Tato přímořská chata se nachází u vesnice Kalvsvik u velkého jezera ve Švédsku. Byla postavena v roce 1934 a v roce 2008 kompletně zrekonstruována. Chata o rozloze 50 m² má jednu ložnici na hlavní úrovni a malé podkroví na spaní.
Exteriér si zachovává tradiční švédskou lidovou úpravu střechy. Interiér byl aktualizován tak, aby měl atmosféru plážového domu, s obložením z malovaných borovicových desek, které dodávají domu odpovídající uvolněnou atmosféru, i když na náš vkus je celo bílé schéma trochu moc.
Koupelna má unikátní prostorově úsporný sprchový kout. Skládá se ze dvou houpacích listů, které v případě potřeby vytáhnete a vytvoříte sprchový kout. Po skončení práce je pak sklopíte zpět ke stěnám, čímž uvolníte prostor na podlaze pro osušení a oblékání.
Vyzkoušejte také kreativní nápady na překrásné dekorace do každé zahrady ze starých věcí!
To zařízení sprchy s těmi výklopnými „listy“ mi přijde geniální, přesně takové úsporné řešení bych chtěl mít i doma. Jen nevím, jestli bych doma vydržel to úplně bílé schéma, na fotkách to působí až moc sterilně.
Celá chata na mě dýchá klidem, hlavně to propojení staré střechy a modernizovaného interiéru. 50 m² je akorát tak, aby se to dalo udržovat, a přitom to člověka nepřidusí.
Pěkné, ale spíš než sen o „přímořské“ chatě to na mě působí jako severský letní domek u vody. Stejně ale chápu tu myšlenku plážové atmosféry, i ty natírané desky jsou hezké.
Rekonstrukce v roce 2008 je podle mě velký plus, protože takové starší stavby často bývají zbytečně přeplacené. U téhle se mi líbí, že zachovali tradici na exteriéru, a uvnitř to udělali funkčně.
Úložné prostory v tak malém domku musí být ale přísně promyšlené, jinak to rychle začne srůst do chaosu. Každopádně koukám, že podkroví na spaní je chytré využití prostoru.
Sprchový kout „na jednou nohu“ – to je nápad, který dává smysl. Jen bych měl strach, aby se ty mechanismy časem nezasekávaly, když se to bude používat pořád.
Na těch borovicových deskách je něco strašně útulného, i když bych se klidně přiklonila k jemnějším barvám než k bílé. Atmosféra je ale podle mě přesně taková, jakou člověk u jezera potřebuje.