Žiju v poměrně klidném manželství a právě jsem na rodičovské dovolené. Máme malé dítě a i přes občasné napětí se s manželem většinou shodneme. Až na jednu věc, která mezi námi neustále vyvolává konflikty – jeho dcera z předchozího vztahu. Ačkoliv u nás nebydlí, citelně ovlivňuje naši každodenní realitu. Přesněji řečeno – naše rodinné finance.
Drahé dárky místo zájmu
Manželova dcera je ve čtvrté třídě a žije se svou matkou a jejím novým partnerem. Manžel platí alimenty a dcera má možnost ho vídat kdykoli chce. Jenže zájem z její strany je spíš jednostranný – většinou se ozývá jen tehdy, když něco potřebuje. A to „něco“ bývá většinou drahé. Počítačové hry, značkové oblečení, telefon. Můj muž jí neumí nic odmítnout. Nedávno si řekla o nový mobil, přestože ten předchozí měla necelé dva roky. Řekla jsem mu, že je to zbytečné, ale stejně jí ho pořídil. Výměnou za to, že za námi bude víc jezdit. Jenže přijela si pro mobil – a pak se zase odmlčela.
Miluju jiného, ale manžel mi nabídl nový začátek
Rozpočet na hraně
Nemáme na rozhazování. Snažíme se vyjít s jedním příjmem, platíme nájem, alimenty, běžné výdaje. Každý takový neplánovaný výdaj cítíme. A právě proto mě to tolik trápí. Je těžké sledovat, jak někdo bere bez vděku, a můj muž se mezitím zadlužuje, aby jí splnil přání. Když na to poukážu, jsem prý sobecká. Přitom já mu nevyčítám to, že chce být dobrým tátou. Jen mě mrzí, že nevidí, jak je využívaný. A že dárky nejsou mostem k lásce.
Spojenectví, které jsem nečekala
I když bych to nikdy nečekala, začala jsem si občas psát s jeho bývalou partnerkou. Chtěla jsem vědět, co si o tom myslí ona. A k mému překvapení jsme se shodly. Sama dceři nový mobil odmítla koupit a manželovi říkala, ať jí všechno nedává. Sama totiž vidí, jak dcera začíná zkoušet podobné taktiky i na ni a jejího manžela. A přitom přístup, kdy se dítěti plní každé přání, nikomu neprospívá – nejméně samotné dceři.
Manžel mé nejlepší kamarádky mě svádí. Mám jí to říct?
Mlčení, které bolí víc než hádky
Nejhorší na tom všem je, že se o tom s manželem nedá mluvit. Jakmile téma načnu, obrní se, rozčílí, anebo mi vyčte, že jeho dceru nemám ráda. Jenže o to nejde. Nechci, aby vyrůstala v pocitu, že si vše zaslouží bez úsilí. A zároveň mám strach, kam to povede dál. Co bude chtít za rok? Auto? Notebook? A jaký vzor tím vlastně dostává?
Strach o budoucnost
Přemýšlím i nad dalším dítětem. Ráda bych měla větší rodinu. Ale při pohledu na náš rozpočet si nejsem jistá, jestli to zvládneme. Manželova dcera čím dál častěji čerpá z prostředků, které by jinak patřily naší domácnosti. A jestli to bude pokračovat, možná se nebudeme muset rozhodovat, jestli chceme další dítě – ale jestli spolu vůbec zůstaneme. Nechci, aby mezi nás vstoupilo něco tak banálního jako peníze. Ale když v nich nevidím jen čísla, ale i nezájem, manipulaci a bezmoc, je těžké nebrat to osobně.
Manžel mé kamarádky mě svádí. Mám jí to říct?
Text vznikl na základě skutečného příběhu čtenářky. Jména osob byla změněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
