
Velmi si vážíme našich čtenářů a také Vás, kteří se s námi dělíte o své jedinečné a inspirující výtvory. Vaše kreativita a nadšení nás motivovaly k tomu, abychom se s některými z Vás podělili o krátký rozhovor a tím rozšířili povědomí o umění a tvůrčím procesu. Rádi bychom Vás pozvali na cestu, která nás zavede na místa plná originality a nápaditosti, kde se prolíná vášeň, talent a jedinečné příběhy.
V mozaice se ukrývá magie trpělivosti a vášně. Pod rukama Gabriely se drobné barevné střepy proměňují v jedinečná díla, která vyprávějí příběh kreativity, harmonie a živých emocí. Každý kousek nese v sobě kus její duše – cit pro barvu, tvar i texturu, které spolu tančí ve vzájemné symbióze. „Kouzlo mozaiky” není jen o skládání střepů, ale o hledání krásy v detailu, o tvoření z chaosu řádu a o radosti z neobyčejného spojení drobných částí v harmonický celek.
Přijměte pozvání do světa, kde i to zdánlivě rozbité může zazářit v plné kráse. Tato práce je oslavou originality a jedinečnosti, která nám připomíná, že každý detail má svůj význam. Věřme, že krása vzniká tam, kde se spojuje trpělivost s láskou ke tvoření.
Další skvělé inspirace na recepty a tvoření do Vaší domácnosti naleznete na naší facebookové stránce Prima Inspirace.
Mohla byste se nám na úvod krátce představit a podělit se o to, jak jste se dostala ke kreativní tvorbě a mozaikám?
Jsem celoživotní fanoušek veškerých ručních prací. V životě jsem už vyzkoušela různé techniky. Léta jsem například recyklovala čajové přebaly a tvořila z nich mandaly. Pět let jsem vytvářela mandalový kalendář – v každém bylo 13 nových mandalek. Na každou jsem spotřebovala kolem 250 kusů čajových papírových přebalů. S mandalami jsem pořádala i výstavy a jejich tvorbu jsem učila na mnoha kurzech.
Na mozaiku jsem svůj zájem přesměrovala v roce 2014, kdy jsem si vytvořila pár drobných mozaiek z darovaných nebo odložených obkladaček. Podobně jako s mandalami šlo opět o recyklaci zbytků.

Pamatujete si na svůj první mozaikový výtvor? Co Vás vedlo k tomu, že jste se pustila právě do této techniky?
Nejdřív jsem si doma vyzkoušela pár drobností, které nestojí za řeč. První větší nabídku jsem dostala v roce 2015 – tehdy jsem měla za úkol vytvořit mozaiku do veřejného prostoru na šedivou zeď. Barvami jsem rozzářila kousek veřejného prostoru, a takových kousků jsem po Kladně, kde již 24 let bydlím, rozmístila zhruba dvacet. Každý rok vzniká nová mozaika těsně před Kladenskými dvorky – víkendovou open air umělecko-hudební akcí, která se koná v části města zvané Podprůhon.
Letos chystám mozaiku s motivem muzikantů a tanečního páru. Kladenské dvorky jsou více než čtyřicetiletý fenomén – každoročně mají dané téma, a to letošní zní V pohybu. Na toto téma se snažím navázat i svými aktuálními výtvory.
V minulosti například vznikla mozaika k 250. výročí založení Podprůhonu, mozaika do květinové zahrádky a mnoho dalších. Pro obnovu pomníku padlým nádražákům jsem vytvořila mozaiku českého znaku, umístěnou na nádraží Kladno-Dubí.

Mým doposud největším dílem je mozaika vysoká jeden a půl metru a dlouhá 450 centimetrů. Ozdobila jsem tak popelnicové stání podle grafického návrhu kamarádky Martiny Loukotové.
Když přijedete na Kladno a budete se toulat jeho ulicemi, jistě narazíte na některou z mých – a nejen mých – mozaik. Většina z nich se nachází ve veřejném prostoru.

Co Vás inspirovalo k tvorbě mozaikových obkladaček a čím si Vás tento tvořivý koníček získal?
Přiměla mě k tomu myšlenka využít různé zbytky obkladaček i dlažby. Hledat ideální tvar a pracovat jen s kladivem. V roce 2018 jsem si zkusila jedny kleště a to byl zlomový okamžik, kdy šly stranou tvrdší materiály a zaměřila jsem se jen na obkladačky (jsou měkčí).

