Můj syn Adam začal studovat na vysoké škole, a i když teď bydlí na internátu, domů se vrací velmi rád a poměrně často. Pro mě je to pokaždé obrovská radost. Těší mě, že i když už je dospělý a žije si svůj život, nachází u nás doma klid a zázemí. Jednou ale přišel na víkend s kamarádem a to, co zpočátku vypadalo jako běžná studentská návštěva, se proměnilo v něco, co jsem vůbec nečekala.
Tom byl sympatický, příjemný mladý muž. Měl věčně dobrou náladu, bavil se s Adamem i se mnou, pomáhal mi s nádobím a pokaždé, když se usmál, rozsvítil celou místnost. Na začátku jsem to brala jako prostou slušnost, nic víc. Ale jak k nám začal jezdit častěji, začala jsem si všímat, že jeho pohledy směrem ke mně nejsou jen věcné.
Intriky manželovy matky zničily váš vztah s rodinou
Začala jsem cítit zvláštní napětí. Něco, co mi bylo lichotivé, ale zároveň mi dělalo starosti. Nechtěla jsem si nic namlouvat, ale časem mi bylo jasné, že Tom vůči mně začal cítit něco víc. Byla jsem o třicet let starší než on a jen ta představa byla absurdní. Ale zároveň lidsky pochopitelná. A tak jsem se svěřila své nejlepší kamarádce Lence.
Seděly jsme spolu u mě doma v obýváku a já jsem opatrně vysvětlovala, co se mezi mnou a Tomem odehrává. „Lenko, mám pocit, že se do mě zamiloval,“ řekla jsem tiše. „Je pozorný, milý, ale někdy mi přímo zírá do očí s takovou upřímnou zamilovaností. Je to zvláštní.“
Lenka jen pokrčila rameny: „A co s tím chceš dělat?“
Chvíli jsem mlčela. „Myslím, že bych si s ním měla promluvit. Říct mu otevřeně, že to nejde. Že hranice jsou jasné.“
Bylo těžké najít ten pravý okamžik. Nechtěla jsem Tomovi ublížit, ani ho ponížit. Ale věděla jsem, že tohle není situace, kterou bych mohla nechat bez odezvy. A tak, když opět přijel na víkend, pozvala jsem ho na kávu, když Adam zrovna odešel.
Když odejde matka: Jak jsem se stal otcem na plný úvazek
Jenže dřív, než jsem stihla cokoli říct, začal mluvit on. „Alžběto,“ pronesl tichým hlasem, „měl bych ti něco říct. Zamiloval jsem se do tebe. Vím, že je to zvláštní, ale nemůžu to v sobě dál dusit.“
V tu chvíli se mi zatajil dech. Věděla jsem to, tušila jsem to, ale slyšet to nahlas mělo jinou váhu. Tom byl o třicet let mladší, jeho slova byla upřímná, ale víc romantická než reálná. Měla jsem ho ráda jako přítele mého syna, ale nic víc.
„Tomáši,“ řekla jsem s co největším citem, „to je od tebe milé, ale tohle opravdu nemůže fungovat. Jsi mým synem prakticky vrstevník. A před tebou je celý život. Jednou potkáš někoho, kdo ti bude víc odpovídat.“
Přestal k nám jezdit
Tom přikývl, i když mu v očích zůstal stín zklamání. „Rozumím. Nechtěl jsem tě dostat do trapné situace. Jen jsem potřeboval, abys to věděla. A abys věděla, že jsi neuvěřitelně krásná a obdivuhodná žena.“
Když mě podvedl, nastavila jsem vlastní pravidla
Od té doby už Tom na víkendy s Adamem nejezdil. Myslím, že pro něho bylo lepší si udržet odstup. A pro mě? Pro mě to byla zkušenost, která mě zaskočila, ale zároveň i zahřála. Protože i když jsem se rozhodla zachovat rozum a respekt, potěšilo mě vědět, že někdo jako Tom o mně takto smýšlí.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla pozměněna a fotografie jsou pouze ilustrační.
