
Na první pohled vypadají nenápadně. Malé zelené, černé nebo šedé tečky se drží na mladých výhonech, poupatech a spodní straně listů. Jenže mšice se množí velmi rychle a během pár dnů mohou obsadit celou rostlinu. Listy se pak kroutí, poupata se deformují a rostlina ztrácí sílu.
Nejčastěji si jich lidé všimnou na růžích, paprikách, okurkách, fazolích, ovocných keřích nebo balkonových květinách. Často je prozradí také mravenci, kteří po rostlině běhají nahoru a dolů. Ti totiž vyhledávají sladkou medovici, kterou mšice vylučují.
Jak poznat, že rostlinu napadly mšice
Mšice se nejčastěji drží na nejmladších a nejšťavnatějších částech rostlin. Kontrolujte hlavně mladé výhonky, poupata, vrcholky rostlin a spodní strany listů. Právě tam bývá napadení vidět nejdříve.
Typickým příznakem jsou zkroucené nebo lepkavé listy, deformovaná poupata, zpomalený růst a drobné shluky hmyzu. Na listech se může objevit i lesklý povlak. To je medovice, kterou mšice vylučují a která může později podporovat další problémy.
Proč jsou mšice pro rostliny problém
Mšice sají z rostlin šťávu. U silných a zdravých rostlin nemusí malé napadení znamenat okamžitou katastrofu, ale u mladých sazenic, růží, paprik nebo okurek může být problém rychle viditelný. Rostlina slábne, méně kvete a hůře nasazuje plody.
Největší škody mšice napáchají na mladých výhonech a poupatech. Ty se mohou kroutit, deformovat nebo zasychat. U zeleniny je problém i to, že oslabená rostlina hůře zvládá horko, výkyvy zálivky a další stres.
Domácí mýdlový postřik na mšice
Jedním z nejjednodušších domácích postřiků je jemný mýdlový roztok. Používá se hlavně při slabším a středním napadení. Jeho výhodou je jednoduchá příprava a to, že ho zvládnete během pár minut.
Do litru vlažné vody rozmíchejte malé množství jemného tekutého mýdla nebo přírodního mýdla bez parfemace a agresivních přísad. Roztok nalijte do rozprašovače a nastříkejte přímo na místa, kde se mšice drží. Zaměřte se hlavně na spodní strany listů, mladé výhonky a poupata.
Pozor: Nepoužívejte silné saponáty, agresivní čističe ani příliš koncentrovaný roztok. Rostlinám by mohl poškodit listy.
Česnekový výluh jako další možnost
Na mšice se často používá také česnekový výluh. Česnek má výraznou vůni a u citlivějších škůdců může působit odpudivě. Hodí se hlavně jako doplněk při opakované kontrole rostlin.
Několik stroužků česneku rozdrťte, zalijte vodou a nechte několik hodin louhovat. Poté sceďte a použijte jako postřik. Stejně jako u mýdlového roztoku nejdříve vyzkoušejte postřik na menší části rostliny a počkejte, zda listy nereagují špatně.
Kopřivový výluh může rostliny posílit
Kopřivový výluh nebo slabší kopřivová zálivka se často používá jako přírodní podpora rostlin. U mšic může pomoci hlavně nepřímo: silnější a zdravější rostlina se se škůdci vyrovnává lépe než oslabená.
Kopřivy zalijte vodou a nechte krátce louhovat, případně připravte slabší výluh. Ten můžete použít jako jemný postřik nebo zálivku podle stavu rostlin. U silně kvašené jíchy buďte opatrní a vždy ji výrazně řeďte.
Kdy postřik aplikovat
Domácí postřiky aplikujte nejlépe brzy ráno nebo večer. Nikdy nestříkejte rostliny za ostrého poledního slunce, protože mokré listy mohou být citlivější a některé roztoky by mohly způsobit skvrny nebo popálení.
Postřik je potřeba dostat přímo na mšice. Nestačí lehce pokropit vrchní část rostliny. Mšice se často skrývají na spodní straně listů, v poupatech nebo na mladých výhonech. Po několika dnech rostlinu zkontrolujte a podle potřeby postup opakujte.
Nejdřív zkuste mechanické odstranění
Pokud je mšic zatím málo, nemusíte hned připravovat postřik. Někdy stačí napadené výhonky jemně otřít prsty v rukavicích, opláchnout proudem vody nebo odstranit nejvíce napadené části. U růží můžete odstřihnout deformovaná poupata nebo silně napadené vrcholky.
