Listy okurek, rajčat a jiných zeleninových rostlin často žloutnou kvůli horkému počasí, což může vést ke zhoršení kvality sklizně a dokonce k odumření keřů. Kromě použití bílých agrotextilních krytů byste měli vyzkoušet levné, ale účinné hnojení, které vám pomůže tento problém rychle vyřešit.
Příprava účinného přírodního hnojiva
Pro přípravu účinného přírodního hnojiva rozpusťte malé množství manganistanu draselného (na špičce nože) ve 3 litrech vody. Poté přidejte 1 šálek mléka do roztoku manganistanu draselného a dobře promíchejte. Pro zvýšení účinnosti přidejte dalších 10 kapek jódu.
Postřik a použití hnojiva
- Vezměte si 0,5 l tohoto roztoku, přidejte 1 polévkovou lžíci sody bikarbony a dobře promíchejte, aby se soda dobře rozpustila.
- Smíchejte roztok sody bikarbony se zbývajícím roztokem bez sody a dobře promíchejte.
- Na postřik keřů zřeďte 1 šálek hotového výrobku 5 litry vody.
Pro dosažení co nejlepší účinnosti je třeba kúru zopakovat po třech týdnech.
Proč žloutnou listy okurek?
Nedostatek světla
Listy v zahradě často žloutnou kvůli nedostatku světla. Tento problém je snadno řešitelný odstraněním zažloutlých listů.
Škůdci
Mšice a roztoči vysávají mízu z rostliny, což způsobuje žloutnutí a vysychání listů. Proti těmto škůdcům lze použít níže popsané lidové prostředky.
Nadbytek / nedostatek vlhkosti
V ideálním případě by se žluté listy na okurkách neměly objevit, pokud zaléváte dva až třikrát týdně. V horkém létě je třeba zalévat každý den, ale pouze ke kořenům, aby se listy a stonky nezvlhčovaly, což může způsobit hnilobu.
Houby
Rezavé skvrny na listech jsou často prvním příznakem plísňového onemocnění. Plísně způsobují letargii rostlin a mohou je zcela zničit, pokud nejsou správně ošetřeny.
Poškozené kořeny
Mechanické poškození kořenů může nastat při okopávání nebo přetrhávání plevele. Dávejte pozor, abyste kořeny okurek nepoškodili.
Nejlepší prevence žloutnutí listů
Plíseň na listech okurek, tykvovitých rostlin nebo rajčat je každoročním strašákem pro nejednoho zahrádkáře. Existuje však jednoduchý způsob, jak této noční můře předejít – obyčejné mléko!
Mléčný postřik jako prevence
Stačí smíchat mléko a vodu v poměru 40 % mléka k 60 % vody. V případě vyššího rizika nebo při prvních známkách plísní můžete použít koncentrovanější roztoky. Jako prevence postačí směs z 30 % mléka k 70 % vody. Mléčný postřik se doporučuje aplikovat na listy rostlin 1x za 10 dní.
Jak funguje mléčný postřik?
Specifický protein v mléce vytváří na listech ochrannou vrstvu, která účinně chrání proti houbovým infekcím. Postřik funguje nejlépe při aplikaci podvečer během slunečných a teplých dnů.
Použitím těchto metod a přírodních prostředků můžete udržet své rostliny zdravé, zajistit bohatou úrodu a vyhnout se chemickým hnojivům.
Já na okurkách žloutnutí řeším hlavně správnou zálivkou ke kořenům a pak až postřikem, ale ten mix s jódem a manganistanem mi přijde dost razantní. Mám strach, že se to přežene a spálí to listy, i když je to „přírodní“.
Mléčný postřik dělám už roky a vždycky mi aspoň oddálí plíseň, takže s tímhle článkem souhlasím. Zázraky to sice nejsou, ale jako prevence to dává smysl.
Ten postup se sodou bikarbónou mi přijde zajímavý, ale nikdy jsem to nedávala takhle přesně. Radši to střídám podle počasí a nejdřív sleduju, jestli nejde spíš o škůdce nebo nedostatek živin.
U rajčat mi loni pomohla „mléčná“ klasika, i když jsem čekal spíš marně. Letos to zkusím v rozmezí těch 10 dnů, jak píšou, ať nemusím do toho tahat drahé přípravky.
Žloutnutí listů se u mě často dělalo hlavně z přemokření, ne z horka, takže bych to nezlehčoval. Agrotextilie používám taky, ale nejvíc mě zachránilo pravidlo zalévat ráno a nešplíchat listy.
S manganistanem draselným bych byl opatrný, špička nože je pro každého jiná představa. Kdybych to zkoušel, tak rozhodně jen malou plochu a s odstupem sledovat reakci listů.
Mléčný postřik podvečer mi přijde logický, protože nespálí listy na slunci. Letos mi ale nejvíc zabralo i lehké vyvázání a prosvětlení porostu, aby se listy zbytečně neudržely v mokru.
Článek je fajn, ale nelíbí se mi, že to směšuje tolik věcí najednou (manganistan, mléko, jód, soda). Zahradničení je u mě o postupném testování, takže bych to bral spíš jako inspiraci než jako jednu univerzální kúru.
U paprik se mi žloutnutí často objevilo po delším suchu a pak prudkém lijáku, takže tam to bude i o stresu rostlin. Zkoušela jsem mléko na listy a mělo to pozitivní efekt, jen to chce opravdu nepřehánět koncentraci.
Souhlasím s prevencí proti plísni – když se to podchytí brzy, rostliny nestihnou tolik „chytit“ a drží se. Jen si myslím, že kromě postřiku je stejně nutné hlídat větrání, protože jinak se to bude vracet pořád dokola.