčejného rozbitého květináče, hned jsem věděl, že tuto proměnu musíme ukázat. Poškozená nádoba se pro podobnou dekoraci hodila možná ještě lépe než nový květináč. Otevřená boční část totiž umožnila vytvořit několik viditelných pater a malé schodiště vedoucí až k domečku.

Celá dekorace vznikla z jednoduchých materiálů, které se dají přizpůsobit tomu, co máte právě doma nebo na zahradě. Není proto nutné, aby výsledná zahrádka vypadala úplně stejně. Každý rozbitý květináč má jiný tvar a právě ten může určit výsledné uspořádání.

Rozbitá část květináče se stala předností

Velký terakotový květináč měl poškozený bok, ale jeho spodní část zůstala zachovaná. Místo pokusu o slepení maminka využila otvor jako přední stranu celé dekorace.

Díky tomu je dobře vidět zemina, jednotlivá patra i cesta vytvořená z malých dřevěných koleček. Vyšší neporušená část nádoby současně tvoří pozadí a chrání domeček i rostliny.

Před zahájením práce je důležité zkontrolovat, zda je květináč stále dostatečně pevný. Pokud se dále rozpadá nebo má nebezpečně ostré hrany, je lepší uvolněné části odstranit a při práci použít ochranné rukavice.

Co bylo k výrobě potřeba

• větší rozbitý terakotový květináč,
• několik větších střepů z květináče,
• zemina vhodná pro zvolené rostliny,
• malé nenáročné rostliny,
• dřevěná kolečka nebo ploché kousky větví,
• drobný dekorativní domeček,
• kamínky, malé větvičky a další přírodní materiály,
• drobné zahradní dekorace podle vlastního vkusu.

Přesné množství zeminy a rostlin se odvíjí od velikosti nádoby. Důležité je ponechat dostatek místa pro kořeny a nevytvořit pouze dekorativní povrch bez prostoru pro jejich další růst.

Nejprve vznikl pevný základ

Maminka květináč nejdříve očistila a zkontrolovala jeho poškozené okraje. Na dno následně nasypala zeminu a postupně ji doplňovala tak, aby uvnitř vznikl mírný svah.

Zeminu je vhodné lehce přitlačit, protože musí udržet nejen rostliny, ale také střepy vytvářející jednotlivá patra. Neměla by však být udusaná natolik, aby špatně přijímala vodu.

Pokud květináč nemá ve dně odtokový otvor, je potřeba být při zalévání velmi opatrný. V nádobě by neměla dlouhodobě zůstávat přebytečná voda.

Ze střepů vytvořila několik pater

Větší kusy rozbitého květináče maminka zapíchla do zeminy a rozdělila jimi vnitřní prostor na několik úrovní. Jeden střep vytváří spodní obloukové patro, další menší část je umístěná výše a slouží jako prostor pro domeček a rostliny.

Střepy je potřeba zasadit dostatečně hluboko, aby se při zalévání nebo přenášení dekorace neuvolňovaly. Ostré hrany by neměly směřovat ven do míst, kde by o ně mohl někdo zavadit.

Právě nepravidelné rozmístění jednotlivých částí dodává zahrádce přirozenější vzhled. Není potřeba vytvářet dokonale rovná a souměrná patra.

Schůdky vznikly z dřevěných koleček

Nejvýraznějším detailem je cesta tvořená malými dřevěnými kolečky. Maminka je skládala jedno nad druhé podél zeminy, takže připomínají schodiště vedoucí od spodní části květináče až k domečku.

Jednotlivé stupně mají rozdílnou velikost, což k pohádkovému vzhledu celé dekorace dobře pasuje. Místo dřevěných koleček lze využít také ploché kamínky, kousky kůry nebo drobné odřezky dřeva.

Schůdky nemusí mít praktickou funkci. Slouží především jako optické propojení jednotlivých pater a pomáhají vyprávět příběh malé zahrádky.

Rostliny vyplnily jednotlivé úrovně

Do volných míst maminka zasadila několik drobných rostlin. Nejvíce zeleně umístila do spodní části a kolem jednotlivých střepů, aby byly přechody mezi patry měkčí a přirozenější.

Pro podobnou nádobu se hodí rostliny, které nerostou příliš rychle a nebudou během krátké doby zakrývat domeček ani schodiště. Vhodné mohou být například některé skalničky, rozchodníky nebo netřesky, vždy však podle umístění květináče a jeho světelných podmínek.

Rostliny se stejnými nároky na světlo a zálivku se v jedné nádobě udržují lépe než druhy s výrazně odlišnými potřebami.

Domeček dotvořil pohádkový vzhled

Na nejvyšší patro maminka postavila malý barevný domeček. Umístila ho k zadní stěně květináče, takže působí jako cíl dřevěného schodiště.

Okolí doplnila drobnými kamínky, větvičkami a dalšími miniaturními dekoracemi. Těch ale není příliš mnoho, takže hlavní roli stále hrají rostliny, jednotlivá patra a samotný domeček.

Podobnou dekoraci lze přizpůsobit vlastnímu stylu. Místo domečku může být nahoře malá lavička, lucerna, keramická figurka nebo jednoduchá dekorace z přírodních materiálů.

Kam pohádkovou zahrádku umístit

Hotový květináč může stát na terase, u vstupu do domu nebo přímo v zahradním záhonu. Místo je potřeba vybrat především podle rostlin, které jsou v něm zasazené.

Dekorace by zároveň měla stát na stabilním podkladu. Po naplnění zeminou je poměrně těžká a časté přenášení by mohlo uvolnit střepy nebo poškodit schodiště.

Při zalévání je lepší používat menší množství vody a směřovat ji přímo k rostlinám. Silný proud by mohl spláchnout zeminu z jednotlivých pater nebo posunout drobné dekorace.

Každý rozbitý květináč může vypadat jinak

Na této realizaci se mi nejvíce líbí, že maminka neskrývala poškození nádoby. Naopak ho využila jako základ celého nápadu. To, co původně vypadalo jako důvod k vyhození, vytvořilo otevřený prostor pro několik pater, rostliny a schodiště.

Výsledek se nemusí kopírovat do posledního detailu. Stačí se řídit tvarem konkrétní nádoby a postupně hledat vhodné místo pro střepy, rostliny a drobné doplňky.

Ze starého rozbitého květináče tak může vzniknout originální zahradní dekorace, která bude díky vlastnímu uspořádání pokaždé jedinečná.

Realizace: maminka Renata

Fotografie a redakční zpracování: Lukáš Neudert