U mladých sazenic postupujte opatrně, aby se nepoškodily křehké výhony. Po mechanickém odstranění rostlinu několik dní sledujte, protože mšice se mohou rychle vrátit.
Pozor na mravence
Mravenci a mšice spolu často souvisí. Mravenci vyhledávají medovici a mšice někdy chrání před slunéčky, larvami pestřenek a dalšími přirozenými nepřáteli. Pokud tedy řešíte mšice, sledujte i mravence na rostlinách.
Jestli po stonku pravidelně běhají mravenci, zkontrolujte hlavně vrcholky rostlin a spodní strany listů. Odstranění mšic často sníží i zájem mravenců o danou rostlinu.
Více najdete také v článku Mravenci ve skleníku a záhonech: Kdy pomáhají a kdy už rostlinám škodí.
Na kterých rostlinách mšice kontrolovat nejčastěji
Na jaře a v létě kontrolujte hlavně růže, papriky, okurky, fazole, ovocné keře, mladé stromky, bylinky a balkonové květiny. Mšice mají rády mladé a měkké části rostlin, proto se často objevují právě na nových výhonech.
Ve skleníku je kontrola ještě důležitější. Teplo, vyšší vlhkost a horší proudění vzduchu mohou škůdcům vyhovovat. U paprik a okurek se napadení může rychle rozšířit, pokud rostliny stojí blízko u sebe.
Co dělat, když se mšice vrací
Pokud se mšice vrací opakovaně, nestačí jen postřik. Zkontrolujte celkové podmínky. Rostliny mohou být přehnojené dusíkem, příliš zahuštěné, oslabené suchem nebo naopak přemokřené. Takové rostliny bývají pro škůdce lákavější.
Pomáhá také podpora přirozených nepřátel mšic. Slunéčka, larvy pestřenek, zlatoočky nebo ptáci dokážou s mšicemi výrazně pomoci. Nepoužívejte proto zbytečně silné plošné zásahy, které by zlikvidovaly i užitečný hmyz.
Čemu se při boji s mšicemi vyhnout
Vyhněte se příliš silným domácím směsím, agresivním saponátům, octu ve vysoké koncentraci nebo postřikům aplikovaným na poledním slunci. Rostliny oslabené mšicemi mohou být citlivější a špatně připravený postřik jim může uškodit.
Také nečekejte, až bude celá rostlina obalená škůdci. Mšice se řeší nejlépe v začátku. Čím dříve si jich všimnete, tím větší šance, že si vystačíte s jemným domácím postupem.
Mšice řešte včas a pravidelně kontrolujte rostliny
Mšice na růžích, paprikách nebo okurkách nejsou nic neobvyklého, ale je dobré je nepodceňovat. Pravidelná kontrola mladých výhonů, spodních stran listů a poupat vám pomůže zasáhnout dřív, než se škůdci přemnoží.
Domácí mýdlový postřik, česnekový výluh nebo mechanické odstranění mohou při včasném zásahu dobře pomoci. Nejdůležitější je ale sledovat celkový stav rostlin, nepřehnojovat je a udržovat je v dobré kondici.
Pěstujete okurky? Hodit se vám může také článek Okurky žloutnou a málo plodí? 6 chyb, které je v létě zbytečně oslabují. Pokud řešíte výživu rostlin, podívejte se i na domácí hnojivo na rajčata.
Mšice se drží hlavně na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů. Rostlina může mít zkroucené listy, lepkavý povlak, deformovaná poupata a zpomalený růst.
Často se používá jemný mýdlový roztok nebo česnekový výluh. Postřik je potřeba aplikovat přímo na mšice, hlavně na spodní strany listů a mladé výhonky.
Nejlepší je aplikovat postřik ráno nebo večer. Nestříkejte za ostrého poledního slunce, protože listy mohou být citlivější a mohly by se poškodit.
Mravenci vyhledávají sladkou medovici, kterou mšice vylučují. Proto se často pohybují po rostlinách napadených mšicemi a mohou je chránit před přirozenými nepřáteli.
Zkontrolujte, zda rostlina není přehnojená dusíkem, oslabená suchem, přemokřením nebo příliš zahuštěná. Pomáhá pravidelná kontrola, odstranění napadených částí a podpora užitečného hmyzu.

