Jaký materiál nejraději používáte a proč právě ten? Sklo, keramika, kamínky…?
V poslední době jsem si doladila nástroje a už přesně vím, jaké kleště a nůž používat. Zaměřuji se výhradně na obkladačky o výšce 6 až maximálně 6,5 mm. Jejich výhodou je, že se dají snadno tvarovat a jsou k dostání až ve 30 odstínech. Využívám ale také porcelán nebo třeba mušličky dovezené z cest.
Jaký motiv nebo barevná kombinace je Vaší srdeční záležitostí?
Mám ráda výzvy, takže splněným snem pro mě byla tvorba českého státního znaku – takovou zakázku člověk nedostává každý den. Bavily mě také portréty Fridy Kahlo, které jsem vytvořila rovnou dva. Vyzkoušela jsem si i portrét Pabla Picassa a Salvadora Dalího.



Potěšila jsem zákazníky také obrazy s andělkami, ve kterých jsem využila zlaté porcelánové talíře jako svatozáře. Pracné byly i dvě mozaikové stoličky s námořnickým motivem, které slouží jako stoleček nebo sedátko. Každý jednotlivý dílek jsem pečlivě brousila, aby bylo sezení na takové stoličce pokud možno co nejpohodlnější.

Tvoříte mozaiky spíše jako dekoraci, nebo mají i praktické využití?
Jsem praktická žena a mám ráda věci, které mají své využití. Proto tvořím například podnosy, zrcadla nebo hodiny. Tři obce už mají své znaky ztvárněné v mozaice – buď na zdech úřadů, nebo třeba v nově zrekonstruovaném parku, jako je tomu v obci Vinařice. Tyto mozaiky vznikaly vždy jako společné dílo se sousedy a obyvateli dané obce.



V čem podle Vás spočívá kouzlo mozaikových obkladaček? Proč jsou tak výjimečné a nadčasové?
Mozaika má mnoho podob – může být lesklá i matná. Oživit ji lze drobnými fígly, které sdílím na svých kurzech po celé České republice. Svým kurzistkám ukazuji, jak pracovat s nářadím, jaké nástroje se hodí pro různé účely a jak lze obkladačky podle potřeby tvarovat.
Snažím se maximálně šetřit materiálem, i když jsem se už zcela přesunula od recyklace k novým obkladačkám z tuzemska i zahraničí, kde je mnohem širší škála barev. České obkladačky jsou totiž barevně trochu „chudobky”.
Co byste poradila lidem, kteří touží zkusit něco tvořivého – třeba právě mozaiku – ale nevědí, kde začít?
Zkuste si první mozaiku ze zbytků – třeba jen z obkladaček rozbitých kladivem. Hledání toho správného dílku má své neopakovatelné kouzlo. A pokud se chcete naučit víc, existuje u nás několik šikovných lektorů – jak v Čechách, tak na Moravě. Nejraději ale samozřejmě budu, když navštívíte nebo si vyhledáte kurz s logem Gabcik – tedy můj kurz.
Máte do budoucna nějaké plány na rozšíření své tvorby nebo připravujete nové produkty?
Neustále plánuji kurzy po celé republice – pouze během léta si v tomhle směru dopřávám pauzu. Zkušenosti mě přivedly i ke kompletování praktických krabiček s pomůckami a nářadím, o které mají kurzistky překvapivě velký zájem.
Těším se na dvě krásné zakázky, které mě brzy čekají, a věřím, že přijdou i další výzvy – třeba takové, o kterých zatím ani netuším.
Vyrábíte také výrobky na zakázku, podle přání a představ zákazníků?
Nerada dělám úplně na zakázku. Pokud se někomu něco hotového líbí, lze to koupit. Naplňuje mě šířit osvětu o nářadí a tvarování obkladaček, aby více lidé tvořili a věděli, že nejen kladivem se dá mozaika dělat. Že je to pracná technika a nemusí se vždy dělat jen z odpadu.
Kde si mohou zájemci vaše výrobky zakoupit?
Potěší mě, když budete sledovat můj Instagram Gabcikstyl nebo web www.gabcik.cz.
Chtěla byste našim čtenářům ještě něco vzkázat nebo doplnit něco, co v rozhovoru nezaznělo?
Tvořte. Experimentujte s mozaikou, nebojte se. Je to skvělá technika jak si vyčistit hlavu a je vhodná pro malé i velké, kluky i holky a ani věk není problém. Měla jsem na kurzu skvělé osmdesátileté bábinky v sousední obci.
Gabriela Gabčik Beranová
lektorka kurzů mozaiky z obkladaček a prodej kreativních balíčků na mozaiky


